Současná vláda »přesně ví«, že za deset let by nynější důchodový systém byl prý neufinancovatelný. Na druhou stranu stejná vláda, která nepřeje důchodcům a obecně obyčejným občanům, se nebojí budoucích výdajů v řádech desítek a stovek miliard na nesmyslné zbrojení.
Připomeňme, že nákup 24 stíhaček F-35 z USA bude naši republiku stát nejméně 150 mld. Kč a zatíží výdaje státních rozpočtů v příštích 5 až 10 letech. Ani se neodvažuji odhadnout, kolik bude stát 77 německých tanků Leopard, na jejichž koupi má vláda zálusk. Obrněná vozidla pro pěchotu ze Švédska mají stát nás, daňové poplatníky, dalších nejméně 50 mld. Kč. Na všechny tyto a další výdaje si vláda troufá a nepochybuje o tom, že je i po letech stát utáhne… U důchodů si je vláda jistá, že ne.
Půjčené miliardy z Bruselu
Stejně tak si vláda troufá na to, vzít si od Evropské komise půjčku 140 miliard na třicet let, která se začne splácet až po deseti letech od přijetí, údajně na modernizaci země.
Tato vláda a modernizace země – to jsou přitom ale dvě opravdu těžko slučitelné disciplíny. Také o této obří půjčce, která zatíží státní rozpočet, který k letošnímu 1. dubnu vykazoval státní dluh 3,1 bilionu Kč, vláda vůbec nepochybuje, že ji splatí. Ale důchodcům nepřeje. A tak snižuje valorizační vzorec podle právě schváleného zákona, takže čeští důchodci budou mít kryty dopady inflace na svůj rodinný rozpočet jen zčásti. A růst důchodů bude vlastně trvale zaostávat za růstem průměrné mzdy zaměstnanců. Prostě důchodci budou dále chudnout.
Vláda straší
Prý je důchodců hodně a vláda se tváří, jako by důchod byl jakýsi milodar, který vláda či stát dávají jako něco, co by dávat nemusely. Ale tak to přece není. Důchodci pracovali na své důchody desítky let a v rámci průběžného systému důchodů, když sami pracovali, »živili« důchodce předchozích generací.
Takže na jedné straně máme úplně zbytečné a marné výdaje na armádu, na nákupy vojenského šrotu, kde je ruka Páně otevřená, ale pokud jde o důchodce, tam se ruka vlády zavírá.
Vláda straší, že na důchodce, jejichž průměrný věk se prý neustále zvyšuje (to také není úplně pravda), nebude mít v budoucnu kdo pracovat. Že těch, kdo budou pracovat, bude stále méně. Ale tak to přece není.
Tento závěr by snad byl platný v 19. století, ale v situaci, kdy jsme na prahu obrovských změn v ekonomice, daných automatizací, robotizací, digitalizací a uplatněním umělé inteligence, přece budou pracovní místa spíše ubývat, tedy alespoň ve výrobním sektoru. S novými moderními technologiemi a stroji poroste produktivita práce a bude potřeba méně pracovních sil. Vládní ekonomové straší také velkým »demografickým zubem«. Prý se v posledních 20 letech narodilo málo dětí, a tak nebude mít v budoucnu na důchodce kdo pracovat. Ale to je také pravda jen zčásti. V naší zemi je nejméně 400 až 500 tisíc Ukrajinců, většinou v produktivním věku. Velká část z nich zde zůstane natrvalo. Proč by se vraceli do země zmítané válkou a korupcí a nezodpovědnými vládci? Jsou zde také desítky tisíc ukrajinských dětí, které, když získají vzdělání, kvalifikaci, mohou pracovat a plnit důchodový účet našeho státu po desítky let.
Pomůžou Ukrajinci?
Takže zase jen polopravdy, nebo dokonce úplné lži, kterými si vláda vynutila, díky početním poměrům mezi vládními a opozičními poslanci ve Sněmovně, přijetí zákona, po kterém si důchodci utáhnou řemeny u kalhot. A který má být prvním stupněm k důchodové reformě, jež zcela nepochybně bude pokračovat v protilidovém duchu tohoto zákona, který byl přijat vládní většinou Poslanecké sněmovny v posledním červencovém týdnu.
Vláda by se měla, pokud chce alespoň předstírat pomoc obyčejným občanům, respektive práci pro obyčejné občany, zabývat ukončením konfliktu na Ukrajině. Od začátku rusko-ukrajinské války razantně narostly ceny komodit, tedy surovin nezbytných pro výrobu. A to jak plynu a ropy, tedy surovin potřebných jak k vytápění domácností, tak pro potřeby průmyslu, ale také k výrobě pohonných hmot. Došlo k nárůstu cen průmyslových kovů, což samozřejmě pocítil tvrdě náš průmysl. A vzrostly také ceny surovin pro potravinářský průmysl, počínaje pšenicí.
Za minulý a tento rok v souhrnu lze odhadnout dopad inflace na růst reálných mezd a důchodů tak, že životní úroveň běžných občanů poklesne oproti roku 2021 v průměru nejspíše o čtvrtinu, nejméně však o pětinu. A v příštím roce vláda uplatní tzv. konsolidační balíček, jehož důležitou součástí je také oloupení důchodců, který bude znamenat další nárůst inflace.
Podle šetření agentury STEM pociťovalo v květnu 58 % lidí velké problémy s drahotou a 81 % lidí si myslelo, že vláda proti inflaci postupuje málo účinně. Zato však peněženky důchodců zasáhla nyní vláda důkladně.
Jiří PAROUBEK
Autor je bývalý premiér a v současnosti vede spolek Nespokojení
