Vejce je symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení, životní síly, narození, nesmrtelnosti, návratu jara. Skořápka značí pocit bezpečí. To platí od časů dávných, co dávných – dokonce pradávných! Babičky to věděly a určitě to ví i dnes. Velikonoce se blíží, byť na jejich přípravu je ještě relativně dost času. Ale již teď se těšíme na jarní atmosféru, která je provází…
Pro tento svátek jsou důležité barvy, hlavní z nich jsou žlutá a zelená, barvy jara. Typické barvy pro velikonoční svátky jsou červená, červenohnědá, hnědá, černá a již zmíněné žlutá a zelená. Jedná se o barvy, které se daly získat z přírodních zdrojů.
Každá barva má svůj význam. Žlutá a zelená jsou barvy oživující a oslavující přírodu. Jsou to barvy přírodní energie. Hodně lidí využívá těchto barev při velikonoční výzdobě oken, dveří bytů a domů. Žlutá umí dodat energii, přináší uvolnění a pocity harmonie.
Zelená dodává pocit bezpečí a naděje. Tyto barvy dodávají pravou jarní atmosféru. Červená barva podle pověry ochraňovala lidi před démony a zlem, ale zároveň také symbolizuje lásku a život. Historicky byla červeně obarvená vejce považována za kraslice. Pokud chcete věnovat kraslici někomu, koho považujete za milovanou osobu, na které vám záleží, měla by být zdobená jen červenou barvou.
Hnědá, hnědočervená a černá jsou barvy (až na černou) které k tradici Velikonoc také patří. Hnědá a hnědočervená jsou barvy jistoty a pořádku domova. Černá se svým významem smrti a zlého tajemství není zrovna velikonočně ideální, ale babičky se jí nebránily, protože ji považovaly za neutrální barvu, jež barevnost Velikonoc tak říkajíc dolaďovala.
Barvení vajec, jak jinak než barvami veskrze přírodními, tak jak to dělaly naše prababičky, babičky a maminky, vyžaduje určitou zkušenost. I teď, kdy jsou k dispozici chemické barvy. Jejich použití není zrovna ideální. Byť jednoduché. Děti, které se tak rády na barvení vajec aktivně podílejí, i dnes s napětím očekávají, jakou barvu budou mít vejce obarvená babičkou. Ty žádaný odstín získaly namáčením vajec do výluhu z přírodních materiálů. Jak bude barva sytá či pastelová záleželo na tom, jak dlouho nechaly vajíčko v barvě ponořené. Ano, máte pravdu, bílá vejce to byla. A natvrdo uvařená…
Barvení vajec přírodními barvami je dobré v případě, že počítáte s konzumací vařených vajíček poté, co velikonoční radovánky skončí. Vejce, jak známo, mají skořápku buď hnědou, nebo bílou. Po bílých vejcích, tedy těch s bílou skořápkou, je v čase velikonočním mimořádná poptávka. A to bez ohledu na to, že jejich skořápka při vaření snáze praská. Je totiž tenčí než skořápka hnědá. Barva vápenité slupky závisí na plemenu slepice. Bývá pravidlem, že slepice s bílým peřím budou snášet bílá vajíčka, slepice s hnědým peřím pak vejce hnědá. I když se hnědá vajíčka barví obtížněji, určitě to zvládnete, stejně jako naše maminky a babičky.
Vejce »nahnědo«: Odvar ze slupek cibule obarví vajíčka žluto oranžově, skoro nahnědo. Do většího kastrolu dejte slupky z cibule, zalijte je vodou, přidejte dvě lžíce octa. Vajec dejte jen tolik, aby se vzájemně nedotýkala a byla zcela ponořena. Při delším vaření budou tmavě hnědá.
Červená vejce: Dobrým řešením je červená řepa. Dvě až tři menší bulvy červené řepy oloupejte, nakrájejte na kostičky, povařte asi 10 minut a slijte. Do nálevu vložte vajíčka, přidejte ocet a uvařte je natvrdo. Po uvaření je vyjměte, nebo naopak nechte v nálevu tak dlouho, dokud nezískáte požadovaný odstín.
Růžová vejce: Vařte je ve slabším roztoku připraveném z červené řepy. Opravdu jemnou růžovou barvu vajec pak získáte jejich vařením ve vodě připravené ze sušených brusinek. Vejce však v obou případech musí být před vařením bílá.
Modrá vejce: Babičky vařily vejce v odvaru z červeného zelí. Nakrouhaly půlku vetší hlávky, zalily ji vodou tak, aby zelí bylo zcela ponořeno, přidaly pár lžic octa a do něj daly vejce, která chtěly obarvit. Vejce vařily natvrdo, jak jinak. I hnědá vejce tak spolehlivě »dobarvíte« domodra.
Zelená vejce: Voda se špenátem (lepší je čerstvý, ale ani mražený nemá chybu, v obou případech přidejte lžičku drceného kmínu, který barvu »dotáhne«) nebo »hutný« (totiž z většího množství kopřiv připravený) odvar z čerstvých kopřiv bílá vejce dobře obarví.
Tmavě zelená vejce mají neobyčejný půvab, protože mají veskrze jarní vzhled. Připravte si barvu z odvaru sušené kůry olše. Sušenou olšovou kůru asi mít po ruce nebudete, ale kdo ví… Na litr vody použijte zhruba dvě hrsti jemně pokrájené nebo hrubě nastrouhané kůry. Krátce ji povařte a teprve poté opatrně vložte syrové vejce a klasicky je vařte do osmi minut.
Světle žlutá vejce: Vsaďte, podobně jako naše babičky, na petrželovou nať nebo mladé kopřivy. Velkou hrst kopřiv nebo petrželky nadrobno nakrájejte a nechte přes noc macerovat ve studené vodě. Nálev i s natěmi pak vařte alespoň 10 minut. V tomto odvaru vařte vajíčka natvrdo.
Vejce mohou být i fialová. Ideální jsou pro barvení sušené plody bezinek či borůvek, případně pak šťáva z těchto plodů. Té však je škoda… Sušené plody přes noc naložte do studené vody, poté povařte a do vroucí vody vložte vejce. Ve všech případech na litr vroucí vody budete potřebovat zhruba dva hrnky plodů.
Babičky uměly dávat vejcím, převážně však těm v bílé skořápce, i jiné barvy. Používaly k tomu vývar z borůvek, šípku, z čerstvě rozkvetlých pampelišek a kdoví z čeho ještě. Moderní babičky umějí připravit i zlatá, či skoro zlatá vejce, která žádná slepička nesnese, byť byste je zlatými šupinkami krmili. Potřebujete k tomu kurkumu, jemně mletý prášek, který se používá k dobarvování různých potravin. Běžně se prodává za pár korun. Zlatavého efektu, ovšem jen bílých vajec, dosáhnete, když lžíci kurkumy budete vařit ve vodě se lžící oleje, v němž se kurkuma dobře rozpouští, společně s vejci. Po deseti minutách roztok i s vejci odstavte a nechte v něm vejce do vychladnutí.
Obarvená vejce jsou krásná sama o sobě, ale snadno a bez větší práce je můžete ozdobit. Pomohou vám staré seprané kapesníky nebo gáza, fáče či kousky přírodního hedvábí. K tomu budete potřebovat tenké provázky nebo nitě. V předjaří sbírejte trávy, sotva probuzené lístky stromů, kopřiv a jiných bylin, peříčka ptáků… Příroda nabízí leccos. Vejce před vařením omyjte (odmastěte) a ještě na vlhkou plochu přiložte vybrané ozdoby. Poté je opatrně zabalte do hadříku tak, abyste nepohnuli s naaranžovanou ozdobou a pevně hadřík převažte provázkem či nití. Vložte vajíčko do zvoleného odvaru a nechte je v něm vařit. Po uvaření vejce opláchněte ve studené vodě, nechte je oschnout a poté vyleštěte sádlem. Paráda! Tak to dělaly naše babičky a maminky.
Pokud chcete připravit opravdové kraslice, třeba již dnes začít s vyfukováním vajec. K výrobě velikonočních kraslic nebudete potřebovat žádné speciální náčiní. Jen vyfouknutá vajíčka, špendlík a tužku, svíčku a kalíšky od čajových svíček, voskovky s velkým obsahem vosku. Do kalíšku vložte voskovku s kouskem včelího vosku v poměru 3:1 a nahřejte ho. Nechte voskovku zcela rozehřát, ale dejte si pozor, aby vosk nezačal příliš bublat. Pokud se tak stane, zapálenou svíčku na chvíli odsuňte. Do tužky s gumou na konci zapíchněte špendlík, namočte jej do kalíšku s voskem a začněte tvořit. Vajíčko můžete ozdobit barevnými tečkami nebo puntíky.
Příliš složité? Udělejte to tak jako babičky. Vyfouklé vajíčko zasuňte na špejli, voskovku nahřejte nad svíčkou a následně jí začněte vajíčko poťukávat. Můžete použít různé barvy a v kombinaci s bílou voskovkou vytvoříte vzor mramoru. Jakmile budete mít celé vajíčko nabarvené, začněte jím pomaličku nad svíčkou otáčet. Vosk se začne rozpouštět a vytvoří tak krásné vzory.
Voskem obalené vajíčko nechte pořádně zaschnout. Poté je ubrouskem vyleštěte, aby se krásně lesklo. Na závěr vajíčka protáhněte stuhou nebo je nechte ležet jen tak v košíku.
(jan)
FOTO – archiv