Měsíc po svých stých narozeninách, 25. března, zemřel poslední československý stíhací pilot RAF arm. gen. Emil Boček. Ještě stačil přijmout četné gratulace, včetně osobního dopisu od anglického krále. Potkal jsem se s ním vícekrát. Patrně poprvé krátce poté, kdy tehdy jako plukovník obdržel od prezidenta Klause Řád bílého lva III. třídy. Pak na jeho devadesátinách v sokolovně v rodných Tuřanech (MČ Brna). A pak sporadicky, ale poměrně často – při odhalování brněnského pomníku prezidentu dr. Edvardu Benešovi (byl iniciátorem a předsedou organizačního výboru). Pak na řadě vlasteneckých akcí.
Měli jsme společné zájmy. I modrou uniformu. Takže proto. Vždy působil sympaticky, vstřícně, byl laskavý, milý a vtipný. Nevyvyšoval a mluvil moudře. Hlavně byl pravý vlastenec a nebál se kritizovat mnohé nešvary, které se ve společnosti po listopadu 1989 děly. Nebál se a říkal, co si myslel. Angažoval se ve Svazu letců, Čs. obci legionářské. Dlouhá léta byl jejím místopředsedou.
Vždyť se nebál, ani když v létě 1939 utíkal přes několikery hranice balkánskou cestou, aby se prezentoval u čs. jednotky ve Francii. S jejím torzem byl evakuován do Velké Británie. Tam absolvoval kurz leteckých mechaniků a pak sloužil u 312. čs. stíhací perutě RAF. V roce 1943 se mu splnil sen. Byl odeslán do pilotního výcviku v Kanadě. Po jeho zdárném ukončení byl od října 1944 jako jeden z nejmladších pilotů vůbec zařazen jako bojový pilot u 310. čs. stíhací perutě RAF. Do konce války nalétal 74, což představovalo 26 operačních letů. Z války si přinesl dva čs. Válečné kříže 1939, medaile za chrabrost, za vojenské zásluhy a službu v zahraničí. Také řádku britských vyznamenání. V roce 1946 odešel do civilu, nějakou dobu vedl vlastní autoopravnu. Pak pracoval v Mototechně, byl nadějným motocyklovým závodníkem. Později nastoupil jako soustružník do Ústavu přístrojové techniky ČSAV. Naposled pracoval v Drukovu, odkud také v roce 1988 odešel do penze.
Poslední rozloučení s vojenskými poctami se uskutečnilo na brněnském Ústředním hřbitově v úterý 4. dubna. Do leteckého nebe tak odešel poslední čs. stíhací pilot bojující na západní frontě.
Čisté nebe, pane generále! Budu na Vás s úctou vzpomínat.
Tibor DÁVID
