Nádherný fialový sen

Fialovou barvu jsem měl už odmalička spojenou s určitým surreálnem. A protože i sny bývají v podstatě surreálné, měl jsem zase nedávno sen. Sen nádherný, protože fialový.

Vážený národe, vážení spoluobčané a spoluobčanky, takhle v něm oslovil národ předseda vlády. A pokračoval.

Hned na začátku svého projevu, který mi na můj nátlak ochotně umožnilo všech pět televizních kanálů, které dokážou rozeznat pravdu od dezinformací, musím říct, že za to, že tráva na podzim zežloutla, může můj předchůdce ve funkci a jeho neschopný kabinet. A to přesto, že jsme ještě jako opozice upozorňovali, že Vánoce se kvapem blíží. Je to naše zásluha, všech našich pěti spojených politických subjektů, kterým jste tak ochotně v podzimních volbách dali důvěru, že se můžete na vlastní oči přesvědčit, že, opakuji, je naší zásluhou, že se tráva teď na jaře opět zazelenala.

Zdůrazňuji, že vinou předchozí vlády je naše země ve složité energetické situaci, kterou zavinil především východní monarcha se svou štvavou válečnickou politikou, kterou jsme zcela oprávněně a na podporu demokracie odmítli akceptovat.

Moje skvělá vláda ale našla řešení, jak pro vás zajistit teplo na zimu. V první řadě jsou zde přerostlé stromy, také neblahý pozůstatek konání předchozí vlády. Mám signály od lesních odborníků, kteří jsou toho názoru, že se koruny zbytečně přerostlých stromů musí odříznout a dřevo se použije na topení v kamnech. Říkáte si, že tento postup je v rozporu s úžasným Green Dealem. Jenže jako země předsedající od 1. července Radě Evropské unie, budeme umět jistě přesvědčit příslušné orgány v Bruselu, že prořezáváním stromů umožníme, aby tak na zem dopadalo více světla, které se využije pro výrobu solární elektřiny. Instalaci solárních panelů také poskytneme potřebné dotace. 

A také si jistě říkáte, co s tím dřevem pro obyvatele sídlišť, kde klasická kamna nejsou k dispozici? Tady máme rafinované řešení. Zástupci našich obchodních firem v Africe s vládami tamních států, které také bojkotují počínání onoho východního predátora, už podepisují kontrakty na dodávku kontejnerů, v nichž se teplo ze sluncem obdařené Afriky bude vozit k nám. Výměnou jim poskytneme naši přebytečnou pšenici, aby Afričané nemuseli hladovět. Takže vidíte, že naše vaše moje vláda dělá vše pro to, aby vás, občany, nenechala padnout, uzavřel premiér.

Byl to nádherný sen. Kam se hrabal na mé někdejší časté erotické sny. Proto jsem obdivoval premiérův skvělý herecký projev, byl to přímo koncert. Uchvátilo mne, s jakou bravurou zvládá zpaměti(!) svůj šestnáctiminutový monolog. No konečně, vždyť je to profesor, rétor, který umí pregnantně formulovat i ty nejstupidnější bláboly. Byl to naprosto přesvědčivý, charismatický projev. Ani jeden přeřek, tedy jak my divadelníci říkáme, přebrept. I když jinak věcně breptal dost zdatně. Skvělá mimika. Žádná teatrálně rozmáchlá hysterická gesta, jak má divadelní šmíra ve zvyku, ale elegantní pohyby svých rukou, ba i prstů, měl přesně koordinovány s významem slov. (Kdysi jsme říkali, ty nemít ruce, tak se ani nedomluvíš.) Prostě skvělá ruční práce. Na prvním stupni základní školy jsme taky měli předmět zvaný ruční práce, při nichž jsme si třeba vyšívali kanavu barevnými bavlnkami nebo lepili obrázky na stínítko lampy. A někdy jsme i tloukli kladívkem do hřebíků, občas jsme byli i praštění (do hlavy).

Vadu na kráse však ten projev malou měl. Marně jsem čekal, kdy se pan premiér státotvorně vyjádří třeba ke korupčnímu skandálu jedné vládní strany. Jeho tradiční signály však zřejmě tentokrát musely narazit do nějaké Velké čínské zdi. Také jsem se nemohl dočkat, až v tom svém optimistickém státnickém projevu premiér konečně oficiálně vyhlásí válku Rusku (takové malé české »Mým národům«). Bohužel nic nevyhlásil, a tak můžou naše Vlasty, které se už už chystají do dívčí války, slézt ze svých raketových košťat. Místo toho svůj projev ukončil zvoláním: Svatý Volodymyre, vévodo země české, drž nad námi svou ochrannou ruku a nedej zahynout nám ni budoucím. A já se propadl do nevědomí, i když to byl nádherný sen.

Miroslav Kantek