Čeští vědci přispěli k vyřešení otázky, odkud se ve starověku rozšířila mosaz na území dnešního Česka. Tým analyzoval desítky mosazných předmětů z 1. století př. n. l. až 2. století n. l.. Zjistil, že většina výrobků pochází z rudných ložisek Římské říše, uvedla Akademie věd ČR (AV). Výzkum podle vědců doložil intenzivní kontakty mezi Římany a germánskými etniky, která u nás tehdy žila. Studii publikoval prestižní časopis Nature Scientific Reports.
Mosaz, tedy slitina mědi a zinku, byla kolem přelomu letopočtu díky své podobnosti se zlatem ceněnou a klíčovou surovinou ve střední a severní Evropě. O tom, že mosaz nalezená v zaalpské Evropě má původ v římských dílnách se podle AV spekulovalo už dříve. Hlavně kvůli tomu, jak byla produkce mosazi náročná. Na římský původ odkazovala i vysoká kvalita spon – nejtypičtějšího mosazného předmětu tehdejší doby.
Právě Čechy jsou pak pro pátrání po původu mosazi ideální lokalitou, neboť se tu našlo mnoho mosazných výrobků. Archeologové narazili na mosazné předměty jak na laténských keltských oppidech Závist a Stradonice, tak i v řadě tuzemských lokalit spojovaných s pozdějšími obyvateli – Germány. “Nápadná bohatost a různorodost předmětů nalezených na českém území se dříve spojovala s takzvanou Marobudovou říší, která udržovala přátelské vztahy s Římany i poté, co jim Germáni způsobili drtivou porážku v Teutoburském lese,” uvedl Daniel Bursák z pražského Archeologického ústavu AV.
Právě vědci z Archeologického ústavu a České geologické služby vedli tým, který v letech 2019 až 2021 analyzoval 50 mosazných předmětů – spon, prstýnků, jehel i částí opasků. Zaměřili se na chemické složení a systematizaci izotopů olova.
“Touto metodou je možné identifikovat typické opakující se vzorce ve složení materiálu, které jsou následně srovnávány s konkrétními ložisky známými z geologických výzkumů hornin,” vysvětlil Bursák. “V případě, že se nám u skupiny zkoumaných předmětů podaří prokázat vazbu na rudná ložiska, zajímá nás, do jaké míry mohly být tyto zdroje v daném období využívány, zda vidíme i nějaké náznaky recyklace či kombinování různých dalších zdrojů a tak dále,” dodal archeolog.
Analýzy prokázaly, že většina zkoumaných mosazných výrobků má vazbu na ložiska rud v západním Středomoří nebo ve Francouzském středohoří. Bursák uvedl, že nadále potvrzuje i předpoklad, že mosaz byla v tehdejší společnosti plošně rozšířena.
Studie pak doložila i ekonomický význam bohatých nerostných zdrojů v Galii, které Římani získali díky vojenským tažením Gaia Julia Caesara v letech 58 až 50. př. n. l. Ve Středomoří se během 1: století př. n. l. stala mosaz materiálem široce používaným jak pro výrobu šperků, tak i ražbu mincí. V další etapě tak chce tým pátrat právě po původu mosazi, kterou Římané k výrobě mincí masově využívali.
