Petr Kopečný, Deprese a naděje. Protinacistický odboj v letech 1939-1945 na Brněnsku. Nakladatelství Šimon Ryšavý, Brno 2018, 434 stran, originální dokumenty odboje i gestapa, fotografie odbojářů a míst odbojové činnosti, plánky diverzí, schémata odbojových organizací. Publikace vyšla za podpory Jihomoravského kraje, města Brna, Kuřimi, Židlochovic, Tišnova a firmy Teplof.
Jméno inženýra Petra Kopečného je dobře známo české i slovenské badatelské obci v oblasti druhého odboje. Renomovaný badatel známý nejen svými články a studiemi, ale rovněž knihami o druhém odboji, např. Žijeme jejich odkazem o protinacistickém odboji v oblasti Vysočiny a Blanenska, nebo Leteckou válkou nad Drahanskou vysočinou, věnoval tematice protinacistického odboje desetiletí své výzkumné činnosti, což dokládají mimo jiné i stati ve sbornících Moravského zemského muzea v rámci badatelského kolektivu muzejních pracovníků a jejich kolegů (jmenujme například dr. V. Černého s jeho vynikající monografií o brněnském gestapu, zesnulého Vlastimila Schildbergera staršího, V. Halamu nebo V. Pešu či nezapomenutelného prof. Vojtěcha Žampacha s monografií Se smrtí v týlu atd.)
Před časem svou mnohaletou badatelskou práci završil rozsáhlou monografií o druhém odboji v oblasti širšího Brněnska. Zúročil tak mnohaletou výzkumnou činnost prověřování dokumentů odbojářských i nacistických, práci s pamětníky, terénní fotografickou dokumentaci míst, kde se odehrávaly odbojové akce nebo naopak akce nacistických složek v boji a represi proti odbojářům.
Bez hněvu a zaujatosti
Pouze odborník znalý všech obtíží této výzkumné práce ocení rozsah a dosah autorovy mnohaleté práce v této tematice.
Kopečného syntéza velmi plasticky zobrazuje nejen přehled odbojářských organizací, ale též se zabývá kruciálními otázkami metodiky badatelské práce v této tematice. Autor velmi správně připomíná, že v odbojářské literatuře převládala doposud vzpomínková a perzekuční tematika, která mnohdy – zatížena často dobovým politickým koloritem – zkreslovala podstatu našeho odboje a dnes vedla dokonce k jeho systematickému záměrnému podceňování vládnoucí oficialitou. Autor tudíž podstoupil trnitou cestu kritické analýzy formou latinského úsloví sine ira et studio (bez hněvu a zaujatosti/bez zášti a stranění). A možno říci, že se mu tato tvrdě zaplacená práce vyplatila téměř stoprocentně.
Autor dělí svou monografii do několika tematických etap druhého odboje, přičemž výrazným mezníkem je mu situace vstupu SSSR do druhé světové války. Hrubě zjednodušeně lze konstatovat, že tato světová válečná změna je mu přelomem odbojové činnosti i v prostoru našeho okupovaného protektorátu. Dělí tedy práci takto na dva díly.
Díl I.: 1. října 1938 až 31. prosince 1942
Deprese (část I.): 1. 10. 1938 až 21. 6. 1941. Těžké začátky, tj. léta rozhodování o samotné existenci českého národa, léta ztráty demokratického režimu, germanizace, bídných životních podmínek a první etapy těžké perzekuce.
Zde se probírají odbojové činnosti na Brněnsku provázaném s přilehlými jihomoravskými a vysočinskými oblastmi. Činnost odbojářských organizací totiž nebyla přísně lokální, ale navzájem navazovala pracovními kontakty a informačními kanály s ostatní Moravou i s přilehlými českými oblastmi i se samotnou Prahou. Název Deprese pak vyjadřuje počáteční úspěchy nacistů v rozboření prvních odbojářských organizací počínaje Obranou národa a konče Petičním výborem Věrni zůstaneme a dalšími, včetně sokolských a jiných organizací. To vše mělo negativní vliv na odpor a odboj jak organizací, tak našeho občanstva.
Další část 2. Společně v boji pak zahrnuje etapu let 22. 6. 1941 až 31. 12. 1942, tedy dobu od vstupu SSSR do druhé světové války až po dobu heydrichiády a následných změn protektorátní moci. Autor autenticky cituje vzrušení, vyvolané vstupem SSSR do války, a nerealistických nadějí o brzkém jejím konci, přičemž naši lidé nepočítali s obrovskou nacistickou mašinérií nahnané okupované Evropy vůči Sovětům. Dokonce i odbojáři v této etapě propadali optimistickým iluzím o nadcházejícím vítězství protifašistické válečné strany. Skutečnost však tyto iluze brzy podrobila krutým zkouškám.
Nicméně autor přesvědčivě dokumentuje vzrůstající činnost odbojářských organizací Brněnska, a což byl největší přínos té doby – počátek spolupráce nekomunistického odboje s odbojem komunistickým proti společnému nepříteli. Pro tento závěr autor shromáždil obrovské množství konkrétních příkladů a dokumentů.
Díl II.: 1. ledna 1943 až 9. května 1945
Naděje (část 3.): 1. 10. 1943 až 5. 6. 1944. Překonávání krize. Zde se autor věnuje znovuobnovování činnosti odbojářských skupin po přechodném rozbití akcemi gestapa a po utváření nových ilegálních komunistických i nekomunistických výborů a rad. Zde se věnuje rovněž doposud neprozkoumané oblasti činnosti konfidentů (nejznámějších, jako Velký Franta, Ryšánek, Paprskář) a naprosto neznámému nezpracovanému tématu vytváření falešných pseudoodbojářských skupin, většinou organizovaných gestapem. V této souvislosti se věnuje i tzv. vězeňským udavačům, nasazovaným gestapem, SD, kriminální policií atd. do věznic, např. do Kounicových kolejí, na Cejl, Špilberk a jinam, k vyzvědačské činnosti a usvědčovaní zatčených.
Dilema (část 4.):6. 6. 1944 až 17. 4. 1945, od započetí druhé fronty v Normandii až po vstup Rudé armády na Brněnsko, zahrnuje etapu, kdy se rozhodovalo o budoucím charakteru republiky v rámci spojeneckých jednání. Zde již čs. vojenské orgány po odbojových organizacích požadovaly přímou součinnost při předpokládaném celostátním vojenském vystoupení proti okupantům a v návaznosti na vývoj SNP na Slovensku i po jeho porážce.
Konečně pak část 5.: 18. 4. 1945 až 9. 5. 1945, tj. nejkratší etapa, zahrnuje činnost odboje na Brněnsku v době operací Rudé armády až do osvobození republiky.
Skvělá dokumentace
V této krátké anotaci nelze rozebírat podrobně celý přehled všech odbojářských skupin a jejich činnosti v oblasti. Poukáži pouze na skvělou dokumentaci, včetně dobových dokumentů počínaje letáky, ilegální Moravskou Rovností, až po jednotlivé akce, jako byly atentáty na vojenské vlaky na Tišnovsku a jinde.
Publikace je vybavena skvělým poznámkovým aparátem, včetně rozsáhlé literatury, archivních fondů a pamětnických výpovědí. Dobové fotografie jsou vždy opatřeny komentáři místa, původu nebo účelu.
Z této monografie by se mohli mnozí současní historikové a pracovníci ÚSTR učit, jak zpracovat objektivně a nestranně tak závažné téma, jako je odboj proti německému nacismu u nás.
Jiří JAROŠ NICKELLI, Společnost Ludvíka Svobody Brno
