Svědectví z pražského uprchlického ghetta

Vidíme je všude. Někteří chodí ve značkovém oblečení, usmívají se, chovají se, jako by byli na dovolené. Jiní jsou smutní, v teplácích a zamyšleně bloumají Prahou.

Pak jsou ti, se kterými nesmíte mluvit, nesmíte je vidět a vláda Petra Fialy či šéf Prahy Zdeněk Hřib se jich zjevně štítí. Zatímco prvním uprchlíkům z Ukrajiny vláda, magistrát, městské části a obce pod dohledem médií zajistily byty či ubytovny, tak současnou vlnu ukrajinských uprchlíků – Romů schovávají ve Fantově budově pražského Hlavního nádraží. Zde najdete trosky těch, kdo dříve byli usměvavými Ukrajinci, lišícími se od těch privilegovaných barvou pleti.

Když jsem procházel mezi nimi, okamžitě ke mně vyběhl mladík v oranžové vestě, který se mě ptal, jestli mám povolení s uprchlíky mluvit. Odvětil jsem, že nikoliv a že nikde nevidím nařízení, že se nesmí s uprchlíky mluvit. »S těmi ne,« odpověděl mi.

Jeden z Romů to slyšel a odvedl si mne stranou. Jeho následující slova mi vyrazila dech. »Povolení dostává hlavně Česká televize, které nevěřím, protože to hlavní vystřihla. Já jsem cikán a snažím se tu pomáhat.«

Na můj dotaz, kde jsou lavičky a stoly, které tu ještě před nedávnem byly, a proč těhotné a kojící ženy leží na holé zemi, mi odpověděl: »Řeknu ti to takhle. Ještě nedávno bylo nahoře (ukazoval do horní části Fantovy budovy) 120 lůžek. Teď je jich tam dvacet. My víme, že sem jezdí bohatí Ukrajinci v bohatých autech, kteří seberou dávky a jedou do další země. Tady ty (ukázal na ležící ženy s malými dětmi) jsou hloupé. Slyšely od ostatních, že jim v Československu pomůžou, a tak přijely. Nevím, jak jim mám pomoci. Nevím, kterou z kojících žen vybrat a dát jí na jedno z dvaceti lůžek«.

Kam zmizely výkřiky Petra Fialy, jak pomůže uprchlíkům z Ukrajiny? Proč bohatí Ukrajinci v luxusních autech mají nárok na pomoc a Romové se válejí na zemi pražského nádraží a s pláčem se cítí podřadní?

Bude Petr Fiala a Zdeněk Hřib před světly televizních kamer dále vítat jen bohaté a bílé Ukrajince nebo půjdou podat ruku, a zajistit okamžitou pomoc, také chudým a bezprizorním ukrajinským Romům?

Nutno dodat, že co perfektně funguje, je bezpečnost. Jakmile jsem byl spatřen, jak si povídám s uprchlíky, neuplynulo ani pět minut a byl jsem vyveden.

Roman ROUN