Soudíme ty druhé, zatímco naše viny zůstávají ve stínu. Už celé týdny probíhá mediální smršť k 55. výročí srpnových událostí roku 1968. Jsme opět manipulováni. Místo historického pohledu a pietních vzpomínek je to spíše protiruská kampaň, která se stala dobře placenou organizovanou soutěží »v tom, kdo víc plivne«. Nepamatuji si v polistopadové době podobnou hysterii. Dokonce ani v celosvětovém srovnání.
Mediální aréna hledá jakýkoliv důvod k protiruskému tažení, nevyjímaje útoky na ruské sportovce, umělce. Kdo víc plivne, je pochválen. Kácejí se pomníky, přejmenovávají se náměstí i ulice. Položení věnce u hrobu hrdiny je také podezřelé. Překáží vše ruské, dokonce i ruská zmrzlina a ruská vejce. Kádrujeme druhé, na naše viny zapomínáme.
Českoslovanský srpen 1968 je třeba vidět i pohledem probíhající studené války, jejíž počátek lze datovat 5. březnem 1946 projevem W. Churchilla na univerzitě ve Fultonu v USA. V období studené války (1947-1990) se svět pohyboval na pokraji atomového konfliktu. Válka v Koreji, blokáda Berlína, Kubánská a Suezská krize, válka ve Vietnamu, atd. Je to doba i vzniku NATO a následně Varšavské smlouvy. Žádná agrese nesnese omluvu, přesto na zločiny například páchané americkou armádou ve Vietnamu či v Iráku jsou jiná měřítka. Jedním z těchto příkladů je americká agrese ve Vietnamu v letech 1965-1973. Že nešlo o nějaký nicotný konflikt, svědčí i to, že v roce 1968 zde bylo nasazeno 550 tisíc amerických vojáků. Obrovské číslo. Za dobu trvání této války padlo téměř 60 tisíc amerických vojáků, ale také i miliony civilních vietnamských obětí. Na Vietnam bylo svrženo až neuvěřitelných 45 milionů tun bomb, vedle napalmu a chemických zbraní. Tato téměř desetiletá válka USA přesto vítězství nepřinesla.
Zde je nutno připomenout také největší známý zločin USA v této válce. V březnu 1968 americká armáda zavraždila ve vietnamské vesnici My Lai více než 500 civilistů, z toho 170 dětí. Nejmladší oběti byl jeden rok! Nejstarší oběti 82 let. Tento zločin po zveřejnění probudil svět. Plačící vietnamská dívenka zasažená napalmem se stala symbolem amerických zločinů ve Vietnamu. Až po 40 letech přišla za tento zločin omluva. Přesto hlavní pachatel, poručík William Calley, byl prezidentem Nixonem omilostněn!
Začátkem září si také připomeneme počátek druhé světové války. V září 1939 bylo Německem přepadeno Polsko. Mám obavu, že i toto datum bude pravicovými médii zneužito k protiruskému tažení. Kdo dnes z provládních novinářů připomene, že po boku Německa zaútočila proti Polsku i slovenská armáda? Tři slovenské divize. Obdobné agrese se Slovensko zúčastnilo i v červnu 1941 proti Sovětskému svazu. Slovenská armáda šla tehdy po boku Německa zachraňovat evropskou civilizaci. Na 100 tisíc slovenských vojáků bojovalo na východní frontě. Za okupační slovenskou armádou zůstaly tisíce civilních obětí… Jak asi bylo po této agresi československé vládě v Londýně?
Naopak pro český národ je ctí, že se nestal součástí evropské křížové výpravy proti slovanskému národu na východě Evropy. Nestavěli jsme protisovětské legie, naopak byli jsme první, kdo stál se zbraní v ruce po boku Rudé armády v boji proti okupantům. Naši předkové ve své rozvaze jsou nám vzorem. Říkejme to nahlas, není třeba se za to stydět!
Přemysl VOTAVA, ČSNS
