Význam tohoto letitého rčení je jasný – trvalá hodnota, vzácnost či také chlouba. Do »rodinného stříbra« naší republiky bezesporu patří i sklářství a jablonecká bižuterie. Též šperkařství pracující s jedinečnými maličkými drahými kameny úžasné tmavě červené barvy. Koho by nezajímala jejich historie, kde a jak se těží, jakou technikou se brousí a jak z nich vzniká úžasný módní doplněk. To vše, a mnohé jiné, se zvídavý návštěvník dozví v jedinečné expozici českého granátového šperku v severočeském Turnově, při exkurzi v Galerii Granát.
Již za starého Řecka…
Granát patří mezi nejstarší známé nerosty, jež člověk používal již v dávných dobách k ozdobným a rituálním účelům. O granátech pojednává kupříkladu řecký filozof Theofrastos z Efesu (372–287 př. n. l.). O velký rozmach v obchodování s nimi se zasloužila rozpínavost Alexandra Velikého. Dnešní název granát pochází z počátku 13. století, kdy ho takto pojmenoval německý filozof a teolog, biskup řezenský Albertus Magnus (1193–1280). Název odvodil z latinského slova grannum (zrno), protože se granáty velmi často vyskytují v podobě izometrických, většinou zaoblených zrn, vtroušených v pevných horninách nebo v náplavách. Řada badatelů se však domnívá, že logičtější je verze, která tvrdí, že jméno je odvozeno z latinského výrazu malum granatum, což má odkazovat na nejčastější barvu tohoto drahého kamene (granátové jablko).
Družstvo umělecké výroby
Jisté však je, že dějiny českého granátu, nazývaného od počátku carbunculus, jsou stejně bohaté jako historie granátu obecného. Návštěvníky Galerie Granát s ní zkraje prohlídky a exkurze do výroby seznamuje Petr Záruba, jemuž se staly tyto drahokamy osudem. Přes dlouhé čtyři desítky let je s nimi spjat v Granátu, družstvu umělecké výroby Turnov. Prošel zde celou výrobní hierarchií takříkajíc od píky a nyní je muzejníkem, galeristou a brusičem v jedné osobě.
Jsme uprostřed bloku měšťanských domů po pravé straně turnovského náměstí Českého ráje. V přízemí nás na svůj jedinečný sortiment láká firemní prodejna šperků s českými granáty, v prvním patře pak najdeme tzv. Zákaznické centrum – Galerie Granát, též s nabídkou dárků a skla s českými granáty, což je mimořádně lákavá záležitost. V jejich »uměleckém designu« se jedinečně snoubí krása českého skla s krásou českých granátů.
»Vítám vás v galerii uměleckých šperků. Naše družstvo má více než sedmdesátiletou tradici výroby šperků s českými granáty a zároveň jsme jediná společnost provozující jeho těžbu…« zahajuje exkurzi Záruba.
Nedočkavě se řadíme do zástupu zvídavých turistů a nahlížíme přes průvodcovo rameno. Zahlédli jsme vystavené původní stoly starých mistrů brusičů a zlatníka. »Předtím, nežli si řekneme, jak se český granát těží, a než si ukážeme, jak se brousí a leští i jak dvěma zlatnickými technikami vzniká šperk, nabízím malý historický exkurz…« láká Záruba.
Granáty orientální a české
Výklad zahajuje několika větami o spisu Holanďana Anselma de Boodt (1550–1632), což byl osobní lékař císaře Rudolfa II. Spis vydal v roce 1609 a popisuje v něm práci sběračů a brusičů drahých kamenů, pojednává i o léčebných silách.
»Granáty rozlišuje na orientální a české a jako první uvádí název Granatus Bohemicus. Přitom dochází k názoru, že české granáty nedosahují velikosti orientálních, avšak jejich předností je překrásná, rudě červená barva. Vzdorují ohni, který je nepoškozuje, a nacházejí se bez sebemenšího kazu…« pokračuje průvodce.
Na dobových rytinách ve výstavní síni galerie jeho slova doplňují texty o tom, že Anselm Boëtius de Boodt přesně určil i naleziště v Českém středohoří a na Jizerské louce. Dobové snímky ukazují staré způsoby těžení a zpracování vzácných nerostů. Efektní jsou staré vzorníky granátových šperků, zajímavá je i kolekce fotografií představující osobnosti našeho a zahraničního politického a kulturního světa v souvislosti s více než půl století dlouhou historií Družstva Granát Turnov. Velký zájem návštěvníků galerie vzbuzují též snímky z předávání zlatých slavíků, prestižních pěveckých cen, které družstvo tradičně pro mistry lehké múzy vyrábí.
Významná naleziště
Není jich tolik, jak by si laik mohl myslet – i odtud pramení cena českých granátů. Jedno z významných nalezišť se nachází v Podkrkonoší u obce Vestřev. Nejvýznamnějším nalezištěm je to v Českém středohoří u obce Podsedice, nedaleko Lovosic. Zde se těžilo již za vlády císaře Rudolfa II.
Petr Záruba doplňuje: »Granát se nachází na sedmdesáti kilometrech čtverečních ve vrstvách nazývaných sedimenty, v hloubkách od jednoho až do osmi metrů. Tato vrstva se postupně těží a ve speciálních zařízeních se promývá vodou a síťuje. Na konci procesu získáme obohacený koncentrát těžkých minerálů o rozměru 2–8 mm. Z koncentrátu se český granát od ostatních minerálů ručně vytřídí na speciálních stolech. Z jedné tuny materiálu získáme 10 až 20 gramů granátů. Ne všechny kameny ale můžeme brousit.«
Vzhledem k tomu, že granát jako jeden z mála drahých kamenů vydrží velkou teplotu okolo 1000–1200 stupňů Celsia, spolupracuje Družstvo umělecké výroby Granát Turnovs vybranými českými sklářskými firmami, které vyrábějí užitkové sklo, do kterého zatavují malé české granátky, nebo je lepí na povrch. »Broušení se provádí na stolech, které zde vidíte,« zve Záruba návštěvníky exkurze k dobovým ponkům, vybaveným jak současnými, tak i historickými stroji. »Technologie ručního zpracování se již po několik století prakticky nezměnila. Vcelku se jedná o sice jednoduchou, ale pozornost a soustředění vyžadující práci. Kameny se brousí na diamantových kotoučích pod vodou a poté se leští na kotoučích mastnou diamantovou pastou.«
Pracovní postupy
Petr Záruba si obléká pracovní zástěru a usedá ke stolu, pozorně sledován desítkami očí zvědavých turistů. Bere do ruky dřevěný kolíček s tmelem z přírodních pryskyřic, který nahřeje a na něj vybraný granátek přilepuje. A už se plně soustředí na pracovní ukázku. Poté kolíček vsunuje do speciálního strojku. Na něm jsou kolečka, kterými lze nastavit různá provedení výbrusů.
»Každý kámen má vršek a spodek,« vysvětluje Záruba. »Pro český granát je typický hvězdový výbrus. To znamená, že na spodku je osm plošek, říkáme jim facety, a na vršku také osm plošek. A na nich je malá čtyřcípá hvězdička. Nejprve na kameni vybrousíme a vyleštíme spodek, potom kámen přetmelíme a stejný postup opakujeme u vršku. Ručně se granáty brousí do velikosti 2,5 mm. Malé kameny se brousí technikou tzv. hromadného broušení na válcích od velikosti 1,3 mm.«
Po broušení přichází na řadu zlatnictví, šperky se vyrábějí stříbrné nebo zlaté, tradiční granátovou technikou.
»Na plech rovnáme či vysazujeme pomocí vody a štětce kroužky a krátké tyčinky do různých tvarů. V kroužcích budou zasazené granátky a přihnuté tyčinky je budou ve šperku držet. Polotovar zasypeme pájkou a plynovou pistolí zaletujeme. Pájka zateče do vysazeného otvoru mezi kroužky, tyčinky a plech. Další zlatník vyvrtá otvory v kroužcích a odstraní okolní přebytečný plech pomocí pilky či nůžek a daný tvar opiluje a osmirkuje,« pokračuje ve výkladu průvodce Záruba. »Následuje montáž jednotlivých dílů a mechanismů podle typu výrobku – kupříkladu náušnice nebo prsten. Poté se šperk poprvé leští. Do předleštěného výrobku se potom ručně zasazují kameny pomocí špejle s včelím voskem a stříbrné tyčinky se přimáčknou mezi kameny zlatnickým nástrojem zvaným zatlačovák. Přebytečný materiál se odstraní skřípacími kleštěmi a uskřípnuté tyčinky se zahladí speciálním nástrojem, upnutým v zubařské vrtačce. Šperk se zkompletuje a označí výrobní značkou G nebo G1 a podruhé se vyleští,« končí svou produkci Petr Záruba.
Zbývá dodat, že na stříbro se dělají různé povrchové úpravy, zlacení, rhodiování nebo ruténiování.
Ve výstavních vitrínkách galerie si návštěvníci nadšeně prohlížejí vybrané kolekce šperků z produkce Družstva Granát Turnov. To se může pochlubit obdivuhodným sortimentem více než 20 000 typů výrobků. Šperky jsou zhotoveny různými technikami, jejichž popis není cílem těchto řádků. Je třeba ale dodat, že kromě českého granátu jsou ve špercích zasazeny též almandiny, říční i kultivované perly, kameje, vltavíny, acháty, křišťály či olivíny.
Se skupinkou návštěvníků se loučíme s Petrem Zárubou, naším perfektním průvodcem po tajemném světě historie a zpracovávání českých granátů, které proslavila především doba Rudolfa II. Jsme plni mimořádných zážitků a nových informací. Zbývá ještě navštívit prodejnu Družstva Granát, abychom si jako vzpomínku na jedinečný výlet zakoupili některý z nabízených unikátů – šperků z českých granátů.
Ivan ČERNÝ
(Z připravované knihy Za mistry křehké krásy)
FOTO – Milena MĚSTECKÁ
