Týden č. 14

Myslím, že události posledních dnů dost dobře ukázaly, že je na čase se osamostatnit. Naše země je až příliš dlouho závislá a to je příznak nedospělosti a slabosti. Potřebujeme ruský plyn, potřebujeme americké zbraně, potřebujeme polské potraviny, čínské čipy, německé dotace. Nezvládneme fungovat bez otrocké práce korporací ani levné pracovní síly zemí třetího světa. Domy nám staví gastarbajtři z východu a svoji elektřinu prodáváme na západ. Když pak přijde pandemie nebo válka, tak si nevyrobíme ani vlastní roušku. Jsme jako děti, co se cpou levnými sladkostmi, ale nejsou si schopni ani zavázat tkaničky u bot. Je na čase trošku máknou na tom, pro pravici sprostém slově, kterému se říká soběstačnost. Soběstačnost v energetice, základních potravinách, bydlení, výrobě zdravotnického materiálu a dalších odvětvích, které jsou nezbytné pro kvalitní život, by měla být prioritou našeho státu. Copak nebylo už dost důkazů toho, že stabilní globální trh, na kterém si vždy snadno a levně pořídíme vše co nám chybí, je naprostá iluze? My, občané České republiky musíme být ti, kteří budou požadovat, aby se naše země stala dospělou. Jenom tak totiž můžeme doufat alespoň v nějakou míru stability a růstu životní úrovně v současném turbulentním světě.
Jo, a nemyslete si, že sektor nadnárodních korporací nám v tomhle bude nápomocný z vlastní iniciativy. V jejich zájmu to opravdu není. Tady se musí začít starat stát. Musí podporovat takové druhy podnikání, které nejen vyrábějí v ČR ale také zde reinvestují svůj zisk a nabízejí důstojné platové a pracovní podmínky. Pokud je to pro nějakou korporaci nadlidský úkol, tak ať si jde podnikat někam jinam. Jinak zůstaneme napořád jenom odpadkovým košem a montovnou pro bohatší a úspěšnější země.