Jméno dnes již bývalé učitelky Základní školy Na Dlouhém lánu v Praze 6 Mgr. Martiny Bednářové je všeobecně známo, ačkoli si publicitu nijak nepřála. Získala ji v důsledku toho, že byla 5. dubna 2022 během hodiny českého jazyka-slohu v 8. třídě natočena dvěma žáky na mobil. Tématem hodiny byl »Rozpor mezi realitou a mediálním sdělením« a pedagožka hovořila i o situaci na Ukrajině. Žákovské nahrávky byly sestříhány a server Seznam Zprávy vytvořil kauzu. Následoval příkaz ředitelky »zítra už nechoď!«, výpověď ze zaměstnání a trestní oznámení za údajné popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování válečných zločinů. Její snahou však přitom bylo žákům vysvětlit, že je třeba si ověřovat informace z více zdrojů, a podnítit kritické myšlení. Mgr. Bednářová má za sebou pracovně-právní soud (dopadl v její neprospěch; odvolala se) a 22. června se konal soud ve věci trestněprávní. Soudkyně ji zprostila obžaloby. Státní zástupce, jenž pro pedagožku požadoval podmíněný trest a pět let zákazu pedagogické činnosti, se odvolal. Mgr. Bednářová poskytla našemu týdeníku rozhovor:
Jaký máte pocit poté, co jste byla soudkyní osvobozena ve vaší trestní kauze? Je to aspoň částečná úleva?
To jistě ano, ale hlavně je to stále nepochopení situace. Paní soudkyně se vyjádřila, že už jsem byla potrestána ztrátou zaměstnání a že tedy není důvod mě trestat napodruhé. Ale já nevím, za co jsem měla být potrestána. Učila jsem v souladu s předpisy a školním vzdělávacím programem, dokonce i s vyhláškou MŠMT, která přišla na školy na začátku ukrajinského konfliktu a zněla: »Podělte se o své názory a pocity ohledně konfliktu na Ukrajině. Bavte se se staršími žáky o všem, co v médiích vidí a slyší. Vyvarujte se škodlivých stereotypů a generalizací, ať už jsou naše pocity ohledně Ruska a Putina jakékoliv.« Jak vidíte, já jsem učila plně v souladu s tím, oč žádalo ministerstvo školství!
Použila jste tento ministerský pokyn na svou obhajobu, když si vás dva dny po inkriminované vyučovací hodině předvolala ředitelka ZŠ, a v ředitelně už seděl otec jednoho z vašich žáků, pan František Kroupa?
Podle mě tento pokyn z MŠMT měla v první řadě ihned použít paní ředitelka, protože to bylo adresováno ředitelům škol. Já jsem v tu chvíli nemohla použít nic, protože se mnou se nikdo nebavil. Mně řekli »zítra už nechoď« a nedostala jsem šanci k tomu promluvit.
Aby byla vašim čtenářům jasná posloupnost: 5. dubna 2022 se konala hodina českého jazyka-slohu, 6. dubna pan Kroupa stříhal nahrávku, což na policejním výslechu přiznal, že ji upravil. To je také do nebe volající. Uvědomme si, že bratrem pana Kroupy je Janek Kroupa, reportér Seznam Zpráv. Je zřejmé, že měli k dispozici techniku pro úpravu záznamu. A 7. dubna jsem byla předvolána do ředitelny.
Lidé, kteří se účastnili červnového soudního řízení v roli diváků, potvrzují, že jste vystupovala velmi koncentrovaně. Jak jste se připravovala?
Připravovala, samozřejmě. Měla jsem k dispozici ty samé materiály, o které jsem se opírala i v oné vyučovací hodině. A k tomu jsem si našla i další zdroje.
Z jakých zdrojů čerpáte?
Kromě ruštiny mám aktivní francouzštinu a němčinu. Takže jsem čerpala i z těchto západních informačních zdrojů. A konstatuji, že míra svobody slova a názorové plurality, kterou mohu »vyčíst« na francouzsky a německy píšících médiích, se s naší situací nedá vůbec srovnat. U nás je to sešněrované, že je z toho člověku smutno. Podívejte se, jak zmizely z mainstreamu informace o tom, co se dělo od roku 2014 na Donbase.
Po soudu řekl pan státní zástupce televizi, že jsem zneužila hodinu pro proruskou propagandu. Přitom jsem citovala zprávy Amnesty International, materiály Rady bezpečnosti OSN, mediální články z mainstreamu, včetně Seznam Zpráv. Budu-li tedy jízlivá, tak to by se všechny jmenované instituce měly nad sebou zamyslet, protože byly státním zástupcem nepřímo označeny jako proruské.
Jak nyní žijete?
Bezprostředně poté, co pracovně-právní soud »odklepl«, že jsem pochybila a výpověď ze zaměstnání je platná, jsem prožívala těžké dny. Byla jsem bez nároku na mzdu. I další školy dostaly notičky, že mě nemají přijmout, ačkoli řada z nich nutně potřebovala češtináře.
Ani nemusely dostat žádné pokyny, prostě se jejich ředitelé báli. Medializace vaší kauzy byla obrovská.
Asi máte pravdu. Zrovna se to událo v době, kdy ceny energií stoupaly nezadržitelně. Manžel je nepedagogický pracovník, pracuje jako kuchař ve školní jídelně. Mimochodem odnesl tuhle vypjatou dobu zdravotně. Máme dva syny, z toho mladší ještě vloni zakončoval základní školu a letos ukončil první ročník střední školy, tedy je nezaopatřený. Pro syny to bylo také velmi těžké období.
Pravicová a mainstreamová média vás propírala nemilosrdně. Ozvali se vám naopak lidé, kteří vyjadřovali účast?
Ano, a to je ta pozitivní stránka věci. Především se ozvali lidé z PRAKu (Společenství Proti Represi a Kriminalizaci – pozn. aut.), a je paradoxní, že jsou tam sdruženi také bývalí chartisté, bývalým režimem pronásledovaní lidé. A oni jsou disidenty opět! Po 30 letech slavné revoluce být opět v disentu? To je přece vizitka pro současný režim. Lidé z PRAKu založili pro mě transparentní účet a částky, které se na něm nashromáždily, jsou velké. To slouží na úhradu mých advokátů a také na pokrytí životních nákladů.
Kdo jsou dárci?
Je to mnoho dárců, kteří darovali třeba i malé částky. To znamená, že velmi mnoho lidí bylo tímto mým pronásledováním vytočeno, rozhozeno, rozčíleno, dopáleno, že takto zareagovali. Oni dokonce u těch darovaných částek psali úžasné vzkazy. Kromě symbolických částek vyjadřovali, že jsou se mnou, že jsou stejného postoje jako já.
Těmto všem lidem nepřestanu být nikdy vděčná. Děkuji, kudy chodím, využívám všechny své rozhovory, abych poděkovala, i tento rozhovor s vámi. Vyjadřuji všem těmto dobrým lidem ohromný vděk. Jejich podpůrné vzkazy byly pro mě velkou vzpruhou. Také děkuji všem lidem z PRAKu, kteří se snažili mi také najít zaměstnání. Nyní pracuji v souladu se svou kvalifikací, překládám a dělám korektorské práce, a také soukromě doučuji.
Proč myslíte, že zrovna vy jste kriminalizována? Vždyť učitelů, kteří vedou své žáky ke kritickému myšlení a diskutují s nimi i o politických otázkách otevřeně, je jistě více, ale vy jste stíhána.
Cílem bylo udělat ze mě exemplární případ, aby ostatní pedagogové měli strach. U mě je to souhra tří okolností: odehrálo se to na Praze 6, kde starostou byl Ondřej Kolář (v současnosti poslanec TOP 09; »vyznamenal se« odstraněním sochy maršála Koněva – pozn. aut.). Jemu paní ředitelka evidentně nechtěla nijak oponovat, něco namítat, či dokonce se za mě postavit. Však základní školu zřizuje městská část. Dále jsem ve třídě učila vnuka prominentní osoby (někdejšího disidenta a předsedy ODA Daniela Kroupy – pozn. aut.) a současně otec chlapce je bratrem Janka Kroupy, reportéra Seznam Zpráv.
Jaká atmosféra byla na škole poté, co vám ředitelka řekla »zítra už nechoď«?
Z té ředitelny, kde jsem se setkala s panem Františkem Kroupou, rozvaleným tam už na gauči, a vyslechla jeho žoviální telefonát se starostou Kolářem, jsem šla zpátky do třídy dokončit výuku. Ačkoli jsem byla překvapená tím, jakým způsobem se mnou pan Kroupa mluvil, nevěřila jsem, že z toho může něco být, když jsem dosud byla jako učitelka velmi dobře hodnocena. Totiž úspěšnost mých žáků v českém jazyce byla vysoká. A jak jsem vám již řekla, jsem přesvědčena, že jsem nic po stránce pedagogické neporušila. Pak se mi večer udělalo nevolno a nastoupila jsem nemocenskou.
Když jsem po čase přišla do školy, setkala jsem se jen s některými z mých kolegů, se kterými jsem seděla ve sborovně. Ti mi vyjádřili tichou podporu. Říkali mi, že je jim vysloveně hanba, že se něco takového děje, když žijeme v demokratické společnosti. Ta atmosféra byla tak vypjatá, že kdyby se v můj prospěch vyjádřili veřejně, vyletí také.
Ale u výslechu na policii svědčily dvě kolegyně proti vám.
To vysvětlím. Vzhledem k tomu, že jsme všichni seděli ve sborovně, tak jsme kolektivně diskutovali o lecčems. Všechny debaty byly veřejné, mohu-li to tak říci. Když začala válka na Ukrajině, tak jsem se bavila s jednou kolegyní. A zeptala jsem se jí, odkud bere informace. To bylo vše, prostě nic mimořádného. A tohle její kratičké vyjádření využila obžaloba proti mně.
U policejního výslechu byli prakticky všichni, se kterými jsem se stýkala ve sborovně. Deset kolegů se o mně vyslovilo pozitivně, o tom se nehovořilo, ale státní zástupce použil dvě nic neříkající svědectví proti mně.
A co vaši bývalí žáci?
Mí žáci museli mít pak starosti, protože do konce školního roku mé hodiny češtiny doučil tělocvikář. Vyhodit češtináře a výuku předmětu, z něhož se konají přijímací zkoušky na střední školu, suplovat tělocvikářem? To nechápu. Jistě, že v té 8. třídě byli někteří žáci, kterým byla celá situace lhostejná. Ale pak tam byli žáci, kteří měli dobře našlápnuto na různé střední školy. Ti byli vykulení. Jejich rodiče chodili za ředitelkou a zřejmě za mě orodovali. Ale byli také ve složité situaci, věděli, jak se kauza mediálně vyvíjí, a báli se, že je také někdo obviní z toho, že jsou »dezoláti«.
Věděla jste, že vás nějaký žák v hodině nahrává?
Ne, protože dělali zvukový záznam. Přitom natáčení bez vědomí vyučujícího v hodině je zakázané. A to si představte, že na soudu argumentovala obžaloba, že jsem v hodině slohu dávala najevo svůj názor i »řečí těla«, přitom šlo o zvukový záznam. Tak jak mohl někdo usuzovat o mé případné gestikulaci?
Stanovisko k nahrávce a vašim názorům v ní poskytl soudu PhDr. Jan Šír z Karlovy univerzity. Jeho posudek jsem slyšela u vašeho prvního soudu a nejen mě překvapilo, co zaznělo.
Základní škola si vymohla vytáhnout Šírův posudek z trestního případu a její právníci toto využili proti mně v pracovně-právním případu. Tehdy jsem na Šírova slova nebyla připravena, byla jsem dost zaskočena. Zato u trestního soudu jsem se už připravila bod za bodem. A myslím, že jsem tvrzení pana Šíra vyvrátila. Uvažte, že v posudku zaznělo, že není pravdou, že by se Ukrajina ucházela o členství v NATO!
Slyšela jste celou nahrávku?
Ne, to mi nikdy nikdo nepřehrál. Taky jsem se nikdy nedopátrala, kdo přesně nahrával. Byl to kluk a děvče, a pokud jde o chlapce, tak to zřejmě nebyl vnuk Daniela Kroupy, ale jiný žák, který nahrávku předal svému spolužáku Kroupovi.
A také mě překvapuje, že policie akceptuje v přípravném řízení jako důkaz sestříhanou nahrávku. A po ní soud. Jak je tohle možné v demokratické justici?
Vy sama jste podala žalobu na Seznam Zprávy. Proč?
Přišla jsem o práci v důsledku jejich mediální hry. Velká část toho, co o mně na tomto serveru uváděli, byla nepravdivá. Žalobu jsem podala kvůli porušení GDPR. Bylo to ze strany tohoto serveru tak extrémně vybičované, že mi někteří lidé v diskusi pod články dokonce vyhrožovali smrtí. Tohle podání dodneška leží u ledu.
Jak dnes učitelé učí to, co je ošemetné?
Vyhýbají se tomu. Pokud tedy nesouzní s tím, co je žádoucí dnes vykládat.
Je možné říci, že vaše stíhání je politický proces?
Rozhodně. Cílem bylo, aby pedagogové byli zastrašeni, aby zmizelo kritické myšlení – nebo aby se prezentovala jen jediná pravda.
Monika HOŘENÍ
