Bolavá záda nejsou nic příjemného. To věděly i naše babičky, a proto měly v zásobě spoustu zkušeností a dobrých rad, jak se bolesti zbavit, či ji zmírnit. I když věříte na tajemná kouzla, která babičky používaly, v čase moderním se vyplatí zajít k lékaři a poradit se s ním.
S vyhřezlou plotýnkou si bez pomoci lékaře doma neporadíte, byť znáte ty nejbáječnější rady od babičky na bolest zad. Především ty základní, které nás v dětství, a hlavně v pubertě rozčilovaly. »Stůj rovně«! či »Seď rovně, nehrb se«! Nejeden z nás si po letech vzpomněl na tato prostá doporučení, mnohdy ale již bylo pozdě. A přidáme-li nadváhu, nedostatek pohybu, či naopak jeho nárazovou přemíru bez předchozího řekněme rozhýbání, je jasné, že se ke svým zádům chováme macešsky.
Babičky při namožených zádech věřily na teplo. Používaly nejčastěji termofor, který má obvykle dvoulitrový obsah a horká voda v něm vydrží i několik hodin. Přikládaly ho na nemocná záda, podobně jako polštářky naplněné obilím (pohankou) či třešňovými peckami a zahřáté v troubě asi na 50°C. Ten však udrží teplo jen poměrně krátce.
K opravdu starým babským radám na to, jak zatočit s bolestí zad, patří hodně teplá sůl nasypaná do bavlněného sáčku a přiložená na bolestivé místo.
Brambory zřejmě bývaly oblíbené v boji s bolestí zad. Pokud nevíte, kde je její zdroj, zkuste horký bramborový zábal, který by měl uvolnit ztuhlé svaly, jež mohou být příčinou bolesti. Uvařte šest brambor, horké je zabalte do pleny či utěrky, přes látku rozmačkejte a přiložte na bolavé místo. Tak, jako to dělaly naše babičky.
Anebo když už záda bolí a vy víte kde přesně, pak je prý výborné uvařit čtyři středně velké brambory ve slupce. Ještě horké je rozmačkejte na utěrce, mírně je posypte mletou ostrou paprikou a přiložte na bolavé místo. Ovažte nemocného starým prostěradlem nebo pruhem jiné látky. Nechte působit do vychladnutí brambor. Je to snad jen pro silné povahy…
Křenová placka, to je tradice babské »medicíny«. Připravte ji z jednoho dílu nastrouhaného křenu, pěti dílů polohrubé mouky a jednoho dílu tuku (sádla, ano vepřového, nesoleného). Je dobrá nejen na bolavá záda (ischias), ale i na revmatismus, ztuhlé svaly, otoky a omrzliny. Přikládejte ji rovnou na nemocné místo poté, co jste je potřeli tukem (sádlo je prý nejlepší), nebo ji přiložte zabalenou v seprané pleně či utěrce. Již tři minuty po přiložení pocítíte její účinek. Přikládejte třikrát denně po třiceti minutách až do zlepšení stavu.
Složitější na přípravu, ale svým složením určitě zajímavá, je mast na bolesti zad. Připravíte ji z 500 g vepřového (nesoleného) sádla, čtyř hrstí květu měsíčku zahradního, kuličky borové pryskyřice, dvou lžiček kafru, 100 g včelího vosku a hrsti květu heřmánku. Vše důkladně zpracujte tak, aby se jednotlivé suroviny spojily, a pak mast nanášejte na bolavé místo zad.
Aniž bychom dělali reklamu – na bolavá záda používaly babičky českou klasiku, kterou je francovka. Nemocné místo potřely francovkou, poté je důkladně promastily, nemocného zabalily do teplé deky a nechaly v klidu nejméně půl hodiny.
Hořčičná semínka jsou prý také dobrá. Umelte najemno 10 lžic hořčičných semínek a smíchejte je s horkou vodou, aby vznikla hustá kaše, hustější bude, když přidáte několik lžic hladké mouky. Dejte kaši do staré pleny, přeložte ji a přiložte na bolavé místo na 15 minut. Opakujte nejméně třikrát denně. Tak radily babičky.
Babičky znaly i zaručeně (ovšem my ho nabízíme bez záruky) účinný čaj proti bolesti zad. Nechaly 15 minut vyluhovat lžíci heřmánku a lžíci máty ve vroucí vodě, pak přesvědčili nemocného, aby ho vypil a uložily ho do postele. Ráno prý bylo po bolestech… Kdo ví, zda to funguje, nezkoušeli jsme.
O chřipce babičky věděly své… Proto křen a česnek patřil do jejich lékárničky společně s cibulí a mnohými bylinkami nejen jako prevence, ale i jako lék v okamžiku, kdy už nás či naše blízké chřipka sklátila.Ač babské rady jsou moudré, vesměs i účinné, v moderní době bychom se neměli vyhýbat návštěvě lékaře. Chřipka je totiž pěkný »prevít« a slabším či starším jedincům může její neléčení přinést řadu zdravotních problémů.
Výborný je cibulový med! Chutná i dětem. Cibuli nakrájejte na malé kostičky či ji rovnou nastrouhejte na nerezovém struhadle, aby pustila více šťávy, zalijte ji medem, zakryjte a nechte v chladničce do druhého dne. Promíchejte a tímto chuťovým pokladem (je to opravdu velmi dobré!) oslaďte nemocnému čaj.
A co česnek? Ten opravdu nemá chybu. Pokud ho máte rádi, dobře děláte a můžete s jeho pomocí úspěšně bojovat s chřipkou či jinou běžnou virózou. Při viróze stimuluje pocení, navíc podporuje očistu dýchacích cest a pomáhá odkašlávání. Nejlepší je v syrové podobě. Pokud je vám chroupání česnekových stroužků nepříjemné, potom zkuste česnekové pomazánky. Dobrým základem je tvaroh utřený s několika lžícemi smetany a jemně pokrájeným, a snad ještě lépe prolisovaným nebo nožem utřeným česnekem. Na 250 g netučného tvarohu přidejte čtyři lžíce smetany a nejméně šest stroužků česneku. Dochutit můžete jemně usekanou čerstvou petrželkou. Skvělá je klasická česnečka, na kterou má snad každá rodina vlastní recept. Jen připomínám, že je dobré jemně pokrájený či nožem utřený česnek přidávat až úplně nakonec, a hned polévku podávejte.
Křenu si babičky vážily. Používaly ho nejen jako prevenci proti virózám, ale i k léčení. Obsahuje totiž látky, které působí jako antibiotika, ničí choroboplodné zárodky a zabraňuje jejich růstu. Účinku lze dosáhnout již požitím relativně malého množství křenu. Vždy jezte křen syrový, například nastrouhaný jako přílohu k vařenému masu, vynikající jsou křenové pomazánky. A co takhle křen s červenou řepou? Pochoutka pro labužníky! A zdravá. Zkuste křenovou šlehačku. Šlehačku opatrně smíchejte s jemně strouhaným křenem a ozdobte jí vařená či pečená masa, chuťově prospěje i dušeným zeleninovým pokrmům.
Babičky úspěšně používaly křenové placky (jak jsme již výše uvedli). Na každou kávovou lžičku strouhaného křenu přidejte dvě lžíce nastrouhaného bramboru, promíchejte, vytvořte placku či jen placičku, dejte ji do lněného či bavlněného ubrousku a přiložte ji na nemocné místo, které předtím natřete sádlem. Zakryjte místo teplým suchým obkladem a nechte působit. Po chvilce chladu ucítíte teplo, potom až horko. Až je už nesnesete, placku sundejte a místo otřete vlažnou vodou. Skvělé nejen na nachlazení, bolesti krku, potíže s průduškami, ale i třeba na bolesti zad (tzv. houser). Kdo nezkusil, neuvěří. Pozor! Někteří lidé křen nesnášejí, mají na něj alergickou reakci.
(jan)
FOTO – archiv
