Šílené nápady ministra Válka nás lékaře, kteří jsme přímo v »linii dotyku«, přímo děsí. Podle něj karanténa pro ty, co byli vyhodnoceni pozitivně, bude muset být diferencována. Prý nejen zdravotníci, ale i pracovníci sociálních služeb, některých klíčových zaměstnání infrastruktury, budou chodit nadále do práce, odděleni však od ostatních. Po své směně budou muset potom odejít domů. To bude do doby, než test ukáže, že jsou zcela v pořádku. Tak zjednodušeně vypadal jeho nápad.
Vlna odporu poněkud zmírnila Válkův avanturismus. Proto zčásti ustoupil a řekl, že taková karanténa by se týkala jen například »řidičů metra« apod., protože pan ministr si je vědom, že »potřebujeme řadu profesí, aby stát mohl fungovat«. Tak nápad, který se měl týkat i zdravotníků a záchranářů, byl minimalizován. Jenže byl vyřčen a vyvolal značný ohlas. Vesměs negativní.
Ukázalo se jen to, že profesor Válek nikdy nebyl v terénu, a to, co se děje »dole«, vůbec nezná. Tady totiž záchranáři všech profesí, tedy lékaři, sestry, pomocný léčebný personál, hasiči i sociální pracovníci, bojují doslova o životy lidí, přičemž sami jsou neustále ohrožováni onemocněním. Oddělit ty, kteří se nakazí, od těch, kteří nakaženi nejsou, a nechat je dále na svých pracovištích, je nejen hazard, ale prakticky i technicky neproveditelné. Zdá se mi, že pan ministr dostal svou »hračku k podivnému experimentu a hraje si jako kluci s autíčky po vánoční nadílce«. Jenže boj s koronavirem není hra našich dětí a vůbec nejde »o vánoční nadílku«. Jde o to, jak zamezit dalšímu šíření koronaviru v populaci a přestat vymýšlet nesmysly.
Zároveň jsem velmi znepokojena, když jsou stále dehonestovány všechny kroky směřující k přesvědčení obyvatel či k tlaku na ty, kteří opatření odmítají, ať již pod vlivem negativistů všeho druhu, nebo pro subjektivní neznalost, aby se nechali očkovat. Jde přece také o ně samotné. Pokud onemocní covidem očkovaní, mají mnohem lehčí průběh než neočkovaní. Znám případy, kdy neočkovaní bojovali či bojují s covidem nejen o zdraví, ale dokonce i o život. Proto nejsem schopna pochopit, že stát je tak tolerantní k akcím antirouškařů a antiočkovanců. A nemohu pochopit ani to, že televizní stanice kvůli své sledovanosti jsou schopny propagovat to, co vlastně jde proti zájmům nás všech.
Svoboda člověka, jak už bylo mnohokrát napsáno, končí tam, kde je ohrožena svoboda či dokonce život člověka jiného. Třeba i našich dětí. Z těchto všech důvodů se bojím dalších »nápadů« ministra profesora Válka.
Kateřina JIROUSOVÁ
7 komentáře
Přijde mi jako dobrý nápad výměna ohodnocení článku
za počet shlédnutí
nebo raději zhlédnutí ☺
V tomto případě jse rád hlupákem…..Jirousová Jirousová až na to jednou příjdeš…..
Domnívám se, že nedůvěra ve vakcinaci je jedním z projevů nedůvěry v panující režim a celkově v mocenskou strukturu, jíž tento režim podléhá. Já se tomu vůbec nedivím. A s “tečkou za koronavirem”, ani s třetí, ani s pátou, ani s desátou, u mě rovněž neuspějí. Já této vakcinaci, která je navíc podivně selektována na hodné – svobodné a demokratické, a zlé – totalitní a válkychtivé vakcíny, nedůvěřuji snad ještě více, než režimu. A to je opravdu co říct. Tomu moc dobrého nepřidají ani vlastní zkušenosti, kdy někteří lidé se od vakcinace potýkají s vleklými a rozhodně ne zanedbatelnými zdravotními potížemi. O záhadném nárůstu úmrtí kolem sebe, jak mezi nevakcinovanými, tak ale snad ještě více mezi opíchanými, se bavit nebudu. Může i nemusí to být náhoda, ale k tomu nemám dostatek kvalifikovaných informací ani odborné předpoklady. Každopádně je kolem toho všeho dost podivností a miliard, než abych po letech náhle podlehl dojmu, že režimu a jeho loutkovodičům jde o naše zdraví a blaho.
Ti, kteří tomu důvěřují, věří, že díky “tečce” budou zdraví, nebo tolik touží po lejstru, aby mohli vysedávat po hospodách, ať si to do sebe nechají napíchat. Je to jejich volba a já ji respektuji. Ale ať mi dopřejí mou volbu a můj “hazard” se svým zdravím na osvědčené životosprávě, vitamínech, přiměřeném pohybu a vyhýbání se rizikovým činnostem a prostředí.
Lidé jejich duševní obzor je omezen civěním na bednu a popíjením lahváčů “tečku” skutečně nepotřebují. Ti kteří navštěvují divadla,kina,koncerty, městskou knihovnu a různé vzdělávací aktivity ji ovšem potřebují. S covidem jsem ležel na podzim 2019 ve zlínské “Baťovce” třináct dní a díky této zkušenosti je pro mne každý odpírač očkování kastrovaný býk. Nebylo by od věci kdyby hospitalizovaní “neočkovanci” ze svého zaplatili třeba čtvrt mega za týden na Jipce,, po dobrém se s vámi jednat nedá…
Já rozumím tomu, když motivací svědků covidových je strach o své zdraví. Strach je silná emoce, rychle se šíří a špatně se léčí. Ale když každý druhý z nich uvádí jako důvod vakcinace získání lejstra, stojí to přinejmenším za zamyšlení.
Covid mě shodou okolností potkal ve stejné době jako vás. Bez ohledu na to, že vyjma asi týden zvýšené teploty a několikaměsíční ztráty čichu, jsem nezaznamenal obtíže, respektuji, když lidé zatouží po ochraně. Napřed po “tečkách za koronavirem” a následně po sérii nekonečných “posilujících dávek”. Nehodnotím ani jejich inteligenci – jak píšu výše, strach je silná emoce. A nemám ani potřebu odpírat komukoli(ať opíchanci s covidem, nebo tlusťochovi s třetím bypasem, nebo zatvrzelému kuřákovi s rakovinou,…), naléhavou lékařskou péči, když si stejně jako já na ní platí zdravotní pojištění. Zjevně jsou mezi námi dvěma nejen v tomto přístupu nepřehlédnutelné rozdíly. Nedokážu při konstatování těchto faktů potlačit hluboké uspokojení nad sebou samým. Snad to není velký hřích.
S poznámkou autorky může mít problém pouze naprostý hlupák. K apoštolům (ministrům zdravotnictví ČR) na pomyslném orloji lze konstatovat, že mezi slepými je jednooký králem,, mám na mysli Vojtěcha Kena…..
Komentáře jsou uzavřeny.