Není to ještě tak dlouho po Vánocích, abyste si nevzpomněli, jaké dárky jste našli pod stromečkem. A mnozí z vás tam možná našli společenskou hru Monopoly. Je to zábavná hra. Tedy když ji hrajete s přáteli. Cílem je stát se nejbohatším z hráčů. Když se vám v ní někdy nedaří, máte šanci začít snadno znova. To ale, bohužel, neplatí v reálném životě.
K tomuto tématu mě přivedla zpráva organizace Oxfam International, která před několika dny prošla na některých informačních serverech. Ve zprávě s názvem Nerovnost zabíjí se uvádí, že deseti nejbohatším lidem od roku 2020 majetek dvojnásobně vzrostl. I v důsledku toho se přes 160 milionů lidí ocitlo v chudobě.
Každý z těchto boháčů nějak začínal. Někteří majetek zdědili, jiní přišli s ojedinělým nápadem. Někteří o tom, jak přišli ke svému prvnímu milionu, raději mlčí. A někteří vsadili na obavy lidí o své zdraví. A roztočili svůj byznys s farmaceutickými přípravky, ochrannými pomůckami, testy. A ještě lépe, když se v tom mohou opřít o rozhodnutí vlád, které je občanům přikazují využívat. Je to klasický příklad dobývání renty, kdy jednotlivci nebo skupiny lidí využívají své monopolní postavení a získávají své zdroje na vrub těch, kteří tyto možnosti nemají.
Těchto lidí se pandemie opravdu nedotýká. Jsou ve svých světech vzdáleni od běžné reality asi tak, jako je naše planeta vzdálená od Marsu.
Stačí se podívat, jakým tempem se tato elita vzdaluje příjmům střední třídy. O nízkopříjmových ani nemluvě. Ekonomické rozdíly v době před 50-70 lety nebyly tak obrovské, jako jsou nyní. Ve výše uvedené zprávě se uvádí, že »deset nejbohatších lidí vlastní majetek 6x větší, než nejchudší 3,1 miliardy obyvatel planety«. Výnosy z jejich majetků a kapitálu jim dnes rostou rychleji než příjmy zaměstnanců. Majetky jim produkují kapitál, ale reálně nic nového nevytvářejí – žádné hodnoty ani statky. A to i v období, kdy jsou ekonomiky států ve fázi nízkého hospodářského růstu. To je vlastní podstata kapitalismu. Americký sociolog Thorstein Veblen tento jev popsal už na konci 19. stol. v rámci tzv. teorie zahálčivé třídy.
KSČM vždy prosazovala řešení, která snižují sociální rozdíly. Jsme pro zdanění neproduktivního majetku; pro zavedení daně na spekulativní kapitál, přelévající se z ekonomiky jedné země do druhé; jsme pro zavedení sektorové daně a pro mnoho dalších opatření. Budeme o to usilovat i nadále všemi dostupnými prostředky.
Kateřina KONEČNÁ, předsedkyně ÚV KSČM a poslankyně Evropského parlamentu
10 komentáře
21. října 2021 vypadli komouši po dlouhých 100 letech z českého parlamentu!
Bolševický vrah a německý konfident Lenin
22. dubna 1870 – 21. ledna 1924 (zemrel na neurosifilis).
Máte na co navázat, soudruzi z @czKSCM !
ČSSD a KSČM kvůli úsporám propouštějí zaměstnance, k pronájmu nabízí i své centrály. Takto se chovat k pracujícím, navic k vlastnim soudruhum, to je SKANDAL! Grospič věří že budou zachována pracovní místa a že zaměstnanci, kteří nejsou zrovna kvalitně placeni, a přitom vykonávají velice namáhavou práci, budou řádně mzdově odměněni a nebudou se muset obávat o svá pracovní místa.
To je trefné. Ve všeobecné deklaraci lidských práv a svobod v článku 23, odst. 1 se píše “Každý má právo na práci, na svobodnou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na
ochranu proti nezaměstnanosti.”. Tolik z této deklarace. Každý stát jenž je členem OSN je povinen tuto deklaraci dodržovat, což potvrdil ratifikací této deklarace. Zajímalo by mne, jakým způsobem chce současný Český stát, a nejen ten, tuto klauzuli naplnit. Zatím jsem v žádné ústavě ani listině práv a svobod v jakékoli zemi, kromě některých nezaznamenal. Co vy na to?
A propo: nikdo by se nemusel bát o své místo.
Boháči jsou nenažraní….
Je to dáno systémem….
Jsem pro silné progresivní zdanění i těch “virtuálních”!
@ jmmm Můžete velmi stručně sdělit jak se zdaňují virtuální peníze, jistě to nezajímá pouze mne. Předem děkuji.
Co by jste s tím chtěl dělat?
1. Mezi 10 nejbohatšími lidmi světa je 8 majitelů největších softwarových firem, kteří na začátku neměli nic než geniální myšlenku, kterou dokázali realizovat.
2. Majetek těchto lidí se v největší míře odvíjí od ceny akcií jimi vlastněných firem. Jsou to ale peníze do značné míry virtuální, protože není možné všechny tyto akcie najednou vrhnout na trh.
3. V USA i na celém světě jsou tisíce farmaceutických firem, které mezi sebou soutěží. O nějakém monopolu nemůže být vůbec řeč.
1. Je skvělé, že tito lidé měli skvělý nápad, ale už se skvěle nezachovali co se týče ceny jejich nápadu. Jich samotných stála realizace nápadu pár dolarů, ale prodávali jej mnohem, mnohem dráž, protože byla po něm poptávka. To je skutečně lidem prospěšné.
2. Co se týče akcií, jsou to peníze těch, kteří jim pomohli svými penězi investovat do následných nápadů, ze kterých mají nějaké to procento, zbytek shrábnou ti s nápadem.
3. Ty tisíce farmaceutických firem přece nevyrábí stejný sortiment “léčiv”. Každá z nich se soustředí na hlavní výrobek, se kterým je “úspěšný”. Tedy nejsou v monopolu, ale v kartelu. Vycházející si vstříc na trhu.
Spousta soukromých počítačových firem těží z původně státního výzkumu. Třeba www je původem CERN.
Jistě, je to taková “soutěž”, jak jsme viděli v případě zákazu Sputniku V nebo jaderných elektráren.
Komentáře jsou uzavřeny.