Znám ho již dlouho. Řídí autobus na lince, kterou jezdím téměř denně. Původem je Ukrajinec, ale mluví docela dobře česky.
Znám ji také už nějaký pátek, vlastně spíš nějaké úterý. Jezdí právě v tento den ze Zdib, kde je jedna z Potravinových bank. Právě v úterý bývá v buse dost plno, obdarovávaní jezdí většinou s několika taškami, mnozí s tzv. ervéhápkami, jak se říká taškám na kolečkách (prý to RVHP znamená »Ráno Vyjedu Ho*no Přivezu«…), a snaží se nastupovat zadními dveřmi. Záleží na řidičích, zda jim to umožní.
Stalo se, co se asi jednou stát muselo – řidič i obdarovávaná na sebe narazili. Myslel jsem si, že nejhorší »debata« nastává ve chvíli, kdy v hromadném dopravním prostředku vyzve někdo s oprávněním sedět na vyhrazených místech někoho, kdo se prokáže stejným oprávněním a začnou se »trumfovat«, kdo má větší nárok si sednout…
Tady jsem byl ovšem svědkem něčeho, co si ani v nebujnější fantazii představit nelze. Řidič svou skoročeštinou chtěl paní obdarovávané vysvětlit, že se zadními dveřmi nenastupuje, ta to nechtěla pochopit. Ale kámen úrazu nastal až ve chvíli, kdy řidič chtěl zaplatit a ona cestující tvrdila svou skoročeštinou, že ona neplatí a vytáhla – ukrajinský pas…
Dialog přešel do ukrajinštiny, ano, lze ji rozeznat od ruštiny. Seděl jsem blízko a trochu jsem zachytil argumenty, že když už zde paní několik let žije, nemůže zneužívat výhod pro současné uprchlíky před válkou. Možná by se i nějak dohodli, kdyby z venku další z obdarovávaných, kterého taky už nějaký čas od vidění znám, nezačal řvát, ať nezdržují, že to klidně zaplatí. Korunu všemu nasadil další větou, že by náplavy měly táhnout zpátky, že za to, že nás v osmašedesátém okupovaly, si nezaslouží tu pracovat a ani být obdarováváni…
Bohužel po několikaminutovém zdržení i onen »kyďák«, jak ho nedávno jiný spolucestující nazval za to, že vypráví kydy, nastoupil a sedl si vedle mne. To by mi nevadilo, ale on svou teorii začal dále rozvíjet a já na něj vůbec neměl náladu. Požádal jsem ho tedy, zda by nemohl s tím vyprávěním přestat. Asi se mu to nelíbilo, bo si odsedl a začal obšťastňovat jiného spolucestujícího – ale nasadil jiné téma. Hned po vystoupení z busu si prý dojde koupit placku. Pak zjistili, že oba pamatují jistou Jedovou chýši. Prostě debata na úrovni…
Budu si muset pořídit sluchátka a v busu nevnímat.
Zbyšek KUPSKÝ
7 komentáře
Trochu z jiného soudku pane Zbyšku: S tím vtípkem o RVHP jste měli vyrukovat v první polovině devadesátých let kdy Haló noviny prvně vyšly. Zbavit jste se měli pro drtivou většinu lidí nepřijatelného názvu “komunistická” a hlavně nakopat do řití všechny normalizační skřety. Mohla tak vzniknout radikálnější levicová strana hájící zájmy neprivilegovaných. To se ovšem nestalo.a zákonitě tak KSČM a Haló noviny skončily na politickém smetišti, a to bez jakékoliv šance na restart..PS: Měl bych drobný dotaz, Haló noviny vyjdou příští týden naposledy. Víte už jak se bude jmenovat budoucí týdeník, kolik bude mít stránek a na jakém formátu bude tištěn, co cena? Také se těšíme na tiráž se jmény odpovědných tvůrců, to bude hitparáda, na plánovaný náklad se raději neptám a jak dlouho ten stranický věstník bude vycházet lze vcelku snadno odhadnout…
Pane Maxi, pokračujte – proč končíte 3 tečkama 🙂
a kdybyste čet papírové HaNo, už přes týden byste věděl, že “v pátek 29. dubna 2022 vyjde první číslo týdeníku místo deníku Haló noviny (dále každý pátek, pokud na tento den nepřipadá státní svátek). Cena týdeníku bude 28 Kč pro předplatitele, 29 Kč ve volném prodeji, v rozsahu 24 stran a přílohy TV magazínu.” Dnes tato informace vyšla znovu 🙂
To hlavní z onoho “jiného soudku” jsem napsal a ukončil bez těch tří teček. Vím, že v první číslo týdeníku vyjde 29. dubna to jste psali ve zpravodajství ze zasedání ÚV KSČM..Ta jedna koruna, kterou ušetří předplatitelé to je fantastický PR tah, hodný nebožky Jany Mrenslové… Stejně však postrádám informaci jaký bude název týdeníku,, přijdu do trafiky a nebudu vědě co chci koupi.
Hlavně záleží na to, jaká bude internetová verze.
To ne. V první polovině 90. let se vyrojily mraky “radikálnějších levicových stran hájících zájmy neprivilegovaných”. Ale nebyla po nich poptávka. Filip to za 16 let zvoral tím, že byl málo komunistický. Ne že byl moc.
“kyďáky” jsem jednou poznal také
Letěl jsem z návštěvy v NO a na letu z JFK v ekonom třídě seděli “turisté”-partička motorkářů, kydající o tom kde všude byli a jak to tam vypadá. Bylo to , ale taková neobšťastňující hulvátské nahlas tlachání. Neměli “Moravský” kroj na sobě , ale “jiný”, který se mnohým nelíbil…
Komentáře jsou uzavřeny.