Odmítl podepsat prohlášení, že není komunistou

od redakce

Ve Spojených státech amerických a Kanadě se v únoru připomíná Měsíc černošské historie. V této souvislosti se sluší připomenout si levicového afroamerického umělce, ale také atleta a právníka, držitele Leninovy ceny míru, Paula Robesona. Paul Robeson se narodil 9. dubna 1898 v New Jersey. Jeho otec se sám narodil jako otrok a aby získal svobodu, musel svým otrokářům utéct. Jeho matka, členka významné rodiny v náboženské skupině kvakerů zemřela, když Robesonovi bylo pouhých šest let, po její smrti upadla celá rodina do finanční krize a Robeson tak vyrůstal v chudobě. V roce 1915 nastoupil jako třetí Afroameričan v historii do, tou dobou soukromé, Univerzity Rutgers. Díky jeho studijním úspěchům se mu podařilo získat stipendium, které ke studiu potřeboval. Robeson však nebyl úspěšný pouze v akademické rovině, nýbrž také prokázal své atletické schopnosti v univerzitním fotbalovém týmu a zapojoval se jako herec a zpěvák do muzikálů. Po dokončení Univerzity Rutgers vystudoval Robeson ještě právnickou školu na prestižní Kolumbijské univerzitě. Po získání právnického titulu Robeson krátce pracoval jako právník, ale této kariéry zanedlouho zanechal kvůli všudypřítomnému rasismu v právní oblasti a své síly zaměřil na zpěv a herectví.

Ve 30. letech 20. století začal Robeson aktivně komentovat politickou situaci ve Spojených státech. Při cestách po Velké Británii se spřátelil s řadou britských socialistů a v roce 1934 navštívil Sovětský svaz. O Sovětském svazu prohlásil, že až zde s ním bylo zacházeno jako s lidskou bytostí. Když vypukla občanská válka ve Španělsku, Robeson otevřeně podpořil Španělské republikány a sám do Španělska vycestoval, aby svým zpěvem morálně podpořil interbrigadisty bojující za demokracii proti fašismu. Robeson nazpíval anglické verze řady levicových písní, nejen z období Španělské občanské války. Mezi písně jejichž anglické verze nazpíval, patří například hymna Sovětského svazu či hymna Čínské lidové republiky.

Po druhé světové válce se Robeson stal terčem McCarthysmu a v roce 1950 mu bylo zakázáno cestovat, poté co odmítl podepsat prohlášení, že není komunistou. Ještě předtím, v roce 1949, ale stihl navštívit i Prahu. Deset let poté, v roce 1959, po konci McCarthysmu a obnovení cestovního pasu navštívil Prahu znovu. Svůj obdiv vyjádřil k hudbě klasických českých skladatelů jako byl Leoš Janáček či Antonín Dvořák. Robeson také nazpíval anglickou i českou verzi vlastenecké Písně svobody od Bedřicha Smetany. Paul Robeson zemřel věrný svým ideálům ve Filadelfii v roce 1976.

Roman Čučela, člen KV KSČM Praha

FOTO: archiv

Přečtěte si další články

3 komentáře

petr 02/03/2022 - 15:20

ČUČELA . jo,jo – v U.S.A. odmítl podepsat a v klidu si žil dál – v ČSR / ČSSR někdo odmítl podepsat ale pak si moc klidu neužil 🙂

fronda 04/03/2022 - 21:29

Copak u nás se vyžadoval podpis, že někdo není antikomunista? V 50. letech mraky lidí chodily do kostela, politiku měly na háku a nic se jim nestalo.

petr 05/03/2022 - 01:18

fronda . no,když vám to nedošlo – váš problém … 🙂

Komentáře jsou uzavřeny.

Nasepravda.cz 2023. Všechna práva vyhrazena. Vydavatel: Futura, a.s.