Krvavé banány – převrat CIA v Guatemale a genocida Mayů

Svržení Salvadora Allendeho a nastolení vlády Agosta Pinocheta v Chile je asi nejznámějším případem kdy Spojené státy americké organizovali puč proti demokraticky zvolené hlavě státu v latinské Americe. Není ovšem jediným a ani prvním případem. Na 71. výročí zvolení Jacoba Árbenze prezidentem Guatemaly si připomeňme i puč, který proti němu zorganizovaly USA. Ve 30. a první polovině 40. let byl guatemalským prezidentem brutální diktátor Jorge Ubico. Jeho vláda, stejně jako vlády jeho předchůdců, dělala mnohé ústupky mohutné americké společnosti United Fruit Company, specializované především na pěstování banánů v latinské Americe, která vlastnila největší podíl agrární půdy v zemi a měla fakticky monopol v Guatemalském zemědělství. Její rozpínání vytlačovalo drobné zemědělce z jejich domovů a farem, které United Fruit následně proměnila v plantáže, případně ji vůbec nevyužívala.

I přesto že tato americká společnost zubožila ohromné množství lidí a velký počet lidí žil také kvůli ní v chudobě, Ubico neudělal nic, aby se proti ní postavil a naopak ji v růstu a hromadění zemědělské půdy podporoval zákony. V roce 1944 ale neuspokojivá situace v zemi a neustálé represe vedly ke generální stávce a demonstracím proti diktátorovi. Ubico byl donucen ustoupit a moc předal vojenské juntě, která nadále pokračovala v represích obyvatelstva. Část vojáků a studentů se proto rozhodla nesmířit se s juntou a 19. října 1944 se proti ní otevřeně vzbouřili pod vedením důstojníka Jacoba Árbenze. Následujícího dne se junta vzdala a Guatemala uspořádala první svobodné volby, ve kterých vyhrál levicový kandidát Juan José Arévalo, jeho vláda prosadila řadu reforem, například zvyšení minimální mzdy či program na navýšení gramotnosti. Árbenz se stal ministrem obrany v Arévalově kabinetu.

V roce 1950 proběhly druhé demokratické volby a prezidentem byl zvolen samotný Árbenz. Árbenz legalizoval komunistickou Guatemalskou stranu práce a nejenže pokračoval v reformách svého předchůdce, nýbrž zasadil se o ještě ambicióznější reformy. Nejvýznamnější z těchto reforem byla reforma zemědělství, která přerozdělila zemědělskou půdu chudým zemědělcům. United Fruit Company přišla o podstatnou část svého majetku ve prospěch chudých obyvatel Guatemaly, Árbenz si tím však nadobro znepřátelil Spojené státy americké, na jejíž vládu měla United Fruit Company nemalý vliv. V červnu 1954 zahájila americká CIA a malá skupina guatemalských pučistů pod vedením Carlose Castilla Armase puč proti progresivní vládě Árbenze. Přestože většina armády zůstala lokální vládě, Guatemala nemohla proti pučistům efektivně zakročit, kvůli hrozbě otevřené americké invaze.

Náčelník ozbrojených sil Guatemaly Carlos Enrique Díaz de León proto zahájil jednání s americkým velvyslancem Johnem Peurifoyem, zde bylo dohodnuto, že Díaz nechá zavřít vedoucí komunisty zemi, kteří měli pozice v Árbenzově administrativě, a přesvědčí Árbenze k abdikaci a Peurifoy za oplátku vyjedná u federální vlády ukončení podpory puče. Díaz svou část dohody dodržel a na krátkou dobu se stal prezidentem, zatímco Árbenz odešel do exilu. Díaz dosadil do kabinetu otevřené antikomunisty, zároveň si však přál pokračovat v reformách svých předchůdců a Američané proto svou část dohody nedodrželi. Díaz se doslechl, že se nehodí pro americkou zahraniční politiku. Díaz byl tedy také donucen odstoupit, podle jeho vlastních slov to bylo poté, co odmítl popravit skupinu lidí na příkaz amerického velvyslance. Vládu v zemi tak uchvátili pučisté podporovaní ze Spojených států a guatemalská demokracie byla po deseti letech zardoušena a United Fruit Company se navrátily její předešlé výsady.

V 60. letech proti pravicové diktatuře vypukla v zemi občanská válka, která trvala až do roku 1996. Během této války se Amerikou podporovaná Guatemalská administrativa uchýlila k nejbrutálnějšímu teroru a mezi lety 1981- 1983 zorganizovala genocidu proti Mayské populaci země. Za tichého přihlížení USA bylo vyvražděno nejméně nad 32 tisíc Mayů.

Roman Čučela, člen KV KSČM Praha