Skleróza je sviňa aneb Není skleróza jako skleróza

Omlouvám možná až impertinentní úvod titulku. Ale v kontextu s dalším textem považuji takový začátek mé glosy za naprosto výstižný.

Před několika hodinami, kde se vzala, tu se vzala, vyskočila do českého mediálního éteru informace o tom, že Česká republika má sklerotického ministra školství. Á propos: Jaká náhoda, že krátce po tom, kdy si inteligentní a racionální svět připomněl 430. výročí narození světového génia a učitele národů Jana Ámose Komenského. Tento po všech stránkách velikán a jeden z největších českých myslitelů se narodil v Moravském markrabství a žil se svými rodiči v Uherském Brodě. V kraji, kde se narodil, kantořil, starostoval a politicky působil současný český politický nýmand, k němuž se moje poznámka vztahuje, ministr školství Petr Gazdík.

Ta informace, o níž jsem se v předchozím odstavci zmínil, sděluje, že Petr Gazdík je dalším podvodníkem z politicko-podnikatelského projektu STAN. Provalilo se totiž na něj, že v rozporu se slušnými mravy a se zákonem o střetu zájmů má, jako ministr Vlády ČR, podíl (poloviční – pozn. autora) ve zlínské firmě Jocheček zabývající se správou majetku, stavbami a řízením investic!

Gazdík prý zapomněl vzdát se svého firemního postavení! Tak, pane učiteli, to vyprávějte těm, kteří baští seno! To vaše opomenutí je na kouli nejenom z politiky, ale i z mravů a tedy na červenou kartu. Mít totiž za ministra školství někoho, kdo zapomíná na své povinnosti a na slušné chování, kdo trpí chorobným ztvrdnutím tkáně nazývané mozek, to je velmi nebezpečné a ohrožující mravní počestnost celého českého školství. Chudák Iohannes Amos Comenius. Jeho hrob v Naardenu se musí otřásat v základech.

Gazdík, známý v regionu jako věrná podržtaška a slouha dalšího politického nýmanda profláknutého ve Zlínském kraji (zřejmě je Gazdík jeho vzorným žákem, neboť o exhejtmanových fíglech by se daly psát knihy – pozn. autora), se tak svou podlostí a finančním skandálem přiřadil ke svému stranickému šéfovi, vicepremiérovi a ministru vnitra Rakušanovi, i ke stranickým soudruhům Farskému, Polčákovi, Michalíkovi… Holt, taková už asi je partaj, o níž se mluví i v dalekém euroasijském ostrovním státě ve východní části Středozemního moře, na Kypru!

No, vrány sedají k vránám. A chtít po těchto českých politických vránách, aby se, tak jak je to v civilizovaném a demokratickém světě naprosto obvyklé a nikdo to nemusí ani připomínat, vzdali svých postů a odebrali se do věčných politických lovišť, je… No, marný, je to marný, je to marný.

Prostě, ukazuje se stále zřetelněji, že takový politicko-morální póvl, jaký v současnosti ovládá české politicko-společenské dění, tady v novodobých dějinách České republiky ještě nebyl. A když se do toho všeho vloudí i prodavačka telefonů s výrokem, že vlády tu nejsou od toho, aby se o lidi staraly, což mimochodem současný kabinet veleúspěšně uvádí do praxe, a když se zamyslíme nad tím, kdo naprosto nevýrazný a nerázný tomuto eurohujerskému abtailungu od Vltavy šéfuje, pak se ani není čemu divit.

Dušan PÓČ