V letošním roce se uskuteční v dubnu na zámku ve Slavkově u Brna již 18. ročník vyhlášení vítězů literární soutěže Slavkovské memento. Ročník je výjimečný tím, že v propozicích soutěže připomíná mj. i válečná data naší nedávné historie. Tato mohou ve svých pracích vzpomenout žáci či studenti středních škol z celé České republiky.
Dominantní může být rok 1942, ten letošní je rokem 80. výročí období heydrichiády, které je spojeno s paravýsadkem Antropoid a jeho hrdiny nebo smutně proslulou akcí Emigranten a zřízení Internačního tábora v nedalekých Svatobořicích. Uzávěrka této soutěže je posledního března.
Stejný termín uzávěrky má rovněž vyhlášená literární soutěž Jihomoravským krajem, která je o dva roky mladší, pod názvem Skrytá paměť Moravy, kterou pořádá Muzeum Brněnska v prostorách Památníku písemnictví na Moravě se sídlem v Rajhradu. Je určena pro stejný okruh žáků a mládeže. Zde se soutěžící zaměří na prozaické zpracování vyhlášeného tématu nazvaného »V obraze«. Memento zaštiťuje hejtman Jihomoravského kraje a Skrytou paměť Jihomoravský kraj.
Tematicky spíše chmurný obraz současnosti
Slavkovskou soutěž finančně zajišťuje Československá obec legionářská a Zámek Slavkov u Brna, a Paměť Jihomoravský kraj.
Podíváme-li se na soutěž Memento, pak chce již svým názvem být mementem proti válkám a taky chce evokovat zájem o naši historii i obecným vypsaným tématem války v dějinách lidstva, ale i obecných tématem neválky, ve kterém může soutěžící psát o čemkoliv ze života těchto mladých autorů.
Zkušenost z již realizovaných ročníků ukazuje, že je první válečné téma žákům i studentům čitelnější, pro uchopení materie i snadnější a srozumitelnější. Přínosem je zejména vyprávění, když zapisují vzpomínky svých předků třeba na konec nejstrašnější války, na setkání s osvoboditeli aj.
Ve druhém tematickém okruhu lze pojem libovolně vykládat a pojmout podle životní zkušenosti mladého autora. A ten píše o problémech mladých, které se snaží pochopit, vyhnout se jim či svýma očima je řešit, protože ovlivňují kvalitu jejich žití v rodině, ve škole a jinde. Tématem bývá často fenomén drogové závislosti, bohužel se mládež už v těchto letech s tímto problémovým nešvarem dosti potýká.
Dalším často popisovaným okruhem jsou rodinné problémy a události spojené s alkoholismem školáků, ale i doma u rodičů. Dá se říci, že se těchto oblastí dotýká až padesát procent prací, které mohou mít svou sdělovací písemnou formu jakoukoliv. Nejčastěji se projevují vyprávěním.
Smutným konstatováním je nepochybně pohled na celkový obsah příspěvků, který poskytuje chmurný obraz dnešních dnů. Veselý, radostný či optimistický pohled na svět kolem nás je v nich zastoupen jen málo. Ale přece jen nelze pominout, že jsou i práce, které se snaží ukázat ctižádostivého pisatele, který chce v životě něčeho dosáhnout!
Soutěž má sborník i fanklub
Jsou školy, zejména kolem Slavkova u Brna, které svou soutěž ctí a i učitelský sbor ji pomáhá ve školách připomínat. V době koronavirové se zdálo, že poklesne počet prací s jinými novými školními povinnostmi. Nestalo se tak. Naopak zvýšil se počet příspěvků od žáků i studentů z celé České republiky (z Ústí nad Labem, Prahy, Letohradu, Moravské Třebové, Uherského Hradiště, Ostravy, Kolína atp.). Internet nepochybně sehrál svou úlohu. Byla i léta, kdy přišlo přes dvě stě prací.
Nyní se přihlašuje k tomuto literárnímu klání něco mírně přes sto mladých literátů. A dá se říci, že soutěž má svůj fanklub, žáci odcházejí z řad soutěžících, až věku odrostou. To svědčí o jisté oblibě a je porotcům i organizátorům jakousi odměnou.
Již po druhém ročníku vydali organizátoři soutěže sborník příspěvků soutěžících. Není bez zajímavosti, že na vyhlášení výsledků přijel tehdejší hejtman Stanislav Juránek, ale i emeritní prezident Slovenské republiky Rudolf Schuster. Prof. dr. Jozef Leikert, Ph.D., předseda Asociace slovenských spisovatelů, do Sborníku napsal: »I já jsem se účastnil literárních soutěží, a v tomto okamžiku nikdo neví, jestli z tohoto soutěžícího pisatele nevyroste autor, kterého nám bude závidět svět! Soutěž by si jistě zasloužila pozornost především Ministerstva kultury ČR či jiného kulturního uskupení. Slavkovské memento má nejen mezi mládeží perspektivu. Vždyť presentovat své práce v takovém na historii bohatém slavnostním sále opředeném slávou rodu Kouniců, kudy šla dějinotvorná scéna, je pro autory soutěže doslova vyznamenáním, na které jiní nikdy nedosáhnou!«
Za každou činností jsou nepochybně lidé a ti, kteří jí odevzdávají i sebe. K těm organizátorům s duší oddanou literatuře, bez kterých by soutěž téměř dvě desetiletí nežila, nepochybně patří Mgr. Jiří Blažek, skromný knihovník s energií a vytrvalostí, obětavostí a nadšením pro tuto bohulibou činnost pro mládež. Druhým je nestor tohoto literárního klání JUDr. Jan Kux, spisovatel literatury faktu, nakladatel a vydavatel, nositel titulu Český patriot 2009, badatel a filantrop. Je neúnavným propagátorem historie, pracuje s mládeží celý život, přednáší o legionářích, o válkách, které změnily svět. Přednáší tak, jak se události staly, ne tak, jak se třeba nyní v tisku prezentují. A v tom je síla jeho osobnosti právníka a historika.
Výsledky literární soutěže Slavkovské memento za rok 2021: V první kategorii základní školy zvítězila Natálie Vymazalová z Vyškova. V kategorii V-středních škol zvítězila Klára Klimecká z Gymnázia Teplice, ve druhé kategorii N zvítězila Romana Beníčková z Gymnázia Uherské Hradiště.
Zvláštností ročníku v době koronavirové bylo předávání cen osobně, když kurýra dělali organizátoři soutěže předáním učitelům na jejich školách a poté je ocenění převzali s vysvědčením. Nepochybně jim to udělalo milou radost.
Skrytá paměť Moravy
Druhá literární soutěž v Jihomoravském kraji je Skrytá paměť Moravy. Letos si připomněla 15 let svého trvání. Na konci září 2021 ožil Památník písemnictví v Rajhradě, v rámci dodržení hygienických opatření, slavnostním vyhlašováním výsledků literární soutěže v přítomnosti Františka Lukla, náměstka hejtmana JmK. Řízením ceremoniálu se ujala zkušená moderátorka Monika Brindzáková. Předávání cen, jen pro pozvané, bylo proloženo hudbou klavírního kvarteta, ale i čtenými ukázkami oceněných prací samotnými autory.
První místo v kategorii základních škol získala Adéla Vokušová z Mikulova za prózu Distanční pohádka na dobrou noc. V kategorii SŠ má první místo Šimon Latýn z Prostějova za prózu Rande na dálku.
S proslovem k autorům vystoupila i předsedkyně poroty dr. Olga Jeřábková, která nesla odpovědné břímě rozhodování. Je nepochybné, že autoři vnímali hodnotící řeč s velkou pozorností včetně přítomných doprovodů soutěžících. A možná si z ní odnesli i nějakou radu do letošního literárního klání.
Všichni přítomní obdrželi mimo cen i sborník oceněných prací. V jeho úvodu František Lukl napsal, že »ne každý může být vítězem, žádný porotce také není neomylný. Důležitá jsou pouze vaše dílka«… Naproti tomu porotkyně Olga Jeřábková řekla, že je mile překvapena příběhy a »doufejme, že jsou svědectvím doby, na niž sice nezapomeneme, ale která bude patřit minulosti«.
Nepochybně nejzajímavější jsou poslední čtyři stránky sborníku, na kterých se důsledný čtenář dozví zdůvodnění ocenění soutěžních příspěvků ročníku.
Tvůrčí volnost i láska k jazyku
Obě literární soutěže nepochybně dávají tvůrčí volnost těmto mladým lidem i směřování k vyznání se z lásky k rodnému českému jazyku nebo prostor něco smysluplného tvořit. Nebo se něco naučit či přímo poznat důležité osobnosti, které jim utvářejí budoucí vjem jejich životního putování. Vjem jim umožní i mobil, ale setkávání a komunikace jsou nenahraditelné.
V Jihomoravském kraji jsou i jiné obdobné soutěže. Jejich záběr je však většinou menšího rozsahu (školního, maximálně okresního – Vyškov, Znojmo). To je nepochybně škoda, když už si s jejich organizací a vyhlašováním dají pořadatelé skoro stejnou přípravu. Je však pravdou, že by pak porota měla k posuzování více literárních pokusů.
Jan BOŘICKÝ
