Sedím a přemýšlím. A najednou strašný řev a hned zase ticho. A jenom ťuk, ťuk, ťuk…, pár ran a zase řev a hned ticho a ťuk, ťuk, ťuk…
Pak mi svitlo. Ve vedlejším pokoji jsem nechal puštěnou televizi. Djokovič hrál finále v Melbourne. Tak přece. Zabil Covida. Klídek. Není to vrah. Jen nejlepší tenista současnosti, který se nenechal zlomit lidskou blbostí.
Ale už prý zase začíná přituhovat. EU to prý jen tak nenechá. A že, to by tak hrálo, aby se hrálo. Když je Covid, tak je Covid. A musí být, i kdyby nebyl. A hlavně vakcíny. A hodně vakcín. Musíme totiž podpořit EU, která se rozhodla, že je bude vyrábět sama. Pfizerovi darovala pár miliard dolarů… tedy darovala. My je zaplatili z našich daní. A tak se ponaučila, a bude to vyrábět sama. A hned příští rok se bude očkovat ostošest. A kdo bude protestovat a odmítat, bude exemplárně potrestán. A že vývoj takových vakcín a medicín trvá několik let? A že to škodí…? Nezájem. Jak říkal nadporučík Hamáček v Černých baronech: »…lidí je na světě jako sraček.«
Pouze nevím, jak to bude ta naše vláda zvládat s příchodem migrantů. Tedy těch, co je sem vlastně osobně pozval pan Rakušan. A co ti Američané, miláčci paní Černochové a pana prezidenta. Podle smlouvy se na ně ani nesmíme koukat. Musíme kolem nich chodit po špičkách. A kdo je bude registrovat, když se na ně ani nesmíme kouknout, natož je oslovit nebo jim něco vytknout: …hele mládenče v té americké uniformě, už máš tu vakcínu? No to bychom se zlou potázali. Takže s těmi migranty nám tady budou ten Covid krásně roznášet dál? Anebo něco jiného?
Naše zdravotnictví bylo vždy na dost vysoké úrovni. Nemocí, které jsou stálicemi na Ukrajině, v afrických zemích a na Středním východě, jsme se úspěšně zbavili, abychom si je sem zase zatáhli chrabrou proevropskounijní a proukrajinskou politikou. A nejhorší je, že léky nejsou. A tak se záplatuje – jeden lék jiným lékem, který má podobné vlastnosti, ale kolikrát není ani ta záplata. Osobní zkušenost. Snad to nedojde až tak daleko, že na zápal plic dostanete prášek na spaní. Když už je vám blbě, tak se aspoň pokuste usnout.
Takže, žádné marodění, pěkně do práce a ve volném čase se věnujme sportu. Tedy rekreačnímu. Ten profesionální stejně zajde na úbytě. Blíží se totiž doba, že nebudeme mít s kým závodit. Tedy proti komu. Svět se rozděluje na skupinky. Většina již pochopila, že kolektivní vina je blbost. Ale ještě jsou zde bijci… Naštěstí olympijský výbor vyzval nezúčastněné země a ty rozhodly nějakými 120 hlasy, že kolektivní vinu neakceptují. A tak se může klidně stát, že naši páni kolovrátkáři z toho našeho olympijského výboru řeknou, že když Rusko a Bělorusko budou na OH, tak tam nepojedeme my. A vzniknou na různých místech menší truc olympiády. Jedna se již chystá v Rusku. A co sportovci? Ti dřou. Od dětství si odříkají a připravují se, že jednou budou slavnými jako Zátopek, Čáslavská a další naši slavní sportovní předci.
Bože, jak jsem hloupej. Copak jde o ně? Vždyť jde přece a hlavně o politiku. Nějakej blbej sportovec, ať nám do toho nekecá. A už vůbec novinář. Je třeba stát v lajně a točit se, jak vítr fouká. Politika je totiž takový uzavřený kruh. Vždycky se vše opakuje.
Tak tedy co s tím? Co takhle začít myslet a nenechat si vymývat mozky našimi sdělovacími prostředky a vládou? Tady můžeme začít!
Jan HÁJEK
