Rok 1989 byl nejen u nás zdrojem euforie, slibů i nadějí, následná realita je zdrojem rozčarování a obav. Logickým výsledkem je současný marasmus, za jehož vyvrcholení lze zatím považovat prakticky světovou válku na Ukrajině.
Klausem slibovaný blahobyt se nedostavil, máme sice banány a toaletní papír (mimochodem tehdejší problém s ním byl vyvolán havárií v papírnách ve Větřní), ale nejen základní potřeby a potraviny (brambory, mouku, vodu!, bydlení, různé poplatky a doplatky) máme za násobné ceny, doplácí se na léky a některé se těžko shánějí. Aby občan ušetřil, má si potraviny kupovat v zahraničí…
Nic na tom nemění vyšší příjmy – ty jsou jen zakrytím reality, tedy nepřetržitého okrádání občana o jeho úspory a k tomu ještě vyložené lži, týkající se v socialismu funkčního, ne bezplatného, ale solidárního přístupu ke zdravotnímu či sociálnímu pojištění. Vyjádření tzv. expertů, kdysi např. pana Ratha, nyní Skopečka, či tzv. expertek Nerudové, Horské, i dalších z NERVu, považuji za falzifikace, exkomunista pan JUDr. Igor Stříž by asi použil slovo dezinformace. Nelze to doložit v jednom článku, vhodná by byla veřejná diskuse, dialog – pokud by to bylo dovoleno – o tom, kdo má pravdu. Obávám se, že za současný marasmus, rozvrat a pokračování v tomto trendu zaplatí naši potomci velmi vysokou cenu. To je důvod, proč od okamžiku převratu usiluji o hledání alternativy. Z dosavadního života vyplývá, že kapitalismus ze své podstaty není opravitelný.
Za mimořádnou pozornost stojí válka »světa« proti Ruské federaci, probíhající zatím převážně na Ukrajině. Ano, RF po řadě předchozích jednání přistoupila k agresi. Václav Klaus nedávno utrousil poznámku, že válka byla Putinovi vnucena. Myslím si, že se nemýlí. Občan Ukrajinec si začíná uvědomovat, co mu kapitalismus od rozpadu SSSR do vypuknutí konfliktu přinesl, i to, co může očekávat. Z mnoha Ukrajinců, už i před válčením, vytvořil migranty hledající obživu pro své rodiny v zahraničí, z hrstky Ukrajinců boháče drancující přírodu i pracovní sílu. Co před válkou udělali kapitalisti ke zvýšení důstojnosti, sebedůvěry řadového Ukrajince a k jeho lepší budoucnosti?
Prvotní euforie Ukrajinců vyvolaná válkou se začíná logicky vytrácet a nebylo by divu, když někteří řadoví občané začínají přemýšlet, zda ta válka je jejich. Přes masivní podporu kapitalistického světa jsou jediným výsledkem tragédie na statisíce mrtvých a vdov, statisíce sirotků, dost rozbitá infrastruktura, zpustošená, zaminovaná země a nepřehledná budoucnost. Nejspíš po vítězné válce jim i vodu, tak jako u nás, budou distribuovat zahraniční firmy.
Bohužel, je to asi přírodní bohatství Ukrajiny i Ruské federace, co vyvolalo tuto válku na Ukrajině. Nemám jediný důvod k akceptování myšlenek premiéra či prezidenta, že Ukrajinci brání i nás – chtějí snad oni či Rusové renovovat »naše« hospodářství či zaplatit naše dluhy? Vždyť i ta naše technická zdatnost je vyčerpaná natolik, že máme nedostatek řemeslníků, a dělník u pásové výroby o svém dalším zdokonalování si nemůže ani nechat snít.
Pokouším se upozornit na náš kapitál ukrytý ve zkušenostech jak z období kapitalismu, tak socialismu. Fanatismus jedněch, strach druhých, vypočítavost třetích vedou ke hmotným ztrátám, deformaci duševního potenciálu, ke společenské bídě. Variantou je i možnost zničení života na naší planetě. Začněme každý přemýšlet, diskutujme, pomáhejme hledat řešení, nespoléhejme na naše tzv. experty, expertky či trapné výroky našich představitelů. Od převratu všichni selhali, ti noví se vždy jen vymlouvají na své předchůdce. A minulý režim – přes nepopiratelné chyby – jednoznačně prokázal, že na rozdíl od kapitalismu má potenciál vývoje.
Evžen SMRKOVSKÝ
