Třicátého prvního ledna 1943, před 80 lety, se velitel 6. armády wehrmachtu v Sovětskou armádou obleženém Stalingradu generál Paulus vzdal. Učinil tak přesto, že byl nedlouho před zmíněným datem jmenován Adolfem Hitlerem říšským polním maršálem.
Kapitulace Paulusovy 6. armády znamenala přelom ve válce, což si uvědomovali nejen lidé s vojenským či politickým vzděláním a zkušenostmi, ale, intuitivně, i všichni vnímaví lidé. Stačí připomenout báseň Františka Hrubína Stalingrad.
Kulaté výročí zlomové vojenské a současně politické události druhé světové války nebylo v našich provládních médiích zmíněno. Je zřejmé, že nezapadá do současného zcela změněného pohledu na události války, která předurčila osud Evropy na mnoho let dopředu. Podíl Sovětského svazu na vítězství v ní musí být podle současných ideologů, sloužících imperiálním zájmům Spojených států, umenšen, znehodnocen, nejlépe přímo zapomenut.
Hlavním problémem historie se jeví jen velmi omezená možnost předat dalším generacím mnohdy tak draze a těžce vykoupené zkušenosti. Patří mezi ně i zkušenost generála Pauluse, který se dostal do sovětského zajetí. Když už věděl, že bude v dohledné době propuštěn ze zajetí, napsal 24. října prohlášení sovětské vládě, v němž uvedl: »Dříve než opustím Sovětský svaz, chtěl bych říci sovětským lidem, že kdysi jsem přišel do jejich země, slepě poslouchající rozkazy, jako nepřítel, nyní opouštím jejich zemi jako přítel.«
I když nemusíme zcela věřit upřímnosti Paulusova přátelství k Sovětskému svazu, jeví se jako velmi pravděpodobné, že si uvědomil ještě dříve, než se dostal do sovětského zajetí, že žádná politika, která je budována na tak velkém množství tak závažných zločinů, nemůže vést k smysluplnému cíli.
Jisté je, že několik let před jeho smrtí, která nastala 1. února 1957, již v Německu, poprosil Stalingraďany o prominutí.
Doufám, že pro nás Evropany, potažmo i mnohé další, které imperiální zájmy Spojených států zatáhly na pokraj globálního konfliktu, může mít zkušenost Stalingradu i osobní zkušenost generála Pauluse důležitý význam. Možná zejména v tom smyslu, jak i generál Paulus byl zpočátku pod silným vlivem nacistické propagandy, šířené tehdejšími médii, jejichž možnosti a sofistikovanost se v současné době zmnohonásobily, aby posléze prohlédl a pochopil, že »všechno je jinak«.
Milan MORAVEC
