Ministryně války brojí v zájmu Západu…

Při pohledu na webové stránky českého ministerstva obrany musí každému dojít, komu vlastně česká armáda slouží. Prozápadní, resp. proamerické patolízalství z ní přímo čiší. Bez ohledu na minulost, hrdinnost a čest armády, která byla připravena bránit, bránila a i v budoucnu by měla hlavně bránit naši vlast. Republiku, za kterou naši předkové bojovali a umírali, abychom my dnes mohli spokojeně a bezpečně žít.

Jenže o bezpečnosti národa má současná ministryně obrany Jana Černochová poněkud zvrácené představy. Například když v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekla, že případné použití taktických jaderných zbraní na Ukrajině by nemělo žádný dopad na Čechy. A kdo by je takticky použil? Ukrajina a NATO? Vždyť i výbuch jaderné elektrárny v Černobylu byl stejně daleko. Radioaktivní mrak se samozřejmě nad území tehdejšího Československa dostal a lékaři se pak setkávali se mnohými onemocněními. Ale hlavně by takový útok těžko zůstal bez odezvy, že?

Další perlou v rozhovoru byla věta: »Pevně věřím, že situaci na Ukrajině zvládneme tak, že nedojde k zapojení našich vojáků přímo do konfliktu.« Aneb ono známé – budeme bojovat až do posledního Ukrajince! Proto ministryně čistí sklady. Minulý týden vláda odsouhlasila další vojenskou pomoc v podobě poslání další vojenské techniky. Přitom export vojenského materiálu z České republiky na Ukrajinu letos dosáhl 47 miliard korun, velká část ze soukromých firem. Samotný Český stát dosud Ukrajině poskytl pomoc za 4,2 miliardy korun, chlubila se ministryně války. A má již s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou vyhlídnuto, co pošlou v dalších várkách této »pomoci«. Na což ministryně dodala, že to není nic, s čím by Česká republika počítala ve svém vybavení v budoucnosti, co by mohlo scházet. »Nechci poslouchat, že když něco posíláme na Ukrajinu, tak že tím ohrožujeme sami sebe. To nikdy nedovolím!« dušovala se.

Bude podle ní záležet na našich západních spojencích, jak rychle nám budou moct dodávat západní techniku, abychom my mohli posílat na Ukrajinu tu východní. »Ta pomoc vyschnout nesmí,« řekla. Podle ní příjmy pro Českou republiku rozhodně už převýšily to, co Česko někam poslalo. »ČR je takzvaně dávno v plusu, byť bych ráda řekla, že naše pomoc byla nezištná,« uvedla ministryně. Jenže plusy nejdou do státní kasy, ale soukromým firmám kšeftujícím se zbraněmi. A nikdo přesně neví, kolik zbraní končí na Ukrajině, a kolik jich je dál přeprodáno do třetích zemí. Přitom třeba o naše vojenské lékaře, které také Ukrajině nabízíme, nikdo nestojí.

A samozřejmě že nezůstaneme bez vybavení, když nám na něj milostivě přispěje USA 2,7 miliardami korun. Jenže jak podotkl bývalý ředitel Sekce vyzbrojování AČR Jaroslav Štefec, nic není v tomto daru zadarmo. Tento dar (který normálně dostávají země třetího světa) bude samozřejmě s podmínkami, jak jej má ČR využít. Nebude kupovat to, co potřebuje, ale to, co potřebuje USA udat. Tedy použitou techniku. Která bude potřebovat údržbu a servis. Za naše. Český stát tedy za »dar« ve výši 100 milionů USD odvede z peněz českých daňových poplatníků americkým firmám během příštích 10 až 15 let něco mezi 250 až 900 miliony USD za příslušné služby, servis a náhradní díly techniky, kterou by jinak pro naši armádu možná ani nepořídil.

A těch šest milionů dolarů, které Američané poskytnou ke »kybernetické obraně«? Když Američané dodají hardware i software, potřebné vybavení a moderní programy, stále je budou muset kontrolovat a upgradovat. A to jim umožní snadno kontrolovat i veškerý počítačový systém celé naší slavné armády. Snadno pak například zjistí, jaké plánuje armáda nákupy výzbroje a výstroje, a tím tak smáznou případnou konkurenci.

A že naši vojáci nebudou bojovat? Nebojte, už se plánuje výcvik pro společnou euro-americkou armádu, o kterém zatím neoficiálně již Černochová jednala s šéfem diplomacie Evropské unie Josepem Borrelem.

Inu, máme se stále na co těšit…

Helena KOČOVÁ