Těšíme se na jaro stejně, jako se na ně těšily naše maminky a babičky. Ty však měly a mají zaběhnutý režim, který má za cíl zbavit těla nepříznivých následků nedostatku slunce v zimě, a i přemíry nezdravého stravování, které zimu provázelo. Těžko říci, zda opravdu o takových věcech přemýšlely, ale stejně jako jejich maminky a babičky věděly, že po zimě je třeba tělo »nahodit« do správného tempa a rytmu.
Ze sklepů a spíží vytahovaly na zimu uložená jablka, kořenovou zeleninu a z předjarních procházek přinášely bylinky, z nichž připravovaly posilující čaje. Vnitřní očista těla je v předjaří a na jaře stejně důležitá jako kdysi. Přispívá totiž i k duchovní pohodě.
Babičky na jaře sázely na mladé výhonky bylin kopřiv, pampelišky, březových pupenů, sotva rozvinuté květy podběle, pažitku, řeřichu atd. Čaje z nich jsou dobré, ještě lepší jsou v zeleninových salátech či tvarohových pomazánkách.
Když jsme již zmínili pampelišku, zkuste její kořen! Teď je sice ještě brzy na pampelišku myslet, ale měli bychom na ni myslet. Babičky kořen sbíraly na jaře, ještě předtím, než pampeliška rozkvetla. Používaly ho čerstvý (jemně usekaný nebo jemně nastrouhaný). Třikrát denně lžíci šťávy z kořene. Pokud máte doma mixér, rozmixujte kořen pampelišky s trochou převařené vody. Mladé listy pampelišek neváhejte přidat do zeleninových salátů (pokrájené) a také do zeleninových nápojů, v nichž je rozmixujte.
A ještě jednou pampelišky! Povzbudí celé tělo a dodají vitamíny.
Oblíbená žlutá květina má obrovskou regenerační schopnost, a proto je využívána od nepaměti pro posílení celého organismu. Pampelišky obsahují velké množství vitaminu C, ale také karotenoidy, mangan a draslík. Mají prokazatelně látky s antibiotickými a antibakteriálními účinky. Konzumovat se dají listy i květy a jejich využití je opravdu pestré. Lze je využít do mnoha pokrmů, salátů a čajů. Únavu vám úspěšně zažene čtrnáctidenní kúra, kdy budete každé ráno popíjet čerstvě vylouhovaný čaj z mladých pampelišek. Tvrdí to babičky, netřeba se proto bát toho, že by to nefungovalo.
Jarní rostlinky mají velkou sílu! Což bábinky věděly a také využívaly. Podívejme se na některé osvědčené recepty. Za tradiční jarní, možno říci »obecnou«, očistnou kúru babičky považovaly listy mladé kopřivy. Hrst mladých lístků opláchněte, rozmixujte s převařenou vodou a přelijte do nekovové nádoby. Nechte 15 minut odstát. A pak si po přecezení dopřejte šálek (asi 150 ml) třikrát denně. Mladé kopřivy sbírejte časně zjara, dokud jsou malé. Přidávejte je do polévek, nádivek, připravte je jako špenát. Malá jarní kopřiva pročišťuje, je močopudná, podporuje krvetvorbu, zažívání, vyplavuje z těla škodliviny a vylepšuje pleť. Zkuste k pročištění těla pít několikrát denně vlažný čaj ze dvou lžiček jemně pokrájených kopřiv povařených v hrnku vody, sceďte. Nic se nemá přehánět, babičky tento čaj pily maximálně čtrnáct dní.
Kopřiva dvoudomá je silná bylina, kterou najdete téměř všude a má opravdu pestré léčivé účinky. Listy omyjte teplou vodou, nechte okapat a pak ji pečlivě rozmixujte v převařené vodě. Nechte směs minimálně dvě hodiny odpočinout. Po uplynutí této doby přeceďte a bylinkovou vodu nalijte do skleněné nádoby, v níž ji můžete uchovávat v lednici. Vydrží tam i celých 10 dní. Připravený nápoj pijte minimálně po dobu sedmi dnů a užívejte každé ráno i večer jednu decilitrovou sklenku. Kdo má raději teplé nápoje, může pít každé ráno čaj z čerstvých kopřiv. Kopřivy ještě nerostou, ale co není, brzy bude…
Největší pozornost si zaslouží játra a babičky to věděly. Játra jsou totiž za očistu organismu přímo »odpovědná« a vhodná očistná kúra by jim v tom měla pomoci. Využívaly přitom zkušeností svých maminek a babiček, aniž by snad bylinkám, které k očistě těla používaly, přisuzovaly nějakou magickou moc. I když, kdo ví, jak to vlastně bylo a je…
Začněme ovocem a zeleninou, ideální je v syrovém stavu. Ale i kyselé zelí, kompoty, strouhaná zelenina konzervovaná solí, naložené okurky, česnek, křen a leccos jiného pomáhalo zlomit následky zimy.
A pamatujete? I v zimě měly za okny květináče a truhlíky s různými bylinkami. Petrželka, rozmarýn, meduňka i leccos jiného provoňovalo byt, především pak kuchyni.Očistné bylinné kúry těla podle starých receptů nemají chybu, byť ne každý jim věří. Ale babičky dobře věděly, že naše tělo se na »očistu« doslova těší.
Ostropestřec mariánský má opravdu úžasnou schopnost obnovit jaterní tkáň i po jejím poškození. Babičky bodlákovité hlavice sbíraly krátce před dozráním, sušily je a semínka pak z nich »vymlátily«. My si dnes ostropestřec můžeme koupit v lékárně za čtyři či pět desetikorun sypaný nebo v sáčcích. Po přelití semen horkou vodou pijte třikrát denně, doporučují babičky. V lékárně si můžete koupit ostropestřec upravený ve formě kapslí, jedna denně stačí.
Červená řepa je skvělá! Pokud ji nemáte doma v zásobě, snadno ji koupíte. Podporuje metabolismus, působí na snižování hladiny cholesterolu i krevního cukru, posiluje nervovou soustavu. Pijte zhruba 500 ml šťávy denně (což není málo!). Nastrouhat, rozmixovat a doplnit vlažnou převařenou vodou. U nás doma se jí červená řepa společně s čerstvě nastrouhaným křenem jako salát několikrát za zimu. Lahůdka, kterou zvládají i děti! Pravda, ne vždy jim chutná…
Sedmikráska na jaře je nádherná. Už teď se tu a tam objevuje, ale její čas teprve přijde. Její květy můžete použít k okrášlení masových vývarů (nevařit, jen tak »pohodit« květy na talíř s polévkou!). Nebojte se použít ji jako čaj. Babičky spařily dvě lžičky květů v hrnku horké vody, po 10 minutách scedily a dvakrát třikrát denně popíjely. I v zeleninových salátech se hrubě pokrájené celé sedmikrásky (ano, samozřejmě bez kořene, ale i s listy) uplatnily. Přispívají podle babiček k celkovému pročištění těla.
I jiné bylinky babičky dobře znaly a používaly v boji s jarní únavou. Tak třeba ptačinec žabinec. Ptačinec je rostlinka, která hojně obrůstá téměř každý záhon a usazuje se prakticky všude, kde je odkrytá půda. Je to drobný plevel, který najdeme na zahradách, záhonech i ve volné přírodě. Vyskytuje se ve vlhčích místech.
Málo se ví, že dříve se používal jako zelenina. Babičky věděly, že je účinným močopudným prostředkem, že zastavuje krvácení, zmírňuje revmatické potíže a výborně rozpouští hleny. Čerstvá žabincová šťáva zatočí s rýmou a kašlem. Třikrát denně jedna kávová lžička stačí…
A ještě potočnice lékařská nesmí v »babských« radách chybět. Roste u tekoucí vody a všude tam, kde je vlhká půda. Chutí velmi připomíná řeřichu. Můžete ji jíst jen tak, bez nějaké další úpravy, anebo si z ní udělat studený výluh či lahodný čaj. Obsahuje jód, blahodárné vitamíny A, C a hlavně důležitý vitamín D, který nám často hodně chybí. Kromě toho, že vám potočnice dodá energii, napomáhá i od nechutenství, pročišťuje krev, rozpouští hlen a působí antibakteriálně. Věděly to naše babičky? Netuším! Ale používaly ji…
(jan)
FOTO – archiv
