USA založily své poválečné mezinárodní postavení nejen na svém dolaru povýšeném na světovou měnu bez zlatého krytí, což jim umožňuje získávat hodnotu každé dolarové emise za pouhé náklady na její tisk a z toho vyplývající další konkurenční výhody na vrub všech ostatních účastníků světové ekonomiky. USA založily svůj vliv nejen na své armádě, zbrojení a válkách, které – ať už je jakkoliv odůvodňují – pravidelně vyvolávají za účelem zisků svého finančního kapitálu ovládajícího jejich zbrojně-průmyslový komplex. Založily ji však také na své vyspělé vědecko-technické základně a obrovské manipulativní síle své propagandy.
Vědecko-technologická velmoc
USA jsou dosud nejvýznamnější vědecko-technologickou velmocí, ale světový vývoj v tomto směru je velmi překotný, takže v mnoha oborech svého prvenství již pozbyly. Je evidentní, že usnuly na vavřínech i jako zbrojaři, a coby šetřiví kapitalisté dokonce zanedbaly základní výzkum a kvalitu svých zbraní.
Možná jsem to přehlédl, ale dosud jsem nezaznamenal zprávu o poslední úspěšné zkoušce, která by umožnila zavést výrobu amerických hypersonických raket, jako technologicky nejnáročnějšího druhu zbraní. Rusko jich má ve výzbroji celou škálu už několik let. Oproti tomu Spojené státy si stále ještě drží prvenství zejména ve strategickém vývoji nejvýkonnějších čipů.
Vzhledem ke svým ekonomickým možnostem jsou Spojené státy stále ještě přitažlivé pro mladou inteligenci, příliv mozků, protože jsou schopny nabídnout platově zajímavou, vysoce odbornou, a to i vědecky výzkumnou práci ve špičkových laboratořích a s perspektivou dalšího růstu. Pro USA jde opět o mimořádně výhodné investice, které si v rozsahu jako ony zatím nikdo jiný nemůže dovolit.
Je zároveň příznačné, že obrovský rozvoj přírodních věd ve Spojených státech zároveň provázelo skomírání společenskovědních oborů. Bylo to spojeno s bouřlivým a ničím neomezeným vývojem kapitalismu v nekonečné zemi neomezených možností pro každého (bělocha) s dlouho uctívanou rasistickou tradicí genocidy indiánů, zotročení černochů a vnitřně nesouladným a pokryteckým kultem vzájemně se vylučující směsice dolaru, násilí, demokracie, rasismu, lidských práv a sexu.
Absurdita permanentního oblbování vlastní populace, ale i obyvatel cizích států ovšem vystoupí zvláště ostře například v oblasti demokracie a lidských práv, uvědomíme-li si, že Spojené státy všechny poučují, jak mají organizovat demokratické volby a dodržovat lidská práva, ale přitom jsou samy zmrzačenou demokracií. Mají jeden z nejhorších volebních systémů na světě a nikdy neuzavřely žádnou mezinárodní úmluvu v oblasti lidských práv. Demokratické volby a lidská práva v jejich pojetí se totiž hodí jen pro vyhlédnuté perspektivní vazaly, aby se jimi mohly stát, a pak byly snadno udržováni ve svém podřízeném postavení. Naše polistopadová historie už o tom ví své.
Propagandistická velmoc
Síla propagandy je v USA založena na relativně vysoké životní úrovni mladých a zdravých lidí tzv. střední třídy, dosud ještě přežívajícím technologickém náskoku spojeném i s dosud monopolním ovládáním internetu, nejrozvinutější kinematografii s největšími zisky po celém světě, ale i na angličtině jako nejrozšířenějším jazyku mezinárodního dorozumění.
Spojené státy jsou však rovněž největší světovou velmocí, kde propaganda pohltila společenské vědy a zásobuje politiku zástupnými »gender-multikulti« a »polit-korekt« tématy do té míry, že humanitní vědy již zjevně ztratily svou analytickou, osvětovou a signalizační funkci.
Došlo to tak daleko, že Spojené státy už nejsou schopny najít východisko z vlastní všeobecné krize, natož k ovládání ostatního světa. Proč sankce, určené k pokoření a oslabení Ruska, Rusko naopak relativně posílily a v roce 2022 Rusko předstihlo Německo a stalo se 5. ekonomikou světa? Proč proxy válka USA proti Rusku na Ukrajině přináší Spojeným státům více problémů než samotnému Rusku? Proč je ve skutečnosti ekonomicky a sociálně namířena hlavně proti EU a proč na ní vydělává Čína, když by USA podle své vlastní zahraničně politické doktríny měly spíše omezovat její rozvoj? Jak to, že USA dopředu neodhadly zbrojní potenciál Ruska a nakonec ani se svými spojenci dohromady nejsou schopny zajistit Ukrajině dostatek dělostřeleckých nábojů a dalších zbraní? Proč diplomacie Spojených států viditelně zaostává o několik kroků za diplomacií Ruska, která se jim jeví jako nevypočitatelná, a vždy, když si v USA myslí, že Rusko správně odhadly, se vlastně zmýlí? Proč i v izraelsko-palestinském konfliktu znovu našlapují na ukrajinské hrábě? Otázek je jistě možno položit mnohem víc a nabízí se na ně na všechny jednoduchá odpověď.
Tak dlouho politici ve Spojených státech vyplachovali mozky svým voličům a celému svému neokoloniálnímu impériu ideologickými žvásty, až jim nakonec sami uvěřili, stali se jejich obětí a svým vlivem zpětně paralyzovali humanitní vědy, které už ani nemají jednotný pojmový aparát a filosofie už není chápána jako společné metodologické východisko pro ostatní vědy. Jako oběť se ale necítí, protože ještě nechápou hlavní příčinu a hloubku svého úpadku, který sami ve službách tzv. hlubokého státu způsobili. V záplavě šaleb a bohatství uvěřili, že dolar zmůže všechno, že už jsou pouze jedinou supervelmocí, světovým hegemonem. Ale kritérium určení supervelmoci je jiné. Je to stát nepodmanitelný žádným jiným státem. Musí mít schopnost odrazit, případně zasadit agresorovi zničující jaderný úder, což je podmíněno mnoha dalšími faktory. Takové státy jsou jen tři: Rusko, Čína a USA.
Při vnitřním vývoji každého státu nelze ovšem zapomínat, že stát je relativně samostatnou institucí budovanou na principu přísné subordinace a že jako každá instituce je nadán vlastním samopohybem i proti svému původnímu účelovému určení.
Shora uvedená odpověď, že často opakovaná lež se nakonec stává pravdou i pro toho, kdo ji hlásá, je sice pravdivá, ale jen povrchně a částečně. Podstatné je, že svět se mezitím změnil a Spojené státy dosud nejsou schopny si pro svůj společenskovědní úpadek tuto změnu správně vyložit, a už vůbec nedokážou na ni správně reagovat. Nakonec na hlubší nepochopení vlastní myšlenky doplatil i Goebbels. Byl to přece »nadčlověk« podobně, jako ony se cítí být představiteli jediného hegemona. Nejvyšší úředníci mnohostranně zmrzačených a úpadkových USA také nechápou, že navíc v jaderném věku už vůbec nelze spoléhat na válku jako na existenční modus operandi a nástroj zahraniční politiky, protože oni to vše také zosobňují.
Doufejme, že studená válka skončí jen svou hybridní fází. Svět potřebuje mír, vzájemně výhodnou mezinárodní spolupráci, multipolaritu, harmonii a rovnováhu. Jenže: v nejvyšších patrech americké politiky hloupý a mrzký zájem se zločinem se snoubí.
Čestmír KUBÁT