Rozhovor s Ivanem Strachoněm, kandidátem do EP za koalici STAČILO!
Narodil se v roce 1972, pracuje jako manažer, žije v Ostravě. Jako zastupitel Moravskoslezského kraje za KSČM předsedá kontrolnímu výboru a je členem komisí pro průmysl, energetiku a chytrý region a pro strategický rozvoj. Jako zastupitel kraje působí od roku 2004, kdy vykonával řadu funkcí od předsedy zahraničního výboru po náměstka hejtmana pro cestovní ruch, investice a majetek. Je spoluautorem studie mapující dopady ukončení těžby uhlí na průmysl a společnost v Polsku, Německu a ČR. Je externím doktorandem na Katedře lesnické ekonomiky a politiky TU Zvolen. V disertační práci se věnuje vlivu zelené ekonomiky na udržitelnost zaměstnanosti v lesnictví. Klade důraz na využití lokálních surovinových zásob a zdrojů.
Když jste působil jako náměstek hejtmana, MSKrealizoval přes 120 investičních projektů v hodnotě přes 4,5 mld. Kč. Jak vypadají současné investiční aktivity kraje pod vedením koalice ANO, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a SOCDEM?
Toto byla částka a počet projektů, na kterém se podílel přímo kraj. Celkově se jednalo o investice do kraje v rozsahu cca 22 mld. Začnu ale od konce. A to toho dobrého. Naší tehdejší koalici se podařilo všechny projekty řádně dokončit k 31. 12. 2015. Následně i ukončení a uzavření ROP Moravskoslezsko proběhlo bez komplikací. Za to patří dík i lidem z krajského úřadu i Úřadu regionální rady. Z mého pohledu bylo důležité i přípravné období. A kvalitně připravené projekty. Proto jsme jako KSČM velmi opatrní, když současné vedení uvádí, že do regionu mohou přijít finance přes 100 mld. Kč. A za pravdu nám dává i stávající čerpání financí z fondů EU. To má značné zpoždění. Jen z fondu Spravedlivé transformace pro strukturálně postižené regiony bylo našemu kraji alokováno přes 18 mld. Kč. A i když je podáno 13 strategických projektů, většina na přidělení financí stále čeká a není jisté, že se dočkají. O tom, že jsou tyto finance pro lidi v regionu potřebné, vůbec nepochybujeme.
K jakým závěrům jste došli v mezinárodní studii mapující dopady ukončení těžby uhlí na průmysl a společnost?
Chtěli jsme tuto studii připravit jako souhrn faktů, jak k dané problematice tohoto strategického odvětví přistupují ve třech různých zemích. Jaké byly podmínky zaměstnanců, jak to ovlivnilo dané lokality v minulosti, jaké dopady to má na stávající život v daných oblastech. Měli jsme danou obsahovou osnovu a doplňovali dostupné údaje. Studie byla postupně prezentována na konferencích v rámci Evropy. V anglickém jazyce je veřejně dostupná.
Každý ze tří států byl v té době v jiné fázi uzavírání hlubinných dolů. Náš kraj se nachází jen několik let před dokončením uzavírky, která započala po roce 1989. Tehdy bylo v rámci Ostravsko-karvinského revíru zaměstnáno přes 100 tisíc pracujících. V roce 2019 bylo v OKD zaměstnáno asi 4 tisíce kmenových zaměstnanců. V Polsku bylo v tu dobu zaměstnáno v důlní těžbě uhlí přes 70 tisíc horníků. Útlum tohoto odvětví se negativně projevil v zaměstnanosti, ale i v ohrožení energetické a teplárenské bezpečnosti kraje, když závislost teplárenských a energetických zdrojů na území MSK dosahovala až 70 %. Na dálkovém teple je zde závislých přes 250 tisíc bytů a domácností. To je odhadem 500-800 tisíc občanů, dvě třetiny obyvatel kraje. Přechodné období cca 10 let mělo být pokryto zemním plynem, jehož zdroje nejsou v našem kraji k dispozici v potřebném množství. Stejně tomu je i s elektrickou energií pro potřeby průmyslu. Na toto riziko jsme jako KSČM upozorňovali ještě před energetickou krizí, kdy neskutečné zdražení plynu dostalo následně mnoho občanů v celé ČR na hranici energetické chudoby.
Má generace zná někdejší NHKG, dnes Liberty Ostrava, v regionu bylo silné kromě hornictví i hutnictví. Nejde někdejší »ocelové srdce republiky« do totálního útlumu?
Je to opět situace, která se začala vyvíjet na základě drahých energií. Tady je ještě okolnost, kdy při předchozím prodeji si předchozí, rovněž zahraniční majitel ponechal závod na dodávání energie. Z toho pak vyplynula situace, kdy za drahé energie odmítala Liberty platit a dodavatelská firma tak dodávky zastavila. Tím se ovšem do problémů dostalo nejen 6 tisíc zaměstnanců Liberty, ale následně cca 20 tisíc dalších pracujících, kteří byli navázáni na výrobu Liberty, nebo jejichž firmy jsou rovněž závislé na dodávkách energií. Údaje ocelářské unie jen komentují pokles výroby oceli v ČR o 11 %. Její spotřeba v ČR klesla o milion tun. Alarmující je 18% propad zaznamenaný v exportu. Stávající majitel navíc zatím nesplnil žádnou z plánovaných investic, které sliboval při žádosti o koupi. Pokud stát rezignuje na podporu hutního a ocelářského průmyslu a připustí jeho další útlum, propadneme se na úroveň rozvojových zemí, které jsou závislé na dovozu oceli. A to v době, kdy se mají stavět další bloky jaderných elektráren, kdy jsme pozadu s budováním dopravní infrastruktury, kdy chybí nové byty. Tady všude je ocel nepostradatelná.
Téma vaší disertační práce přímo vybízí k myšlence, že byste se v případě zvolení mohl v EP věnovat zelené ekonomice…
Když se v době energetické krize, způsobené omezením dodávek plynu a obrovským nárůstem jeho ceny, začalo dřevo využívat jako náhradní palivo a zdroj energie, připadlo mi to jako velmi nehospodárný způsob využití dřeva. Pokud jej pouze spálíte, nejen že do ovzduší vypustíte veškeré CO2, které dřevo během svého růstu absorbuje, ale zejména se připravujeme o cennou surovinu. Dřevo a výrobky z něj se dají recyklovat. A ve své práci se zaměřuji na využití i dřeva malých rozměrů, jako jsou štěpky, piliny, které již zdánlivě další využití než energetické nemají. Ale i tyto části se dají dále upravovat na další produkt, který může být využit k výrobě kompozitních materiálů. Zvyšuje se tak jeho přidaná hodnota. A využití těchto nových materiálů se pak dá aplikovat v takových oblastech, jako je automobilový a chemický průmysl, logistika, skladování. A s vývojem nových materiálů se dá očekávat i tvorba pracovních míst. Suroviny na našem území jsou vlastnictvím tohoto státu. A ten by měl tyto zdroje využívat pro kvalitní život svých občanů a nenechat si diktovat z Bruselu, co může a co nesmí dělat. Např. jen v zavřeném dole Frenštát, kde se uhlí nikdy netěžilo, zůstaly zásoby černého uhlí v množství 1,5 mld. tun. Každý si jistě spočítá, jakou hodnotu toto ložisko má. A to jen jedna malá lokalita. Další hodnotou jsou vodní zdroje, lesy… Stačí se stát dobrým hospodářem a nebýt jen zdrojem zisků pro zahraniční firmy.
Jak si stojí sběr podpisů pod návrh na vyhlášení krajského referenda o využití pozemků v Mošnově?
Podpisy pro vyhlášení referenda stále sbíráme. Aktivnější jsou lidé, kterých se tato lokalita přímo dotýká. Podmínky referenda jsou daleko náročnější, než kdyby se jednalo o petici. To si asi tvůrci zákona uvědomili, a proto je nutné pro návrh získat cca 60 000 podpisů. Využíváme proto každou možnost, jak podpisy získávat. Pomáhají nám v tom jak stabilní sběrná místa, tak samotní občané, kteří se k nám hlásí a pomáhají nám svou aktivitou tento počet podpisů získat. Svůj podpis pod tento návrh mohou připojit jen občané, kteří mají své bydliště na území MSK a v době plánovaného referenda jim bude 18 let. Tuto iniciativu jsme připravovali jako KSČM, ale víme, že nechuť poskytnout tuto původně pro AČR plánovanou investici, kterou však tato vláda nabízí k využití Armádě USA, roste. Proto je ochotno ji podpořit široké spektrum občanů, kteří tady cizí vojska nechtějí.
Monika HOŘENÍ
