Je tomu již 165 let, co se ženy v newyorských textilkách postavily svým majitelům, po nichž žádaly pevnou pracovní dobu, lepší pracovní podmínky a důstojnou mzdu. O mnoho let později se jim ze strany Organizace spojených národů dostalo satisfakce a tento den byl uznán jako Mezinárodní den žen. Tehdejší švadleny si však s největší pravděpodobností vůbec nepřipouštěly, že v roce 2022 bude aktuální debata o pracovní době, neboť tzv. pružná pracovní doba, nepravidelnost a nutnost z existenčních důvodů pracovat i během mateřské dovolené budou problémy i třicátých let jednadvacátého století. Jak praví Světová odborová federace »před 165 lety by si určitě nikdo nepředstavoval, že v roce 2022 se lidé začnou místo tmy bát světla, protože cena elektřiny se dnes určuje na burze a žádný lidový příbytek si nemůže dovolit obrovský nárůst její ceny«.
Pandemie COVID-19 trvala dva roky a byly to právě ženy, které nesly její dopady nejvíce. V sektorech zaměřených na péči o druhé pracuje v EU asi 49 milionů lidí. Více než tři čtvrtiny – celých 76 % – z nich jsou právě ženy. Lékařky, sestry, pokladní, učitelky, uklízečky, kuchařky a celá řada dalších si zaslouží obrovské díky. Nejen v rovině slov, ale zejména činů. Odstraňme ze slovníků termíny jako skleněný strop (označující neviditelnou bariéru v cestě například na vedoucí pozice), skleněný výtah (poukazující na stereotypy, které mužské části umožňují růst) nebo skleněný útes (který zase označuje stav, kdy se na ženy hodí zodpovědnost, až se zdá situace bezvýchodnou). Odstraňme neospravedlnitelné rozdíly v odměňování. Nikoli kvótami a umělými konstrukty. Ale přirozeným přístupem. Bez předsudků, stereotypů a povýšenosti.
Dnes na stránkách novin a obrazovkách televizorů koronavirus vystřídala další hrozba. Válka. Ani v ní nelze opomenout sílu žen! Ve svém pořadu Bez obalu jsem vzpomenula slova nositele Nobelovy ceny za literaturu G. B. Shawa. A nemohu vynechat ani přízračné B. Brechta dílo Matka Kuráž a její děti. Navzdory válce a všem jejím útrapám je Matka Kuráž vždy nucena vždy jít dál, táhnout svůj vůz a doufat v lepší budoucnost… A v této souvislosti bych chtěla popřát kuráž všem, kteří nechtějí neopodstatněné rozdíly (nejen) genderového původu nechat tak!
Ani po tolika letech nejsou důvody, které vedly ženy k prosazování svých přirozených práv a následně k vzniku Mezinárodního dne žen, překonány. Je tedy naprosto namístě si MDŽ připomenout. Nejen kytkou, ale hlavně konkrétními kroky!
Kateřina KONEČNÁ, předsedkyně ÚV KSČM a poslankyně Evropského parlamentu
12 komentáře
Petr Hájek to řekl dobře. Bohužel, od současných funkcionářů KSČM nemůžeme nic podobného očekávat. Ti místo toho “konají velkou potřebu” strachy. Jistě teď za nimi půjdou velké davy voličů…
PANI PŘEDSEDKYNĚ VEŘITE TOMU,ŽE I VAM ZAKAŽE CENZURA TADY PSÁT PRY VYHODILI
už pane šefredaktora a zavřou ho do hradni HALADOMORNY za to,že nejen u komunistů,ale i v celé republice jako jediný tady na HALO NOVINACH držel SVOBODU SLOVA,co je snim kde zmizely komenty pod jeho skvělym člankem a kdy zcenzuruje nynejši ŘIŠE LŽI i vas?
https://m.youtube.com/watch?v=jAP4otm2LK4
JAK NAŠE ŽENY BOJUJI ZA SVOBODU SLOVA ZVLAŠTĚ DNES VE SVATEK MDŽ TADY NA WEBU!
A to spolu se statečnym zdejšim panem šefredaktorem ,to by mohl byt opravdu,ale opravdu aktualni nadpis! Nostalgicke vzpominky už nepomohou a každy vidi jejich bezmocnost a je to uz k ničemu mimo dobu !
Co tak dat do pohybu zase to kriticke myšleni.?
Je zde plno autorů a copak ani ti nemaji odvahu začit vytrubovat do boje nejenom za RUDE PRAVO,ale zejména za naše nam chybějici penize,když kapitalisti jsou dávno na tom jak nam je ukrast SJEDNOCENI a jedou jak pily.
Copak pani přecedkyně KK nevidite,že naše práva mizi pod kladivy cenzury, lidove komenty žen,kterym se članek pana šefredaktora libil komentovaly ho a nyni pod nim zmizely hlavně komenty žen,,ale i plno jinych komentu ,aniž by tito autoři hnuli v ramci SOLIDARITY a možna brzy i SOLIDARNIM STATEM jedinym svym perem u nas žen k prospěchu.
TO MAM JA SAMA ANNA ZVEDNOUT RUDOU VLAJKU VITEZSTVI VYMONTOVAT Z NI VERCAJK A MISTO NEHO TAM PŘIŠIT NAŠ HISTORICKY A TRADIČNI KALICH?!
Ženy brzo vam dojdou penize na domacnost budete donuceny zavřit topeni a bencin bude stat nejmen 60 korun.
To chcete tahat nakupy zase v PVC tašce a to jen “male nakupy” ,protože si date zatrhnout nejen svobodu slova,ale i misto mouky budete doma muset chlapikům mlit březová polena ,nebot nebude obili a budete muset z těch polen dělat dřevěny chleba?
Je to pravda nebo ne?
To je vám zrůda.
Jen tak dál soudruzi,, minulý týden Kojzar senior nasadil laťku hlouposti hodně daleko když si dohody v Minsku spletl s Maltou,, Lentilka jej ovšem G. B. Shawem jako autorem “Matky Kuráž”, výrazně překonala.. Kdo z redakce “zvedne její rukavičku”?
Soudružko Konečná,napište prosím Vás do Moskvy,neboť Vám dali špatné informace. :”Matku Kuráš a její jděti napsal Bertold Brecht.A aby jste byla v obraze:Je to příběh markytánky, zvané Matka Kuráž, a jejích dětí, pro které třicetiletá válka znamená život, ale zároveň i smrt. Až do samého konce hry Kuráž nepochopí, že válka je jejím nepřítelem.Přesně tak,jako jste Vy a většina členů KSČM,nepochopili,že válka na Ukrajině,je nepřítelem všech lidí,co bydlí na Ukrajině.
My jsme pochopili, že válka je nepřítelem, už dávno. Věděli jsme to i v roce 2014 … Ne abychom až teď, najednou, pokrytecky předstírali rozhořčení, jako západní propaganda a její dutohlavé oběti.
Připomíná to “spravedlivě rozhořčené” kritiky odsunu Němců z Československa. Těm taky “začala historie” až 9. května 1945.
Matku Kuráž napsal G.B.Shaw? Já vždycky myslel že Bertolt Brecht.
Věřme soudružce. Ona to má ověřené z několika zdrojů.
KK si spletla matku Kuráž s Lízou Doolittleovou.
o.motl : soudružce to poradil ,,přítel na telefonu” Dolfa Putler a přes to vlak nejede … 🙂
Číst sice moc neumí, ale její sbírka kabelek Gucci a Dolce Gabbana je prostě fenomenální.
Komentáře jsou uzavřeny.