Nevolnictví, překonaný společenský systém?

Takovou otázku si kladu při čtení aktuálních příběhů životní reality mnoha zaměstnanců nebo lidí pracujících jako OSVČ. Všichni zaměstnavatelé požadují maximální časovou flexibilitu, operativní nástup do práce, a to vše maximálně za minimální mzdu. Ideální představa pro mnohé moderní zaměstnavatele. Prostě mít seznam lidí na zavolání, kteří ve dne v noci okamžitě nastoupí na vyzvání do práce a to za 100 Kč na hodinu max.

Něco podobného je totiž představa toho nového progresívního zaměstnávání pro 21. století. Je vyjádřena například ředitelem centra ekonomických a tržních analýz a vtělená do příkladu houslisty filharmonie… »houslista vzal ráno svůj nástroj, šel na zkoušku orchestru, pak zahrál na svatbě, pak se účastnil nahrávání reklamy, pak pomohl nahrát filmovou hudbu a večer vystoupil na slavnostním rautu« …za tyto jednotlivé aktivity dostane zaplaceno.

Říká se tomu GIG ekonomika.

Má to být základ sdílené ekonomiky, cirkulární ekonomiky, digitální ekonomiky. Prostě práce jen když je poptávka, práce kdykoliv po dobu 24 hodin, práce na vyzvání bez ohledu na víkendy, svátky nebo Vánoce.

A ještě říkají, že je to vše prý výhodné i pro zaměstnance!!! Někomu se nechce vstávat dříve než v 9 a tak vezme GIG jen odpoledne, někdo potřebuje spořit na byt, a tak bere GIG co nejlépe placený, třeba v noci nebo o víkendech, kdo preferuje krátkodobé, ale intenzivní zaměstnání bude mít GIG jen přes špičku poptávky. Aspoň tak vypadá představa výzkumníků z CETA. Možná by to mohlo platit, kdyby takzvaný GIG zajistil dostatek prostředků na obživu při průměrném hodinovém pracovním vytížení. Takže taková práce, kde se nyní pohybuje odměna za hodinu docela vysoko nad průměr. Dokážu si představit informatika, právníka nebo lékaře při hodinové sazbě překračující 500 Kč na hodinu, jak si říká, dnes žádný GIG neberu, jedu si zalyžovat na hory. Nebudu přece držet pohotovost a tím získat pár tisíc za GIG navíc, já raději budu o víkendu s rodinou. Toto je mimo jiné již dnes hlavní problém lékařské nebo zubní pohotovosti. Kdy už ani vysoké odměny nepřimějí lékaře nebo specialisty pracovat na pohotovosti třeba v noci a o víkendech.

Ale co nastane, když tento systém budeme aplikovat na obory pracující na úrovni minimální mzdy…?

Jakmile by si takový pracovník chtěl upravit svůj GIG a například být s rodinou o víkendu, nevydělá si a všichni brzo budou pod mostem pro nedostatek prostředků na nájem. To se týká všech dnes již historických vymoženosti zaměstnanců, jako je osmihodinová pracovní doba, přestávka na jídlo, hygienické přestávky nebo volno k návštěvě lékaře, popřípadě ošetřování dítěte. Jednou totiž vypadnete ze systému GIG a další pracovní nabídka již nemusí přijít. Tato hrozba bude nutit zaměstnance dělat i nemožné, a hlavně bez protestu a okamžitě. Přece venku čeká na svůj GIG desítka dalších chudáků snažících se uživit rodinu. Nedivme se, to je přece ta žádaná pracovní flexibilita, a proto to bylo vymyšleno. A i ten výše uvedený vzorový příklad houslisty bude narážet na tvrdou realitu života, pokud nebude hudebník jedinečný a díky tomu dobře honorovaný. Tak nevím, nevím, kolik berou houslisté státní filharmonie a jak by se dívali na placení formou GIG dle poptávky po jejich práci…

Co ale vím jistě, je, že tento systém obhajují hlavně lidé, kteří pracují na klasický pracovní poměr v těch výzkumných ústavech a jejich odměny jsou nadstandardní.

Proto by určitě stálo za to, aby si své recepty na zaměstnávání ve 21. století vyzkoušeli především na sobě. To by hned ubylo takových rozumbradů jako jsou u firmy Rohlík, kteří prý v rámci zkvalitnění služeb pro zákazníky zavádějí podobné metody u lidí zajišťujících rozvoz. Je proto velmi dobře, že se řidiči ozvali a zveřejnili praktiky majitelů. To jsou totiž ty dnes prosazované moderní ekonomické přístupy k práci. Kdysi to bylo nevolnictví, dnes to má jen jiný, moderní vznešeny název.

Leo LUZAR, místopředseda ÚV KSČM