Musíme se setkat s protestujícími i s novou vládou

117

Rozhovor Haló novin s Clare Dalyovou, irskou nezávislou levicovou europoslankyní

Úvodem bych rád připomenul něco o vás. Před zvolením do EP jste byla osm let členkou irského parlamentu a krajskou radní. Narodila jste se v roce 1968, vystudovala účetnictví a pracovala ve stravovacím sektoru na dublinském letišti, kde jste působila v závodní radě a také jako odborová aktivistka.

Teď k zásahu Ruska v Kazachstánu. Byl kritizován, že proběhl rychle a demokratické síly neměly prostor k vyjednávání. Vy sama vysvětlujete, proč nevěříte, že ve městě Almaty byli v ulicích jen obyčejní pracující, muži a ženy. Proč bylo podle vás nutné po tom všem do této středoasijské země vyrazit? Jaký je tedy váš názor na protesty v Kazachstánu?

Mezinárodní politika je pro mě velmi důležitá. Pevně věřím v mír a myslím si, že je třeba mít dobré vztahy mezi státy. A cítila jsem se být vyzvána, abych se vyslovila proti rostoucí rusofobii a protičínské rétorice EU, možná dokonce trochu víc, než je mým úkolem.

Jaké byly vaše pocity, když jste se dozvěděla o protestech v Kazachstánu, které začaly 2. ledna?

Když jsem se dozvěděla o protestech, byla jsem překvapena. O Kazachstánu jsme toho mnoho neslyšeli. Důvodem bylo zvýšení cen plynu, které oznámila vláda. Toto zvýšení cen mělo na obyvatelstvo obrovský dopad.

Co jste věděla o Kazachstánu?

Musím říci, a to asi platí pro většinu občanů a politiků v Evropské unii, že mé znalosti o Kazachstánu jsou omezené. Slyšela jsem, že v roce 2011 bylo potlačeno dělnické hnutí ve městě Žanaozen (Zhanaozen) na západě Kazachstánu bohatém na ropu. Aktivisté tam byli zavražděni. Věděla jsem také, že kazachstánští oligarchové a jejich rodiny pronikli do Londýna. Kazachstán má mnoho problémů, mnoho nerostného bohatství. A věděla jsem, že zisky z tohoto národního bohatství nejsou rozdělovány spravedlivě. Bohatství bylo rozkradeno a prospělo pouze bohaté vrstvě na vrcholu společnosti. A velká část těchto peněz skončila v Londýně a ve Spojených státech.

Jaká byla vaše spontánní reakce, když jste se dozvěděla, že Rusko a další členové obranné aliance Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) posílají vojáky do Kazachstánu?

Mou první reakcí bylo hluboké znepokojení. Obecně jsem proti vstupu vojsk na území jiného státu, zvlášť když v pozadí prvního protestu bylo masové hnutí pracujících za ekonomický požadavek.

Bylo vyslání ruských vojsk oprávněné, slouží míru?

Těžko říci, zda bylo nasazení oprávněné, či nikoli. Zdá se, že přítomnost vojáků vytvořila prostor pro obnovení pořádku a ukončení rabování a násilí. Je však příliš brzy na to, aby bylo možné posoudit, zda nasazení vojáků přispívá ke spravedlivému řešení situace v Kazachstánu.

Došlo by v Kazachstánu k většímu krveprolití bez přítomnosti ruských vojsk?

Je zcela zřejmé, že násilí po rozmístění jednotek CSTO ustalo. Nejdůležitější zkouškou bude, zda vojska CSTO také odejdou, ale jak bylo teď oznámeno, ke stažení vojsk dochází. To je rozhodujícím měřítkem tohoto konání.

Podstoupilo Rusko podle vás vysláním vojáků riziko, které může být podobné jako v Afghánistánu a trvat mnoho let, protože protestní potenciál a silná radikalizace části obyvatelstva se zdá být opravdu velká?

V každé situaci existuje riziko, že vojáci uvíznou, ale pokud je CSTO skutečně mírovou silou a nebude zasahovat a stahuje se, jak bylo oznámeno, pak k této situaci zřejmě nedojde.

V Rusku je levice rozdělená. Jedna část podporuje vyslání ruských vojáků do Kazachstánu, aby tam stabilizovali situaci. Druhá část je striktně proti vyslání ruských vojsk. Tvrdí se, že v Kazachstánu existuje dělnické hnutí se správnými požadavky. Proč by měli ruští vojáci bránit oligarchický systém?

Není pochyb o tom, že levice v Evropě a také v Irsku je v této otázce rozdělena. Někteří poslanci irského parlamentu z trockistické skupiny Lidé před ziskem velmi rychle kategoricky prohlásili, že hnutí v Kazachstánu je čistě dělnické hnutí a musí být podporováno. Podle mého názoru je postoj, že v tomto protestním hnutí nedošlo k žádnému zahraničnímu vměšování nebo terorismu, příliš kategorický.

Mimochodem, tito levičáci velmi rychle kritizovali vměšování se Ruska do Kazachstánu. Myslím, že je špatné přijmout narativ, místo aby se solidárně dohadovali o tom, jak vhodně reagovat. Výzva, kterou rozeslali někteří levičáci v Irsku a Evropě a která má nyní 200 signatářů, byla velmi kritická vůči Rusku a Číně. Mimochodem, výzva byla kritická i vůči USA a EU, které vyzvaly obě strany ke zdrženlivosti v Kazachstánu.

Takže si nemyslíte, že to bylo čistě dělnické hnutí?

Nepochybně šlo do značné míry o dělnické hnutí. Ale to není celý příběh. Myslím, že rychlost, s jakou se události vyvíjely, a rozsah násilí a rabování jsou pro masové hnutí neobvyklé. Pravděpodobně lze říci, že existuje více příběhů. Za protesty pravděpodobně stojí oligarchové a nepochybuji o tom, že se na nich podíleli zahraniční síly a teroristé.

Bylo to spontánní protestní hnutí, nebo dokonce revoluce, jak tvrdí někteří ruští levičáci?

V tak velké zemi, která je řízena spíše autoritářským způsobem, je obtížné zorganizovat celonárodní protest. Je zřejmé, že státní orgány neměly protestní hnutí pod kontrolou. Je však také zřejmé, že státní orgány byly využívány soukromými osobami. To však nijak nesnižuje roli obyčejných lidí, kteří vyšli do ulic a požadovali spravedlnost. Míra násilí a rychlost, s jakou byly ze strany protestujících použity zbraně proti policii, a skutečnost, že řada protestujících působila dojmem, že prošla bojovým výcvikem, svědčí o tom, že se protestů zúčastnily cizí elementy s cílem získat výhodu.

Předpokládám, že se nyní bude vyšetřovat, co se stalo. Muselo by se jednat o nezávislé vyšetřování, které by mělo důvěru obyvatel Kazachstánu. Do vězení se prý dostalo 8000 lidí. Je nepravděpodobné, že by se jednalo o 8000 teroristů. Jsem si jistá, že byli zatčeni i běžní občané.

Plánujete cestu do Kazachstánu?

Ano, o tom se diskutovalo. Bylo by dobré jet do Kazachstánu a setkat se s co nejvíce lidmi. Musíme se ale setkat s lidmi ze všech stran. Bylo by dobré setkat se s horníky a protestujícími. Musíte se také setkat se zástupci nové vlády a tajných služeb. Odboráři, občané a levičáci z Evropy by měli takovou cestu zorganizovat. Protože o konfliktech v postsovětských zemích toho v západních médiích moc neslyšíme. Měli bychom tam jít, aniž bychom si nejprve udělali představu o tom, co tam najdeme.

Co si myslíte o reakci EU?

Reakce EU je velmi sporná. Když začalo pokojné hnutí proti zvýšení cen plynu, neměla o něj zájem. EU se zajímala pouze o události, kdy byla do Kazachstánu vyslána vojska CSTO. Souvisí to s tím, že na nerostných zdrojích v Kazachstánu vydělává mnoho západních zemí, průmyslových podniků a akcionářů. Toto obohacení bylo organizováno s pomocí oligarchických rodin v Kazachstánu. Na jedné straně je EU ráda, že se v Kazachstánu podařilo zachovat status quo. Na druhou stranu EU nechce, aby Rusko zlepšilo své postavení v regionu. A hledají další důvod, proč vyvíjet tlak na Rusko.

Západní média o uprchlické krizi v Bělorusku informovala ve velkém rozsahu. Naproti tomu o událostech v Kazachstánu se píše jen velmi málo. Jaký je důvod?

Z pohledu Západu je Bělorusko pod ruskou kontrolou. EU nemá s Běloruskem tak silné hospodářské vztahy jako s Kazachstánem. V Kazachstánu má však Západ silné ekonomické zájmy. Mezinárodní společnosti masivně těží z kazachstánských nerostných zdrojů a Západ nechce kazachstánskou loďku rozhýbat.

Dnes jsem se dozvěděla, že kazachstánský miliardář Timur Kulibajev, který má za manželku dceru exprezidenta Nazarbajeva a ovládá kazachstánský LPG, koupil od prince Andrewa velké sídlo v Anglii.

Těchto kazachstánských oligarchů je v Anglii mnoho. A mají mezi sebou konflikty. Mluvíme o miliardách eur. Měly by patřit obyvatelům Kazachstánu, ale byly vyprány a dostaly se do společností kótovaných na londýnské burze. Tyto vyprané peníze se dostaly do nemovitostí a podnikatelských aktivit. Kazachstánští oligarchové jsou velmi dobře integrováni do západní kapitalistické ekonomiky. Bohaté společnosti na Západě mají z těchto peněz obrovský prospěch.

Úkolem nás všech v Evropské unii je zjistit si více o tom, co se v Kazachstánu děje, a ne pouze přejímat vyprávění médií.

Ulrich HEYDEN