Otevřená a uzavřená společnost, Soros a jeho nadace

161

Název příspěvku mnozí budou asociovat s 92letým Georgem Sorosem, jeho dítětem – Open Society Foundations, konflikty v mnoha státech a válkami, včetně té probíhající. Ve všech válkách se jedná o boj systému vládnutí: v otevřené a uzavřené společnosti.

Mnozí z nás vidí a cítí, že bojujeme-li i mimo tradiční válečné pole, že Bůh nebo někdo jiný zachraňuje. Ale ne teď a ne tady. Spasení se odložilo. Proto v době války, inflace a strachu podvodníci i tzv. zachránci po nás chtějí, abychom nejdříve platili a věřili, že nám později bude lépe.

Neříkají nám ale, že nejlepším vojevůdcem je ten, kdo bez boje pokoří cizí vojsko, kdo bez obléhání dobude cizí město, kdo si bez vleklého tažení podmaní cizí stát. To je umění důmyslného útočení! Open Society Foundations jsou toho v určitém smyslu příkladem. Řídí se pravidlem vedení vojsk: Jsi-li desetkrát silnější nepřítele, obklič. Jsi-li pětkrát silnější, udeř nepřítele. Jsi-li dvakrát silnější, střetni se s ním. Je-li ti nepřítel rovný, pokus se jej rozdělit. Jsi-li slabší než on, snaž se mu ubránit. A nemáš-li proti němu šanci, vyhni se mu. Proč? Protože vojevůdce je sloupem podpírajícím stát. Stát je silný, dokud je sloup celý stát. Je slabý, když je sloup narušen a odsouzen k zániku, když je společnost atomizována, jako dnes.

Proto platí to, co pravil Sun: Válka je největší věcí státu. Je místem života a smrti, je cestou k přežití či zkáze. Je potřeba ji zkoumat a vědět o ní co nejvíce. Kromě toho je potřeba uvědomit si, že pět vláken spřádá osnovu, z nich splétáme plán a rozplétáme podstatu strategie: První se jmenuje Cesta, druhá Nebe, třetí Země, čtvrtá Vojevůdce a pátá se jmenuje Metoda. Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak, aby s ním dokázal zemřít, tak aby s ním dokázal žít, a to bez ohledu na nebezpečí. Nebe představuje proměny a Jin a Jang střídání zimy a tepla.

Pohled do historie otevřené a uzavřené společnosti

Sociologická encyklopedie Sociologického ústavu AV ČR definuje otevřenou společnost pojmem navrženým Karlem R. Popperem (1902–1994): Společnost, která je založena na svobodě rozhodování jednotlivce, na racionálním kriticismu, individualismu, na ochotě a způsobilosti ke změně, na vysoké adaptabilitě vůči změnám a tlakům vnějšího prostředí, na vysoké sociální mobilitě a demokratickém politickém systému.

Opakem společnosti otevřené je společnost uzavřená. Tu charakterizuje autoritářství, dogmatický způsob myšlení, kolektivismus, strnulost, stagnace, nízká a reglementovaná mobilita, většinou s totalitním, autoritářským či autokratickým politickým uspořádáním.

Dichotomii společnost otevřená a uzavřená poprvé použil jeden z nejvýznamnějších filozofů přelomu 19. a 20. století, představitel filozofie života vystupující proti tradici racionalistické a osvícenské filozofie, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1927 Henri Bergson (1859–1941) v práci Dvojí pramen mravnosti a náboženství (česky 1936). Bergson rozlišil morálku na dvě:

1. otevřenou, založenou na osobní odpovědnosti, jež je tvořivá a nezávislá na společnosti, a 2. uzavřenou, která je založena na tlaku společnosti, je neosobní, probíhá automaticky a instinktivně a sleduje udržení stávajících společenských zvyklostí.

Popper vyložil svou ideu otevřené společnosti v polemice s Platónem, G. W. F. Hegelem a K. Marxem, které prezentuje jako představitele koncepcí uzavřené společnosti. Zdůrazňuje význam racionálního kriticismu a osobní volby a odpovědnosti ve společnosti otevřené a současně upozorňuje na určující roli magického, kmenového způsobu myšlení. To, co vidíme dnes, nabývá formy nacionalismu. Příkladem uzavřené společnosti je podle Poppera antická Sparta, Prusko, nacistické Německo a stalinský Sovětský svaz. Podpůrci jsou dnes RF a ČLR. Příkladem společnosti otevřené jsou antické Atény a západní kapitalistické demokracie. Popper odmítá ideu a ideál dokonalé společnosti konstruované mysliteli typu Platóna, Hegela a Marxe. Lze proto tvrdit, že dějiny jsou svárem mezi těmito dvěma typy společností.

George Soros

Koncept myšlení a svár dvou typů společnosti a z nich vyplývající rozdíl si uvědomil student Poppera George Soros (*1930). Ten se pokusil rozvinout základní rozdíl mezi oběma typy společností, který vidí v modelu myšlení, které se vzájemně podmiňuje s formou společenské organizace. Soros poukazuje na dva podstatné problémy otevřené společnosti: tendenci k nestabilitě, včetně destabilizace rodinných a osobních vazeb, a tzv. deficit účelu. V jedné předmluvě k vydání Popperova díla The Open Society and Its Enemies (první vydání v roce 1945) Soros popisuje »odhalení« prvního čtení knihy a jak pomohlo inspirovat jeho politicky filantropické nadace Open Society Foundations. Jedinou významnější marxistickou polemikou s Popperem je kniha britského marxistického filozofa Maurice Campbell Cornfortha (1909–1980) Open Philosophy and Open Society (1968). V reálné politice byly marxistické myšlenky jako vodítka pro politická opatření dlouho nahrazovány reformními politikami a k vyřešení rozporu mezi teoretickým základem a politickými opatřeními byl zapotřebí nový teoretický a filozofický základ.

Soros ve své knize The Crisis of Global Capitalism (ISSN:0028-9604) nabízí hodnocení stavu světové ekonomiky: Jak blízko byly Spojené státy ke kolapsu; Předcházení kolapsu pomocí zajišťovacích fondů a kapitálových kontrol; Potřeba globálního systému politického rozhodování ke stabilizaci a regulaci globální ekonomiky. A vysvětluje: Můj úspěch na finančních trzích mi dal větší míru nezávislosti, než má většina ostatních lidí. To mi umožňuje zaujmout stanovisko ke kontroverzním otázkám: Ve skutečnosti mě to zavazuje, protože ostatní nemohou.

Později si položil strategickou otázku: Jižní Afrika byla uzavřená společnost se všemi institucemi země prvního světa, ale ty byly pro většinu obyvatelstva z rasových důvodů nepřístupné. Kde bych mohl najít lepší příležitost k otevření uzavřené společnosti?

Otevřená společnost – Open Society

Společnost byla založena v roce 1979, když George Soros zjistil, že má dost peněz. Jeho velký úspěch jako manažera hedgeových fondů mu umožnil pokračovat v jeho ambici vytvořit otevřené společnosti namísto autoritářských forem vlády. »Otevřená společnost je založena na poznání, že naše chápání světa je ze své podstaty nedokonalé,« řekl Soros. »Co je nedokonalé, může být vylepšeno.« Začal podporou stipendií černošských studentů na univerzitě v Kapském Městě v Jižní Africe a východoevropských disidentů schopných studovat v zahraničí.

Dnes nadace financují skupiny a jednotlivce ve více než 120 zemích. Následující krátký výpis z části historie vývoje nadace (v příspěvku do roku 2002), zaměření její činnosti v geopolitickém, pojmovém a současném NGO kontextu, dokazuje nutnost kriticky posuzovat a hodnotit činnost nadace s cílem vytvářet protiváhu. Proč? Protože s jídlem roste apetit. Sorose i ve vysokém věku s jeho osobním vlivem a metastázím podobným vlivem nadace Open Society Foundations nelze v žádném případě podceňovat, i když náš život ovládl nový duch doby.

Co kdy podpořil

1984 – Podpora disentu za železnou oponou. Soros otevřel nadaci v Maďarsku a založil síť Open Society Foundations (OSF). Nadace se snažila rozšířit přístup lidí k informacím ve východní Evropě a SSSR s cílem prolomit informační monopol komunistických stran.

1986 – Podpora demokracie v Čínské lidové republice (ČLR). Nadace se stává terčem vnitřních bojů mezi pro a protireformními elementy v komunistické straně ČLR. Nadace měla krátký život a byla uzavřena v roce 1989, těsně před událostmi na náměstí Nebeského klidu.

1989 – Podpora otevřených společností v bývalém sovětském bloku. Po pádu Berlínské zdi se OSF etablovala v Polsku, na Ukrajině a v RF. Během následujících pěti let nadace vytvořila síť kanceláří v Albánii, pobaltských státech, Bulharsku, České republice, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Moldavsku, Rumunsku a na Slovensku.

1991 – Založení Central European University (CEU). Jen něco málo přes 100 studentů začalo studovat na nové CEU jako regionální síle potřebné k revitalizaci kritického a otevřeného myšlení. Pokud se nemýlím, dnes více než 1500 studentů z celého světa navštěvuje kurzy CEU ve Vídni (dříve i Budapešti) s podporou stipendií OSF.

1992 – OSF začala otevírat umělecká centra po celé střední a východní Evropě a bývalém Sovětském svazu. Byla postavena na modelu, který začal v Budapešti v roce 1980. Síť 20 center pro současné umění poskytuje informace o mezinárodních grantech, stipendiích a soutěžích aj.

1993 – Pomoc Sarajevu přežít. OSF vyslala do města tým specialistů na pomoc při katastrofách, aby pomohli obnovit základní služby. Dnes OSF v Bosně a Hercegovině financuje skupiny pracující na podpoře demokracie, tolerance a právního státu na Balkáně, spolu s národními nadacemi v Srbsku, Severní Makedonii, Kosovu a Albánii. Aktivity v oblasti předškolního vzdělávání byly zahájeny základní podporou ve výši 100 milionů dolarů. To vedlo k vytvoření kurikula a vzdělávacího programu v raném dětství. Program rozvíjí nezávislá asociace podporovaná více než 80 vzdělávacími skupinami, která je aktivní ve více než 40 zemích.

1993 – Financování výzkumu v RF. Soros reagoval na krizi po rozpadu SSSR založením Mezinárodní vědecké nadace. Tak vznikla mnohotisícová korumpovaná společnost vědců v Ruské akademii Věd (RAV), se kterou ještě dnes bojuje vláda a prezident RF.

1994 – Další aktivity: Podpora demokracie a řešení nerovnosti v Jižní Africe po apartheidu. Hledání lepší budoucnosti pro Myanmar. Podpora nového myšlení o globální protidrogové politice. Projekt o smrti v Americe. Zde stojí za zmínku, že Sorosovu motivaci umožnila částečně zkušenost ze smrtí jeho rodičů. Projekt vedený lékaři, akademickými pracovníky a pečovateli byl založen investicí ve výši 45 milionů dolarů a významně formuje práci OSF v aktuální oblasti paliativní péče ve světě. Proto doporučuji studium tohoto projektu.

1996 – Zaměření na hrozby pro otevřenou společnost v USA. »Naše programy ve Spojených státech byly výsledkem našich programů ve zbytku světa: sociální spravedlnost, zranitelné populace, občanská práva a systém trestního soudnictví,« řekl Soros při zahájení projektu.

V roce 1997 se rozhodl stát po boku evropských Romů. V roce 1998 mobilizoval proti tuberkulóze, zadal první studie a pomohl financovat zahájení prvního Globálního plánu na zastavení tuberkulózy v roce 2001. Toto úsilí dnes podporuje asi 1700 organizací ve více než 100 zemích po celém světě. V roce 1999 vstoupil aktivně do spolupráce s Evropskou unií, Evropskou radou pro zahraniční vztahy a dalšími. V roce 2001 se rozhodl podporovat demokracii v Indonésii, vést boj proti diskriminaci muslimů, aby mohl v roce 2002 začít s podporou spravedlnosti a míru v Izraeli-Palestině a stíhání nejohavnějších zločinů v rámci Mezinárodního trestního soudu (ICC).

OSF v ČR a střední Evropě

Podle slov Františka Janoucha, českého a švédského jaderného fyzika, autora populárních vědeckých děl, disidenta, zakladatele a předsedy Nadace Charty 77, Soros podporoval finančně Nadaci Charty 77 a jejím prostřednictvím disent v Československu. Během tzv. sametové revoluce se setkal s budoucím prezidentem Václavem Havlem a premiérem Mariánem Čalfou. OSF poskytla v roce 2015 finanční dary například organizaci Evropské hodnoty, podporuje romské studenty ve 13 zemích střední a východní Evropy prostřednictvím Romského vzdělávacího fondu (REF). V ČR je často dávána do souvislosti s podporou Člověka v tísni.

Zlomovým rokem pro nadaci OSF je rok 2018. Nadace přestěhovala své operace a zaměstnance z Budapešti do Berlína v reakci na (prý) represivní politické a právní prostředí v Maďarsku. Předtím, v roce 2012, skončila podpora pobočky v ČR s odůvodněním: Na celém světě jsou země, které potřebují pomoc více než my. Stali jsme se zcela nezávislou nadací a od roku 2012 sami hledáme finanční prostředky na náš další provoz. Díky diverzifikovaným zdrojům neustále prosazujeme demokratické hodnoty, prosazujeme pozitivní změny a podporujeme otevřenou společnost v České republice. Hrajeme také roli inovátorů a podporovatelů aktivních lidí, kteří ovlivňují dění jak ve svém bezprostředním okolí, tak ve své zemi.

Po formálním odchodu české pobočky ze sítě Open Society Foundations došlo ke kontroverzím v Maďarsku. Tam je Soros považován za nežádoucí osobu a byl vládou premiéra Orbána dokonce stylizován do role největšího nepřítele státu, který chce svými aktivitami údajně zničit maďarský národ. Jeho jméno nesou zákony omezující činnost neziskových organizací, včetně jím financované Středoevropské univerzity (CEU), a před volbami se jeho tvář pravidelně objevovala na plakátech, které měly vyvolávat strach ze Sorose a mobilizovat voliče.

Po Slovensku, kde se Soros také stal tématem politických debat, na řadu přišlo Rakousko. V kritice na adresu Sorose ze strany vrcholných politiků vládní Svobodné strany Rakouska (FPÖ) v televizní debatě se ostře střetli tehdejší kancléř Sebastian Kurz a předseda FPÖ Heinz-Christian Strache. Debatu rozpoutal výrok předsedy parlamentní frakce FPÖ Johanna Gudenuse. Ten tvrdil, že existují »důvodná podezření«, že americký miliardář maďarského původu »podporuje migrační proudy do Evropy«. Mladý politik se přitom odvolal mimo jiné na tvrzení maďarského premiéra Viktora Orbána.

Nehledě na vše George Soros získal 14. listopadu 2019 od vídeňského starosty Michaela Ludwiga Zlatý odznak za zásluhy spolkové země Vídeň. Ocenění přišlo den předtím, než se ve Vídni slavnostně otevřelo nové sídlo CEU, které Maďarsko nepovolilo činnost v Budapešti. Význam vyznamenání Sorose nelze podceňovat. Proč?

Ludwig zdůraznil, že Soros dostal ocenění mimo jiné i za své někdejší působení ve východoevropských zemích, za pomoc disidentům a podporu svobodné společnosti prostřednictvím nadace Open Society Foundations. Oslavný proslov o laureátovi pronesl i bývalý rakouský prezident Heinz Fischer. Ten Sorose označil za bojovníka proti autoritářství, nesvobodě a rasismu a ocenil i jeho nasazení při prosazování kvalitního vzdělání a svobody bádání. Slavnostního aktu se kromě vídeňských politiků zúčastnila i bývalá maďarská ministryně zahraničí Kinga Gönczová a samozřejmě i bývalý šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg.

Čínská lidová republika

Není tajemstvím, že vláda ČLR není fanouškem George Sorose. Proč? Kromě toho, že vláda ČLR monitoruje působení nadace od dne jejího založení a působení nejenom v Evropě, Ruské federaci a Asii, nelze nezmínit, že během asijské finanční krize Soros se neúspěšně pokusil prolomit hongkongskou dolarovou vazbu. V roce 2016, kdy ČLR zažívala masivní odliv kapitálu, Lidový deník varoval Sorose, aby se nezajímal o jüan. V létě 2021 Soros tvrdil v komentáři, že prezident Si Ťin-pching »nechápe, jak trhy fungují«. Bylo to v době, kdy globální investoři byli nervózní z čínských technologických akcií a ohlášených regulačních zásahů.

Že Soros má problém s nastoupením tygru na ocas bez úhony, uvědomit si, že změny ve světě by měly být realizovány mírovým, a ne válečným způsobem, a nemá problém ani ve vysokém věku ovlivňovat loutkovodiče, dokumentují jeho projevy. Zmíním se pouze o třech, se kterými doporučuji seznámit se:

1. CBS 60 minutes (v roce 1998): Jsem tam v podstatě proto, abych vydělal peníze. Nemohu a nedívám se na sociální důsledky toho, co dělám.

2. China, Xi Jinping, and the Threat from Within: přednesený na Hoover Institution 31. ledna 2022.

3. Russia, China and the Fight of Our Lives: referát v Davosu 25. 5. 2022. Jedná se v podstatě o stejný hyperbolický projev, který pronesl na Hoover Institution v lednu t. r. s několika drobnými změnami (https://www.georgesoros.com/2022/05/2).

Senzační tvrzení o Si

V projevu proneseném na Světovém ekonomickém fóru v Davosu 2022 Soros učinil své dosud nejsenzačnější tvrzení: Prezident Si nemusí být letos na podzim znovu zvolen do třetího funkčního období na 20. národním kongresu. »Navzdory obecným očekáváním Si Ťin-pching možná nedostane své vytoužené třetí funkční období kvůli chybám, kterých se dopustil. Ale i kdyby to udělal, politbyro mu nemusí dát volnou ruku při výběru členů příštího politbyra. To by značně snížilo jeho moc a vliv a snížilo pravděpodobnost, že se stane vládcem na celý život.«

Podle Sorose udělal Si dvě fatální chyby. Za prvé, přetrvávání politiky covid-zero tlačí ekonomiku do volného pádu a vyhnalo Šanghaj na pokraj otevřené vzpoury. Za druhé Si Ťin-pchingovo spojenectví s Vladimirem Putinem neslouží nejlepším zájmům ČLR. V posledních dvou letech byl silný vývoz trumfem čínské ekonomiky. Nyní podle Sorose si ČLR znepřátelila dva největší kupce: USA a EU. Ke vší úctě k věku Sorose, jeho poradcům a výkonným loutkám OSF a úspěchům v Evropě tvrdím, že Soros ignoruje ducha doby (Zeitgeist), dostal se mimo hru v Eurasii a nemá šanci v Asii v čele s ČLR.

Proč se Sorosovy ideje přežily

Na konci studené války napsal politolog Francis Fukuyama esej nazvanou Konec dějin?. Pád komunismu, tvrdil, odstraní poslední překážku, která odděluje celý svět od jeho osudu liberální demokracie a tržních ekonomik. Mnoho lidí souhlasilo. Dnes, v době transformace hodnot, ústupu od liberálního globálního řádu založeného na pravidlech kognitivního kapitalismu a platforem transnacionálních společností, se Fukuyamova myšlenka jeví jako kuriózní a naivní. Posílila však neoliberální ekonomickou doktrínu, která převládala posledních 40 let.

Důvěryhodnost neoliberalistické víry v neregulované trhy jako nejjistější cestu ke sdílené prosperitě, současné slábnutí důvěry v neoliberalismus a demokracii není náhoda ani pouhá korelace. Proč? Neoliberalismus totiž podkopává demokracii již 40 let. Forma globalizace předepsaná neoliberalismem způsobila, že jednotlivci a celé společnosti nebyli schopni ovládat důležitou část svého vlastního osudu. Stačí seznámit se s dvěma knihami J. E. Stiglitze (1943), amerického ekonoma, profesora na Kolumbijské univerzitě a nositele Nobelovy ceny za ekonomii (2001) – Globalizace a její nespokojenosti (2002) a Lidé, moc a zisky (2019).

»V bohatých i chudých zemích elity slibovaly, že neoliberální politika povede k rychlejšímu hospodářskému růstu a že přínosy budou stékat dolů, takže všichni, včetně těch nejchudších, se budou mít lépe. Elity tvrdily, že jejich sliby byly založeny na vědeckých ekonomických modelech a výzkumu založeném na důkazech.« Ve skutečnosti po 40 letech máme smutný výsledek: růst se zpomalil a plody růstu šly pouze směrem k vrcholu pyramidy. Jinými slovy: Mzdy stagnovaly, akciový trh stoupal, příjmy a bohatství proudily nahoru, místo aby stékaly dolů. Proto tvrdím celá desetiletí, že růst kvůli růstu představuje myšlení rakovinové buňky a myšlení těch, kteří neznají nic o patologické vědě, definované Irving Langmuirem (1881–1957), americkým chemikem a fyzikem, který v roce 1932 získal Nobelovu cenu za chemii.

Skutečnost je taková, že navzdory svému názvu nebyla éra neoliberalismu zdaleka liberální. Zavedla intelektuální ortodoxii, naprostou netolerantnost k disentu a dokázala, že neoliberalismus se jen málo podobal otevřené společnosti, kterou obhajoval Popper. Soros i Popper si uvědomili, že naše společnost je složitý, stále se vyvíjející systém, ve kterém čím více se učíme, tím více naše znalosti mění chování nás samých a systému. Nikde nebyla tato nesnášenlivost větší než v makroekonomii, kde převládající modely vylučovaly možnost krize podobné té, kterou jsme zažili v roce 2008 a kterou v modifikované podobě zažíváme dnes.

Když se stalo nemožné, bylo s ním zacházeno jako s podivnou událostí, kterou žádný model nemohl předvídat. Dokonce i dnes zastánci těchto bludných teorií odmítají připustit, že jejich víra v seberegulaci trhů a jejich odmítání externalit jako neexistujících nebo nedůležitých vedly k deregulaci, která byla klíčová při rozdmýchávání krize. Teorie přežívá s ptolemaiovskými pokusy přizpůsobit ji faktům. To svědčí ve skutečnosti o pomalé, ale jisté smrti. Bude-li neoliberalismus pokračovat s použitím síly, hrozeb nebo vydírání, ukončí naši civilizaci.

Jedinou cestu vpřed, jediný způsob, jak zachránit naši planetu a civilizace, představuje znovuzrození historie, jednotné vědění a odmítnutí všech projektů, které jsou v rozporu se zákony přírody a jsou spojeny s fiktivní mocí člověka a kapitálu. V Evropě musíme oživit osvícenství, zavázat se k dodržování jeho hodnot svobody, úcty ke znalostem a pokoře. Podobně jako v ČLR bylo započato s integrací etických principů konfucianismu do práce a vzdělávání kandidátů na členství v KS ČLR.

Svět v současné době prochází dramatickou politickou, ekonomickou a hodnotovou transformací, která se přesouvá od ekonomiky založené na fyzických vstupech k ekonomice založené na intelektuálních vstupech, lidské tvořivosti a přírodě podobných technologiích a řešeních. Jinými slovy, kreativní ekonomika musí být rozšířena nad rámec vědy, technologie a designu tak, aby zahrnovala všechny aplikace kreativity a roli vysokých škol a univerzit v tvůrčím věku. I v tomto směru vidím přednost systému, ve kterém vojevůdce je sloupem podpírajícím stát. Ten je silný, dokud je sloup celý stát. A je slabý, když bude sloup narušen. Proto je potřeba kriticky hodnotit Sorose a OSF. Soros a OSF si za celá desetiletí neuvědomili, že v ČLR Nebe představuje proměny, Jin a Jang střídání zimy a tepla a KS ČLR pod vedením Si, věřícího myšlence komunismu na základě osobní životní zkušenosti, se bude řídit historickými pravdami: 1. Správný cestovatel nemá žádné plány nebo záměr dokončit cestu (Lao Tzu). 2. Autentická čínská tradiční kultura měří kvalitu lidského života na základě štěstí uvnitř, a ne vnějšího materiálního pohodlí. 3. Moderní ČLR může být jedním z mála států – majáků ve světě varujícím celoročně 24/7 před nebezpečím a ukazujícím cestu k východu z dnešní turbulentní situace do klidných vod přístavu. Proto Soros, jeho myšlení a Open Society Foundations, se přežily a jsou nebezpečné.

Závěr

George Soros namaloval ostrý portrét globálního stavu věcí v projevu na Světovém ekonomickém fóru 2022. Naznačil, že ruská invaze na Ukrajinu (v jeho pojetí) mohla být začátkem třetí světové války, že představuje existenční hrozbu pro civilizaci, jak ji známe, a že represivní režimy jsou na vzestupu, zatímco otevřené společnosti, které se snažil podporovat prostřednictvím filantropické práce, jsou v obležení. S pomocí vzestupu umělé inteligence, sociálních médií a technologických platforem dnes RF a ČLR v jeho pojetí představují největší hrozbu. Soros zapomenul připomenout, že když se v 80. letech pustil do své politické filantropie, USA byly velmi silné. Výsledek Sorosova působení ve skutečnosti znamená: Netrvalo dlouho a pomohl USA zničit. USA dnes existují jako fikce, zdánlivý kapitalistický stát. Fikce v podstatě vytvořena a uchvácena kapitalisty (většinou prostřednictvím zástupců, tj. korporací) s lobbisty, kteří píší legislativu a ovlivňují soudy, aby dodržovaly zákony předložené byrokracií z jejich preferované legislativy. Elity, ne lidé…

Významný italský hebrejsky píšící rabín a kabalista Moše Chajim Luzzatto, známý též jako Ramchal (1707–1746), který se kromě židovské mystiky věnoval etice, vysvětluje, že Bůh umožňuje lidem, kteří jsou mimo pokání, vynutit si maximální množství zla, aby dostali nejvyšší trest v příštím světě.

Sorosova nadace Otevřené společnosti udělala v podstatě opak toho, co hlásala a hlásá, kázala a káže a uvádí ve svých informačních materiálech. Soros jednou řekl, že když si poprvé uvědomil, že má moc být jako Bůh, vyděsilo ho to. Začal si zvykat na tuto myšlenku, začal používat svůj vliv k dosažení toho, o čem věřil, že je nejlepší pro nás všechny ostatní. Na cestu k penězům, moci a vlivu zapomněl vzít si radu B. C. Forbese: »Člověk, který získal miliony za cenu svědomí, selhal.« Radu Jay-Z: »Peníze a moc vás nezmění, jenom odhalí vaše pravé já.« Radu Edwarda Abbeyho: »Růst kvůli růstu, tak uvažuje rakovinová buňka.«

Vše, co mohu jako autor příspěvku dodat, že když ptáčka lapají, v otevřené nebo uzavřené společnosti mu pěkně zpívají. V digitálním avatáru to nebude potřeba. Souhlasu netřeba.

Jan CAMPBELL