Nedávno vzbudilo rozruch rozhodnutí vlády, že bude platit po dobu pěti let každý rok deset milionů korun společnosti Michelin za zařazení České republiky do jejího gastronomického průvodce. Asi by to nevzbudilo takové odsuzování, kdyby jinak koalice neškrtala výdaje, kde ji napadne. Michelinské hvězdy si totiž mnozí spojují s luxusními restauracemi, kam většina z nás ani nenahlédne. Nejen že by tam zahučela výplata nebo důchod už za předkrm. To, co lidi odrazuje, jsou i krásně nazdobené talíře, z nichž se ale moc nenajíte. Mám osobní zkušenost, když mě jeden cizinec, s nímž jsem si dopisovala od studentských let, při návštěvě Prahy do takového přepychu pozval. Vyděšeně jsem se dívala na tenounký plátek šunky obložený miniaturními kousky jakési zeleniny. Vrabec snad, ale já se nenajedla. Po této schůzce jsem si doma namazala krajíc škvarkovým sádlem, aby mi nekručelo v břiše. Nicméně vláda obhajuje svůj záměr tím, že k nám zařazení do prestižního průvodce přiláká gastroturisty. Někteří kuchaři také poukazují na to, že v jiných zemích hvězdu dostala i bistra, či dokonce stánky u sjezdovek.
Je otázkou, zda by se pětikoalice neměla zaměřit spíše na to, aby jí z oboru gastronomie neutíkaly miliardy na daních. Podle webu worldeconomics.com, jak nedávno zveřejnila média, šedá ekonomika představuje v České republice odhadem téměř 15 % hrubého domácího produktu. Část z těchto nezdaněných peněz se otáčí právě v restauracích a hospodách. Minulá vláda se pokusila narovnat podnikatelské prostředí zejména v této branži zavedením elektronické evidence tržeb (EET). V době pandemie covidu sice byla pozastavena, ale podnikatelé počítali s tím, že se zase obnoví. Pak ale pravice EET zrušila úplně. A tak začalo přibývat míst, kde vám číšník oznámí, že musíte zaplatit hezky na dřevo. Platební terminály hodili do šuplíku a vyžadují jen hotovost. Restauratéři a hospodští se brání, že ji potřebují, protože dodavatelé často požadují zaplacení zboží také v hotovosti. Na což by si museli vybrat peníze z banky, ale kdo by se s tím zdržoval. Při nedostatku personálu prý zaměstnávají i dost lidí, na něž jsou uvaleny exekuce. Ti chtějí platbu na dlaň, aby nemuseli přiznávat výdělek, z něhož by se umořovaly dluhy. Všichni tedy máme pochopit, že obcházení zákonů je prostě nutností. Někteří cítí, že to není zrovna fér, a tak argumentují poklesem tržeb kvůli tomu, že banky si z každé transakce strhávají určitou částku. Část obchodníků sice platbu kartami umožňuje, ale žádá, aby zákazník toto procento i více sám zaplatil. Setkávám se s tím již delší dobu třeba v několika pražských trafikách. Když jsem si v jedné takové nevšimla cedulky s drobným písmem u pokladny, měl prodavač náramnou švandu z toho, jak mě nachytal. Pokud člověk nechce platit »pokutu« za použití karty, mobilu či tzv. chytrých hodinek při placení, musí znovu vytáhnout pozapomenutou peněženku.
Vláda kromě pár obecných frází raději zabrzdí valorizace důchodů, než aby připravila vlastní účinná opatření proti rozšiřování šedé ekonomiky, v níž stát přichází o mnoho miliard korun. Nejspíš se spoléhá na to, že republiku zaplaví davy movitých zahraničních turistů, kteří drží přísnou dietu, a tak touží po nicotě na talíři.
Miroslava MOUČKOVÁ
