Rozhovor Haló novin s personální ředitelkou Sodexo Benefity Martinou Machovou
Je o stravenky zájem i v době pandemie a práce z domova?
Stravenky jsou stále nejžádanější benefit. Firmy je svým zaměstnancům zachovávají, protože je chtějí podpořit ve stravování. Ve firmách, kde museli zavřít firemní kantýnu, často nahradili tuto podporu stravování právě stravenkami. I lidé na home office mají na stravenky nárok a využívají je například na dovoz jídla domů. Pokles jsme zaznamenali u menších klientů podnikajících v sektorech, které byly událostmi posledních dvou let nejvíce zasaženy. Co se ale změnilo, je poptávka po formě stravenek – firmy a zaměstnanci mají zájem především o digitální řešení, tzv. stravenkové karty.
Čím si poptávku po stravenkových kartách vysvětlujete?
Doba covidová urychlila digitalizaci ve všech odvětvích. Lidé se naučili platit i objednávat on-line a zjistili, že je to mnohem pohodlnější. Zcela přirozeně se to promítlo i do zaměstnaneckých benefitů. V dnešní době od nás tak odebírá stravenky v elektronické podobě již většina našich klientů. Je to pro ně administrativně velice jednoduché, vše mohou vyřídit on-line. Ušetří tak spoustu času s distribucí i správou. Zaměstnanci o ně mají zájem také, protože díky nim získávají řadu výhod. Kromě pravidelných speciálních nabídek mohou využívat náš program Peníze zpět, díky němuž mohou z každého jídla nebo nákupu získávat až 15 procent zpět na svou stravenkovou kartu.
Jaká je v současnosti nejčastější hodnota stravenky, kterou zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům?
Jak vyplývá z našich dat, nejčastější hodnota stravenky je 100 korun na den. Poskytuje ji zhruba pětina společností. Stravenky s hodnotou více než 100 korun dává svým zaměstnancům aktuálně více než třetina firem. Jejich podíl se neustále zvyšuje – ještě na přelomu let 2017 a 2018 to byla jen čtyři procenta. Optimální hodnota stravenky pro tento rok, tedy taková, při níž si firmy odečtou z daní nejvíce, byla ale stanovena na 150 Kč. Z toho vyplývá, že i když stravenky patří k nejběžnějším benefitům, mnoho zaměstnavatelů nevyužívá jejich potenciál naplno. Přitom je to jeden z nejsnazších a nejefektivnějších způsobů, jak zaměstnancům »přilepšit« a odměnit je za jejich loajalitu a vysoké pracovní nasazení v současných složitých časech.
Odpovídají nejčastější stravenky zdražování obědů v restauracích a růstu platů? Nebo si zaměstnanci musejí obědy doplácet?
V minulém roce se začaly zdražovat životně nezbytné položky – vedle potravin raketově letí vzhůru energie a s tím roste samozřejmě i průměrná útrata za oběd, která dosáhla téměř 154 korun. Nejčastější hodnota stravenky, tedy 100 Kč, zaměstnancům na oběd v restauraci nestačí a musejí doplácet. V případě, že bude zaměstnavatel poskytovat zaměstnancům optimální hodnotu stravenky – 150 Kč, tak by jim to mohlo v některých krajích na nákup oběda plus mínus stačit.
Vyplatí se zaměstnavatelům zvýšit finanční dotaci na stravenku nebo přidat peníze do výplaty?
Díky daňovému zvýhodnění jsou stravenky výhodnější, než kdyby zaměstnanci dostali o stejnou částku vyšší mzdu. Tu na jejich straně totiž sníží patnáctiprocentní daň z příjmu, a ještě odvody na zdravotní a sociální pojištění. A daň a odvody pochopitelně při navýšení mzdy rostou i zaměstnavateli. Pro odměnu zaměstnanců formou navýšení příspěvku na stravování je nyní ideální čas. Inflace je téměř šest procent a podle ekonomů bude růst ještě minimálně půl roku.
Existuje také varianta stravenkový paušál. Můžete ho se stravenkami porovnat?
V případě stravenkového paušálu je denní limit pro rok 2022 stanoven na 82,60 Kč. Když zaměstnavatel poskytuje na obědy tuto nebo nižší sumu, neplatí zaměstnanec z této sumy žádné daně ani odvody. Pokud zaměstnavatel bude přispívat na stravování vyšší částkou, což by bylo vzhledem k průměrné ceně oběda žádoucí, vše nad tento denní limit podléhá na straně zaměstnance jak dani z příjmu, tak odvodům pojistného. Naproti tomu ze stravenek zaměstnanec žádné daně ani pojistné neodvádí a daňová zátěž je pouze na straně zaměstnavatele. A to je jen finanční stránka věci. Zaměstnanci, kteří dostávají peníze do výplaty místo stravenek, jsou s tímto benefitem méně spokojení a brzy na něj zapomenou. Navíc často na svém stravování mohou šetřit a za neúčelový paušál si koupit cokoli jiného.
Setkali jste se již s tím, že by firmy přecházely z paušálu zpět ke stravenkám?
Ano, přibývá firem, které přešly na paušál a za čas se k nám vrací, protože zjistily, že je to pro ně nevýhodné a neefektivní. Jako jeden z podstatných důvodů uvádějí, že je stravenkový paušál připravil o motivační nástroj. Zaměstnanci totiž po pár měsících zapomenou, že jim chodí ve výplatě i peníze na stravování, zatímco stravenkovou kartu mají na očích a používají ji každý den.
Vaše společnost neposkytuje pouze stravenky, ale i zaměstnanecké benefity. Jaké?
Poskytujeme také benefity pro volný čas, jejichž obliba v posledních letech výrazně roste. Jejich hlavní výhodou je, že je zaměstnanci mohou utratit za velkou škálu produktů a služeb. Máme širokou a pestrou partnerskou síť, takže si vybere opravdu každý. Uplatnit je mohou např. v lékárnách, knihkupectvích, ve wellness a sportovních zařízeních, pořídí za ně dovolenou pro celou rodinu v Čechách i zahraničí, skipasy, terapie, vzdělávací a seberozvojové kurzy a mnoho dalšího.
Je doba covidová. Odráží se zaměření na zdraví v nabídce benefitů?
Určitě. V Cafeterii, kterou pro řadu firem provozujeme, zaznamenala kategorie well-being mnohonásobný růst na úkor ostatních benefitů. A je jedno, jestli se bavíme o fitku, on-line psychoterapii nebo dvoudenním wellness. Zdá se, že je to něco, bez čeho se už firmy neobejdou, pokud si chtějí udržet konkurenceschopnost na trhu práce.
Psychoterapie je ale v benefitech docela novinka. V minulosti se naopak lidé spíše styděli, že chodí ke cvokaři…
Ano, to skutečně přišlo s COVID-19, který proměnil pohled na duševní zdraví. Protože jedna věc je mít home office, když já ho chci, a jiná, když mě na něj někdo nuceně pošle, a ještě mi řekne, že nikam nesmím. A pokud k tomu máte doma dvě děti na distanční výuce, tak to pak psychoterapii potřebuje každý.
V Cafeterii má každý zaměstnanec určitý finanční budget. Proměnily se tyto budgety? Jsou třeba firmy, které je musely snížit? Anebo naopak?
U nás jsme ho navýšili a směřuje právě do kategorie well-being. Co se týče firem, pro které ji provozujeme, tak i ony investice spíše navyšovaly. Mimo jiné proto, že Cafeterie je on-line a dobře funguje i v časech COVID-19. Navíc v dnešní době můžete většinu věcí za benefity pořídit i on-line, jako třeba právě terapie, jazykové kurzy nebo on-line cvičení. Myslím, že jedním z projevů doby je to, že oblast benefitů se výrazně individualizuje a každý si může volit, za co bude utrácet.
Myslíte si, že si firmy začaly více vážit svých zaměstnanců? Protože já mám pocit, že spousta lidí si v práci připadá nedoceněných – a teď nemluvím o platovém ohodnocení…
Rozhodně si uvědomily, že zaměstnanci nejsou pouze součástky, které musejí podávat výkon. COVID-19 je donutil, aby se o ně lépe staraly. Takže bych řekla, že se vztah zaměstnavatel-zaměstnanec zlepšil, ale určitě to neplatí všude. A co se týče (ne)docenění, tak podle mě je to nejčastější důvod, proč lidé z firem odcházejí. Minimálně u středních a vyšších pozic.
Jakou roli v tom může hrát personální oddělení? Jeho úkolem přece není jen nabírat lidi, ale také o ně pečovat…
V každé firmě to může být nastavené jinak. Někde se personální oddělení skutečně věnuje především smlouvám, mzdové agendě a podobně, ale za mě by mělo sledovat i náladu ve společnosti, mělo by navrhovat změny a zlepšení, a to nejen v benefitní oblasti, ale třeba i ve smyslu interní komunikace. Nástrojů a způsobů, jak člověka ocenit a dát mu najevo, že si ho vážíte, je celá řada.
Ale věnujete se i jiným věcem – mám na mysli dobročinnost.
Společenská odpovědnost je pro nás opravdu důležitá, proto pravidelně spolupracujeme s českými charitami a dobročinnými organizacemi a realizujeme projekty, do kterých se mohou zapojit jak naši zaměstnanci, tak firmy či uživatelé našich benefitů. Začátkem roku jsme například vyzvali všechny uživatele, aby nám do konce února vrátili papírové stravenky, kterým minulý rok skončila platnost a za celkovou vybranou hodnotu stravenek uvaříme obědy seniorům v nouzi. Ty vytipuje organizace Seniorem s radostí a obědy jim také doručí. Na jaře pak plánujeme zopakovat úspěšný ekologický projekt Recyklace karet se Sodexo. Plastové benefitní karty s propadlou platností nám mohou firmy a jejich zaměstnanci doručit a my je necháme ekologicky recyklovat, za každou kartu navíc darujeme 10 Kč na výsadbu stromů po celé České republice.
Zbyšek KUPSKÝ
Průměrné útraty za oběd
Průměrná cena v ČR se počítá jako objem všech utracených peněz/počet všech transakcí.
Kraj 2020 2021 1/2021 9/2021 10/2021 11/2021 12/2021 1/2022
Praha 144,5 169,2 161,5 168,3 170,6 172,1 173,6 176,1
Středočeský 140,4 162,5 156,9 161,2 163,4 164,8 166,2 167,4
Jihomoravský 134,5 160,0 151,5 160,1 160,8 163,0 164,8 166,2
Plzeňský 136,2 154,8 141,0 157,3 157,0 159,4 159,5 161,3
Královéhradecký 128,1 149,2 138,7 150,0 149,7 151,8 155,9 158,9
Pardubický 130,3 151,4 138,5 152,2 153,9 155,3 157,0 158,1
Liberecký 137,4 152,6 147,3 153,3 153,9 154,1 154,2 156,9
Jihočeský 134,9 148,3 142,2 147,9 148,8 150,2 152,4 154,3
Moravskoslezský 125,9 144,2 133,5 144,1 145,8 147,9 149,4 151,4
Olomoucký 124,5 141,4 132,1 142,4 143,5 143,7 145,0 146,1
Vysočina 129,8 142,7 140,9 142,8 143,2 142,6 144,2 145,3
Zlínský 128,6 140,9 138,8 141,3 140,1 139,9 144,1 145,3
Ústecký 127,8 140,7 136,7 139,8 140,9 142,5 143,8 145,2
Karlovarský 127,6 138,6 138,3 137,5 137,9 138,0 141,3 142,4
ČR 135,4 151,2 144,0 151,4 152,1 153,4 155,3 157,0
Zdroj: Data Sodexo, leden 2022
