Jihomoravský levicový patriot Ing. Bohumil Smutný, B. A., kandiduje do Senátu za KSČM. Od roku 2016 pracuje pro svůj rodný Mikroregion Ivančicko jako manažer. Usiluje o rozvoj obcí, regionu, propagaci tradic a turismu. V roce 2016 byl na kandidátce KSČM zvolen do Zastupitelstva Jihomoravského kraje, kde do roku 2020 působil jako místopředseda sociálně-zdravotního výboru, člen komise pro informační otevřenost a komise pro cestovní ruch. Vystudoval podnikové finance a obchod na podnikatelské fakultě Vysokého učení technického v Brně a v průběhu studia se specializoval na elektronický obchod a strategické řízení. Po ukončení studia začal pracovat v Ivančicích jako projektový manažer města. V Senátu by se chtěl především věnovat tématům regionálního rozvoje.
Do Senátu kandidujete v obvodě č. 55 Brno-město. Co pro vás jako člověka politicky činného Senát znamená? Jak vidíte jeho prospěch, či neprospěch v českém zákonodárném systému?
Upřímně jsem přesvědčen, že by se politický systém naší malé země bez Senátu obešel. Spousta zemí má pouze jednu komoru parlamentu a nemyslím, že by to pro ně bylo nějakou zásadní újmou. Podle mého názoru, spíš než na počtu parlamentních komor záleží na celkové politické kultuře. A když se podívám na tu naši »politickou kulturu«, tak s nadsázkou řeknu, že by často nepomohla ani třetí komora parlamentu.
Podívejte se také třeba na nízkou volební účast. Tou voliči sami dlouhodobě dávají najevo, jak je Senát pro ně důležitý. Vím, že spousta lidí a našich voličů by si přála jeho zrušení. Jak se však s oblibou říká, kapři si svůj rybník nevypustí. K úspěšnému vypuštění rybníku tedy bude nejdříve nutné začít řešit ty kapry. Pokusit se můžeme o spoustu věcí, ale já nerad populisticky slibuji něco nereálného. Proto říkám, že chci společně s lidmi–voliči Senát alespoň začít měnit. Něčím začít musíme.
A jak vidím jeho prospěch? Občas napravuje evidentně nekvalitní a chybné výstupy práce Poslanecké sněmovny. To je sice přínosné, ale takové zákony by vůbec neměly opustit budovu Poslanecké sněmovny. Neprospěchem pro nás všechny jsou vynaložené stovky milionů ročně, které nás Senát stojí. Kéž by tyto finance mohly být raději využity například na výstavbu a modernizaci nemocnic, domovů pro důchodce, financování sociálních služeb, zlepšení stavu komunikací apod.
Jakou úlohu mají v první řadě plnit senátoři? Jak chcete přesvědčit voliče o potřebě zvolit do Senátu levicového zástupce?
Obdobně jako každý jiný politik by senátor především měl prosazovat a hájit zájmy svých voličů. Řešit problémy a potřeby regionu, kde byl zvolen. Být blízko lidem, naslouchat jim. Iniciovat a předkládat vlastní návrhy, které zlepší život obyčejných lidí, a nedopustit podporu těch návrhů, které jsou utvářeny jen ve prospěch něčích zájmů (mocenských, finančních…). Podívejte se na současné složení horní komory parlamentu. Jakou roli může plnit jako »pojistka demokracie«, když pouze doplňuje tandem, který je tvořen pravicovou vládou a pravicovou Poslaneckou sněmovnou?
V celém tomto systému začíná chybět vyváženost a různorodost názorů, pohledů, doplňování skutečných oponentních stanovisek, ochoty hledat kompromisy napříč politickým spektrem. Různorodost politických názorů a nutnost hledat kompromisní řešení utvářejí opravdovou demokracii, ne pouze prosazovat jeden nadiktovaný »správný« směr, který si pak formálně odhlasují všechny instance. Demokracie přece není jen tehdy, když nám vládnou výhradně pravicové strany, i když je nám to tak často podsouváno. Nepodléhejme však pocitu bezmoci a znechucení z politiky, důležité je jít k volbám a levicové kandidáty podpořit. Senát potřebuje levicové politiky jako sůl.
Letošními hlavními palčivými body pro všechny obyvatele České republiky budou hlavně otázky ekonomické. Zdražování energií, pohonných hmot, inflace. Který problém je podle vás nejzásadnější?
Všechny zde vámi vyjmenované problémy jsou stejně zásadní a mají tu nejvyšší prioritu. To, co se odehrává v současné době, nemá od druhé světové války obdoby, a miliony lidí v naší zemi jsou v ohrožení chudobou, jakou ještě nezažily. V tuto chvíli si to mnozí třeba ani ještě neuvědomují, ale ta skutečná krize teprve přijde. Týká se to tentokrát nejen nízkopříjmových, ale i střední vrstvy, tedy naprosté většiny rodin s dětmi, seniorů…
Důsledky současného přístupu politiků nás budou ještě velmi bolet. Vláda bohužel selhává při včasném řešení těchto zcela zásadních problémů. Spousta lidí už doteď žila »na hraně« a po zdražení energií a všeobecné inflaci – zdražování všeho, může nastat velká spousta osobních a rodinných tragédií. Současné almužny od vlády v podobě pár tisícovek navíc, když výdaje rostou skokově o desítky tisíc, jsou přece zcela nedostatečné. Zapotřebí je nutné řešit příčinu, nikoliv až důsledek těchto problémů. Není možné, aby se lidé museli rozhodovat, zda si zatopí, nebo si koupí léky, zda budou mít na elektřinu, či na jídlo.
V čem vidíte jádro těchto problémů a jaké by mohlo být řešení?
Jádro těchto problémů je v nastavení celého současného systému (nejen u nás), kdy stát ztratil jakoukoliv kontrolu nad klíčovými odvětvími, která jsou nezbytná pro fungování celého hospodářství a života lidí. Krizová situace v plné ošklivosti odhalila to, o čem tady my »levičáci« roky mluvíme. Jsme v tahu problémů, které jsou k nám »dovezeny« kvůli celkové geopolitické situaci.
Vláda i přesto má možnost využít efektivní nástroje, které mohou zmírnit dopady na občany. Doba je krizová, a proto nelze už provádět jen kosmetická řešení. Státní zásahy v tuto chvíli jsou nejen nezbytné, ale už by měly být opravdu rázné. Například zestátňování klíčové energetické infrastruktury, převzetí kontroly nad trhem, regulace, státem nařízené zastropování cen energií, snížení DPH na pohonné hmoty, potraviny a základní potřeby, vysokou míru zdanění těch, kterým krize přináší vysoké zisky, efektivnější přerozdělování zdrojů.
Pro mě je na prvním místě vždy důstojný život milionů poctivě pracujících lidí a blahobyt společnosti jako celku, nikoliv nadřazovat ziskuchtivost jednotlivců a zájmy kapitálu. Opakovaně se ukázalo, že některá odvětví v soukromých rukou fungují jen v dobách prosperity, kdy generují pro své majitele pohádkové zisky, a v době krize křičí: »Státe, zachraň nás!«
Od roku 1989 uplynulo již 33 let, kdy »budujeme kapitalismus«. Na otázku, kolik toho stát za tu dobu udělal nejen v oblasti strategické energetické soběstačnosti, si odpovězte sami. Hlavně, že zatím máme v obchodech dostatek banánů. Těmi ale v zimě nezatopíme.
Kandidujete za Brno-město a jste velký jihomoravský patriot. Co konkrétně nejvíc trápí Brno a celý kraj? Na co byste se konkrétně chtěl zaměřit? Zemědělství, sucho, infrastruktura, průmysl, bydlení???
Brno v nedávné minulosti trápily různé nechvalně známé kauzy typu Stoka, kdy se ukázalo, že některým brněnským politikům nešlo až tak o dobro a rozvoj města, jako o jejich vlastní plné kapsy. Přál bych tedy Brnu změnu především v tom, aby voliči dali svoji důvěru těm politikům, kteří budou opravdu usilovat o rozvoj města a veřejný zájem.
Jako venkovana dojíždějícího často do Brna mě určitě také trápí neutěšená dopravní situace v centru a okolí města Brna a také žalostný stav některých komunikací u nás v Brně-venkově. Je to věc, která určitě limituje i hospodářský rozvoj venkovských částí okolo Brna. S ohledem na současný aktuální vývoj považuji za prioritu urychlenou výstavbu dalšího bloku Jaderné elektrárny Dukovany a realizaci horkovodu z Dukovan do Brna.
Určitě jsem také pro větší podporu zemědělství s cílem zajištění potravinové soběstačnosti a podporu projektů na zadržování vody v krajině. V oblasti bydlení bych si přál, aby konečně opadla realitní bublina, kdy se vlastní bydlení stává pro většinu lidí prakticky nedostupným a nájmy strmě rostou. Tomu by mohly napomoct také družstevní formy bydlení za podpory státu, krajů, obcí, startovací byty pro mladé a také hlavně větší míra regulace realitního trhu a zastropování cen.
Již pět let pracujete jako manažer Centra společných služeb Mikroregionu Ivančicko. Co tato práce obsahuje? Jak těžký, či lehký, bohatý je život ve vašich rodných Ivančicích? Co byste zde chtěl změnit, zlepšit?
V rámci Centra společných služeb pomáhám starostům členských obcí mikroregionu. Jedná se zejména o přípravu projektů, zajišťování dotací, prosazování společných zájmů a realizaci společných projektů.
Malé obce mnohdy nemají kapacitu a možnost, aby se samy pouštěly do větších projektů. Když se však spojí síly a víc obcí se dá dohromady, pak společně dokážou víc. Projekty se týkají například kulturních akcí, odpadového hospodářství, společné propagace území, budujeme cyklostezky, snažíme se propojovat naše města a obce, aby se lidé bezpečně na kolech dostali za prací či odpočinkem.
Život v rodných Ivančicích je jedním slovem krásný, protože město samo o sobě je zasazeno do hezkého přírodního prostředí – údolí s třemi řekami. Máme zde zajímavé památky, bohatou historii, tradice, město kulturně žije, pochlubit se můžeme slavnými rodáky – Vladimírem Menšíkem, Alfonsem Muchou. Ivančice by si podle mého názoru zasluhovaly zlepšení dopravní situace, což je dlouhodobá záležitost.
Jinak naše město má velký potenciál dalšího celkového rozvoje, kterého je nutno naplno využít. Vzhledem ke své spolupráci se starosty obcí na Ivančicku vím, že práce pro obec není snadná a je často velmi nevděčná. Stát to příliš neusnadňuje, obcím roste administrativa, u spousty věcí dlouho trvá, než je možné dotáhnout je od prvotní myšlenky ke zdárnému konci.
Nechci se proto zařadit po bok různých kandidátů, kteří pronášejí často líbivé, ale současně nereálné a nesplnitelné sliby. Z mého pohledu je na prvním místě zodpovědně hospodařit a vést město tak, aby zajistilo a udrželo plnohodnotné a kvalitní služby všem občanům. Aby se všestranně a vyváženě rozvíjelo, ať se to týká jeho základní infrastruktury, školství, zajištění kapacity školek, výstavby, kultury, podpory sportu, volnočasových aktivit, péče o sociálně potřebné a seniory, zdravotnictví, spolkový život atd. A samozřejmě také dělat projekty, které lidem budou přinášet radost. Když mám tu možnost, vždy rád svému městu ochotně pomůžu.
Budou vás moci před volbami voliči někde potkat, plánujete besedy či setkání?
Určitě ano, rád se s voliči setkám. Plánuji svoji účast na předvolebních akcích pořádaných KSČM v Brně a Brně-venkově, ale i dalších místech Jihomoravského kraje. Konkrétní termíny zde slibovat nebudu, aktuálně budou průběžně zveřejňovány na webových stránkách a sociálních sítích Jihomoravské KSČM.
Rád také přijmu pozvání tam, kde bude zájem o to, aby mě lidé blíže poznali. A samozřejmě, kdo bude mít zájem, může si mě najít například na sociálních sítích Facebook či mě kontaktovat e-mailem.
Helena KOČOVÁ
36 komentáře
Ti,kdo neustále mluví o nevhodnosti vyvěšování ukrajinských vlajek, by si měli vzpomenout na dobu jimi opěvovanou, kdy se na každým kandelábru plácala vlajka sovětská.
Vyvěšovat se v době některých svátků měly rudé vlajky, spolu s československými. Na znamení, že jsme socialistická země. Pokud někdo místo rudé vlajky vyvěšoval jakousi variaci vlajky sovětské, dělal chybu.
Teď, jde o to, že ukrajinskou vlajku zneužívá nelegitimní a nedemokratický kyjevský režim. Takže je to spíš neúcta a hanobení nebohé Ukrajiny.
Ať žije svobodná a demokratická Ukrajina!
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ukrajinsk%C3%A1_sov%C4%9Btsk%C3%A1_socialistick%C3%A1_republika#/media/Soubor:Flag_of_the_Ukrainian_Soviet_Socialist_Republic.svg
Senát potřebuje zrušit. Ale to pravice neudělá, proto musí být v Senátu co nejvíce levicových politiků.
Nebo společná kandidátka odpůrců senátu…
.
1968, Košice, ČSSR. Žena truchlí nad smrtí svého 16letého syna v rukou sovětských okupantů. Matka později spáchala sebevraždu.
Michal Hamrák, narodený 14.3.1952 v Košiciach.
Nikdy nemá dost, i když je to největší země na světě.
1968, Košice, ČSSR. Žena truchlí nad smrtí svého 16letého syna v rukou sovětských okupantů. Matka později spáchala sebevraždu.
Michal Hamrák, narodený 14.3.1952 v Košiciach.
Jak to že neseděl doma.
Potřebujeme někoho, jako je Jaroslav Doubrava. Ne se takových lidí naopak zbavovat.
Vyzdvihnul bych také Jana Žaloudíka. Druhý světlý bod ze dvou, v mentální temnotě Senátu.
KDYŽ NEDRŽÍME MOC, JSME VŽDY PRO DEMOKRACII
Nikdy a nikde se nestalo, aby komunisté odstranili demokracii. Vždycky to udělala pravice a komunisté patří zpravidla mezi první oběti pravicové diktatury. Tak tomu bylo za Hitlera, za Franca, za Pinocheta. No a naposledy na Ukrajině po puči na majdanu.
To nemá chybu!
👍👍👏
Šílenci, banderovci AZOV !!!
Svině zaútočili na vlak. Na vlak, kurva.
Minimálně 15 mrtvých a 50 raněných.
Nemám slov.
Raketami zasažený obytný dům v Dněpropetrovské oblasti. Pod troskami byly dvě děti, které se naštěstí podařilo zachránit.
Promiňte, to byli naši. Ale děcka přežila
Když chceš snížit množství civilních obětí, rozbombarduj osobní vlak.
Ty, Шойгу taky skončíš v pekle, ty svině vrahounská, RuSSácká!
Demilitarizace ruské armády za dnešek:
– Rovenki (Luhanská oblast) – minus základna
– Kachovsky rajón – minus základna
– Čaplinka (Chersonská oblast) – minus sklad a základna
Most u Kachovské vodní elektrárny. Někdo asi netípl nedopalek. 🔥
Produktivní den
Jachta ruského oligarchy Ajvazjana šla cestou ruské válečné lodi a přeměnila se v ponorku.
BOHOUŠI , držíme palce a HELENO – děkujeme !!!
https://www.facebook.com/sebavedomeslovensko/photos/a.142392469822618/1142021456526376/
Já jsem velice ráda, že konečně kandiduje i dělník a ne nějaký inteligent s pěti tituly.
Že si to bolševici pořád musí srát do huby.
PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Jiří Valenta, DBA
Potřebujeme DEMOKRATICKÉ levicové politiky, ne pohrobky komunistické diktatury, soudruhu.
Souhlas s Ferym. Senát levici potřebuje, nikoliv však proruské vlastizrádce z KSČM.
Povedal som zober dcéru do kina.
Bylo to jen nedorozumění. Stane se.
Dceru do kina v Rusku? A co by tam pre boha davali? Vsak to nedava zmysel. Ja sa Patruchinovi necudujem, ze to takto pochopil.
Zlatí komunisti ❤️
Kluk si v 6-7 letech fandil knížeti s čírem proti ing Zemanovi.
Vysvětlit dětem bolševiky a Bureše je základ
Bez Levice je to “démoška”.
S Komunisty Demokracie jak má být!
✅
Salman Tepsurkajev je (byl) aktivista a moderátor tlg kanálu 1ADAT. Kanál často kritizoval Kadyrova. 6. září 2020 Salmana v Gelendžiku unesli lidé, kteří se představili jako pracovníci min. vnitra a objevil se, světě div se, v Čečně. Po dvou dnech se na sítích objevilo video, kde Salman za všechno omlouvá a musel si sednout na láhev. Věci se chopil Výbor proti mučení a pokoušeli se Salmana zachránit. Pak se objevily videa, jak Salman svobodně chodí po Grozném, točili je kadyrovci. Aktivisté měli zprávy o jeho smrti, ale nepotrvzené. Věřili, že žije.
Právnička Výboru proti mučení O.Sadovskaja v interview u Gordějevoj potvrdila jeho smrt. ⬇️https://t.co/FtuKCzha5U Co tedy bylo dál. Salmana odvezli do zařízení 2 pluku A. Kadyrova (“slavného” vražděním gayů), týden ho nelidsky mučili, potom ho odvezli na cvičiště ve vesnici Džalka, strčili mu do pusy granát a dálkově ho odpálili. “Tělo” předali příbuzným se slovy “zakopejte ho jako psa”. Salmana pohřbili v neoznačeném hrobě…nejde o to, že to je Čečna, je to Ruská federace. Je to pořád Ruská federace.
TOJSOUONI pěkně kecá!
To v Americe policisté bijí černochy.
Navíc to na Sputniku nepsali.
popisuje to násilí, mučení v tom ráji. O zemi, kde více než 50% policistů považuje mučení za přípustné, což je dědictví SSSR (ano, teď budu číst experty “u nás to je stejné”), v evropských zemích ale úroveň násilí klesá, v Rusku opačně. Je to o toleranci společnosti
28 volebnich obvodu, 8 komancskych kandidatu, po prvnim kole finito, odchod do historie
Proč se vlastně marně snažíme a vynakládáme poslední peníze?
Komentáře jsou uzavřeny.