K energetické krizi přispělo vedení EU a členských států špatnou energetickou politikou

106

Rozhovor Haló novin s ekologem Janem Zemanem

V sobotu 26. března se mezi 20.30 a 21.30 hodin uskutečnila tzv. Hodina Země. Účastníci jsou každoročně vyzýváni, aby ji strávili potmě, bez elektrického osvětlení. Účastníte se také?

Letos jsem se zúčastnil, byť akci nepřikládám větší význam. Účastníků nebývá moc. V našem vnitrobloku se počet svítících světel v oknech nemění. Občas se nějaké rozsvítí, občas některé zhasne. Na druhé jižní straně je tmavá louka, tmavý lesík, tmavé Dalejské údolí, lehce osvětlená pole, na jihozápadě svítí vnější okruh, na jihu Holyně a na jihovýchodě sídliště Barrandov. Standardní situace v noci, když nesvítí Měsíc.

Letošní Hodina Země má trpkou příchuť. Lze ji interpretovat i jako psychickou přípravu na velký blackout – zhroucení elektrizační soustavy, ke které Evropská unie vede své členské státy idiotsky pojatou energetickou, environmentální a klimatickou politikou, prosazováním tzv. Zelené dohody pro Evropu.

Ale samotný cíl opustit využívání fosilních paliv je přece rozumný, nebo ne?

Ano, cíl je správný, ale zjevně nerozumný je zvolený postup: místo rozvoje dává stop jaderné energetice, přestože neprodukuje skleníkové plyny, které přispívají ke zhoubnému oteplování klimatu. Stop těžbě, zpracování a spalování fosilních paliv. Prý se to nějak zvládne. Sází na tzv. obnovitelné zdroje energie. Ignoruje jejich mnohé zjevné limity a různé možnosti jednotlivých států při jejich využívání.

Osobně se domnívám, že přechod na obnovitelné zdroje energie se v mnoha státech EU včetně ČR nezvládne. Přijdou obávané blackouty. Ani ochraně stability klimatu to příliš nepomůže nejen pro nesmyslné potírání emisně šetrné jaderné energetiky, ale také pro prosazování zkapalněného zemního plynu, který je na celkové emise skleníkových plynů podstatně náročnější než klasicky těžený a plynovody dopravovaný zemní plyn z Ruska, o vnucování na skleníkové plyny nejhoršího břidlicového plynu Spojenými státy Evropské unii nemluvě, viz vleklé tahanice o plynovod Nord Stream 2.

Samozřejmě, vyhnání zbylého energeticky náročného průmyslu z EU mimo Evropu k zastavení rozvalu klimatu také nepřispěje. Zdá se, že tvůrci a prosazovatelé Zelené dohody o fungování kapitalistické tržní ekonomiky vědí velmi málo.

Jaques Baud, bývalý plukovník švýcarské armády a zpravodajec, řekl pro časopis Zeitgeschehen im Fokus, že USA potřebovaly hlavně zastavit Nord Stream 2, který jste zmínil, a to cestou zvýšeného tlaku na Německo, aby samo tento plynovod zastavilo. Jejich strategie byla taková – míní Baud – aby Ukrajina vyprovokovala Rusko, a pokud Rusko zareaguje, následovalo by zmrazení Nord Streamu 2. Co vy na to?

Dávno před 24. únorem 2022 se USA hrubě vměšovaly ve věci Nord Streamu 2 do vnitřních záležitostí Německa a dalších států EU. Výlučně z konkurenčních důvodů. O stabilitu klimatu jim určitě nešlo, to by musely zastavit těžbu svého břidlicového plynu, který je na emise skleníkových plynů v úhrnu nejnáročnější. Takže je to možné. Oficiálně ale o tom nevíme nic.

Od podzimu prudce rostou ceny energií, což pociťuje každý na své peněžence. Kdo přispěl této energetické krizi?

Příčin prudkého růstu cen paliv a energií je řada. Jisté je, že k této hluboké energetické krizi významně přispělo vedení EU a jednotlivých členských států EU, a to špatnou energetickou, environmentální a klimatickou politikou. Nevědí si s ní rady.

ČR proti energetické krizi nedělá nic. Ostatní členské státy EU volí špatná řešení, kterými se snaží snížit prudce zvýšené ceny paliv a energie. Totiž, nedělat nic by bylo ještě horší jak pro nízko a středněpříjmové vrstvy obyvatel, tak pro podnikatelský sektor. Ano, vysoké ceny paliv a energie vedou k zastavování energeticky náročných výrob, třeba průmyslových hnojiv, a následně k prohlubování hladu ve světě.

Mělo by být samozřejmé, že napřed se zajistí razantní absolutní úspory paliv a energie, dále náhrada fosilních paliv palivy nefosilními, že se bude namísto stupňování závodů ve zbrojení prosazovat snižování vojenských výdajů a místo politiky konfrontace prosazovat politika přátelství a spolupráce.

Také by bylo správné, že namísto přednostního rozvíjení energeticky i jinak náročné letecké a silniční dopravy se bude přednostně rozvíjet šetrná doprava železniční, že se budou efektivním územním plánováním snižovat přepravní potřeby, že se progresivním zdaněním vysokých příjmů a majetků bude omezovat plýtvání v hmotné spotřebě.

Praxe vyspělých států je ale obrácená, bohatým daně snižují a vznikající deficity veřejných rozpočtů řeší jednak dalším povážlivým zadlužováním, jednak zvyšováním zdanění spotřeby. Očekávám také, že se skoncuje s odíráním rozvojových států a nezištně se jim bude pomáhat v rozvoji a ve směřování jejich rozvoje k udržitelnosti, a ne k světové ekologické a klimatické katastrofě.

Letos lze Hodinu Země interpretovat i jako psychickou přípravu na válečnou apokalypsu, do které nás léta vedou USA, vojenský pakt NATO, vedení EU a jejich čeští bojechtiví přisluhovači z řad tzv. demokratických politiků, novinářů, aktivistů politických neziskovek a dalších, postižených tristní politikou rusofobie, roztahování se k ruským hranicím. Nyní se Rusko rozhodlo proti tomu bránit. A to hodně tvrdě.

Situace je opravdu vážná…

Jistě, situace je velice vážná. Ruská vojska aktuálně drtí Ukrajinu a s ní i mnohé plány EU. Mimo jiné strategii udržitelného rozvoje, jejíž cíl je sice jasně deklarovaný, ale příslušné dokumenty k udržitelnosti rozhodně nevedou, Zelenou dohodu pro Evropu, tj. velké klimatické plány EU. V Bruselu trvá zmatek. Pod vedením USA jsou zvyklí vyvážet tzv. evropské hodnoty do světa a trestat kohokoliv takřka za jakoukoliv neposlušnost. Ovšem s tím stále více narážejí.

V případě jaderné velmoci Ruska, na jehož dodávkách paliv navíc EU silně závisí, je to zásadní problém. Osmileté embargování Ruska za návrat Krymu způsobilo jeho nízkou závislost na Západu. Zbylé možné sankce mnohem víc poškodí Evropskou unii než Rusko.

Na Ukrajině se již druhý měsíc bojuje. Již teď je vítězem ukrajinské války ekonomicky nejsilnější Čína. Přitom se války neúčastní. Vedení EU stále nevidí, že bojem za banderovskou Ukrajinu se střílí do nohy ve prospěch USA, které se o ukrajinskou válku nemálo zasloužily.

Ono se do strategie udržitelného rozvoje EU vejde leccos. Za svobodu a demokracii ve světě, rozuměj za ekonomické zájmy Západu, je prý nutno bojovat, třeba až do zabití posledního domorodce od ropných polí. V jejich zájmu je možné i barbarské bombardování Jugoslávie na jaře 1999 letectvem vojenského paktu NATO v čele s USA, neboť bránilo své občany před terorem kosovských teroristů. Že tím bylo mezinárodní právo nahrazeno právem silnějšího, je prý jen malá vada na kráse. Že za přihlížení mírové mise NATO v Kosovu došlo k jeho vyčištění od Židů, Srbů, cikánů a demokratických Albánců, prý také není problém, stejně jako vypalování jejich domů, kostelů a staletých klášterů. Hlavně když si tam USA zřídily obří vojenskou základnu. Že uznání svévolného odtržení Kosova od Srbska v roce 2008 zrušilo dosud platný zákon nezměnitelnosti státních hranic, byla prý také jen malá vada na kráse. Následoval gruzínský útok na rebelující Jižní Osetii v srpnu 2008, během pěti dnů rozdrcený ruskou armádou, a uznání rebelující Jižní Osetie a také Abcházie Ruskem.

Do evropských hodnot se vejde i brutální útok USA a Velké Británie na Afghánistán na podzim 2001 a dvacetiletá následná válka – to je problém prý jen tím, že stála USA na 2000 miliard USD a že ji USA a jim ochotní prohráli. Na 750 tisíc zabitých Afghánců prý nestojí za řeč. Přitom s teroristickými útoky v New Yorku a Washingtonu tamní kontroverzní vládci neměli nic společného.

Vejde se do nich i brutální útok stejných států na Irák pod vymyšlenou záminkou údajného vlastnění chemických zbraní hromadného ničení Irákem na jaře 2003 – pochopte, Irák (i Libye) jsou bohaté na ropu, a tak nějaký ten milion mrtvých lidí »vem čert«…

Vejde se sem i brutální útok Francie, USA a dalších států NATO na Libyi v roce 2011. Tato africká země se úspěšně rozvíjela a také jí západní země dlužily asi 200 miliard dolarů, takže ji namísto splácení dluhů zničily. Vejde se sem i boj proti zákonné vládě prezidenta Asada v Sýrii od roku 2011 včetně podpory teroristického Islámského státu. A jistě, i organizování státního převratu na Ukrajině na přelomu let 2013/14 a následná podpora tamního nelegitimního režimu, ovládaného ukrajinskými neofašisty–banderovci.

Konečně, na Ukrajině zavedený brutální národnostní útisk včetně zákazu neukrajinských jazyků na bázi ideologie rusofobie způsobil referenda a následně nejen ztrátu Krymu a lidové povstání na Donbase, ale také osm let terorizování povstalého Donbasu ukrajinskými banderovskými pluky a ukrajinskou armádou, 13-14 tisíc Ukrajinci pobitých obyvatel Donbasu prý také nestojí za řeč…

Válku je nutno rozhodně odsoudit, ale situace není černobílá. Máme tu novou Karibskou krizi, která má proti té z října 1962 řadu velmi rizikových parametrů. Nevyřeší se třemi závazky – USA své jaderné zbraně stáhnou z Turecka, Sovětský svaz z Kuby a USA se zavážou Kubu vojensky nenapadnout, jak to známe ze skutečné Karibské krize a jejího rozzuzlení. Tady jde o zástupnou válku mezi Západem a Ukrajinou na jedné, a Ruskem (a Čínou) na straně druhé.

Povinností všech soudných je hnát obě válčící strany k serióznímu jednání o ukončení této hrozné války, a ne přikládat pod přetopený válečný kotel.

Zpět k energiím a jejich cenám. USA oficiálně deklarovaly, že nahradí výpadek ruského plynu – a o to například české vládě jde především – svým zkapalněným plynem. Je to reálné, a co tomu říkáte?

Těžko. I když necháme stranou negativní dopad takové změny na klima, skutečností zůstává, že USA mají při své vysoké spotřebě břidlicového plynu na vývoz málo a že jižní, jihovýchodní a východní Asie platí víc než Evropa. Protože v USA i nadále platí »Amerika především«, EU opět ostrouhá. Německo se prý do tří let obejde bez ruského plynu. Tedy, pokud plyn sežene jinde za přijatelnou cenu, což nehrozí, pokud bude spalovat víc uhlí, pokud nezavře své zbylé tři jaderné elektrárny.

Tvrzení ministra zahraničních věcí Lipavského (Piráti), že se Česko hned obejde bez ruského plynu, že to prý Vánoce dokázaly, je zjevně mimo realitu. Taková tvrzení svědčí jen o nesoudnosti a zaslepenosti některých politiků.

Monika HOŘENÍ