Zase proběhl únor, zase byl oficiální důvod nadávat na Gottwalda a mluvit o puči komunistů. Dříve jsem o tom mnoho nepřemýšlel, v roce 1948 mně bylo pět roků a v tom věku řeší člověk vážnější problémy, než je politika. Později, do převratu, jsem se samozřejmě setkával se situacemi, které vyvolávaly kritické úvahy o tomto segmentu našich dějin, ale nakonec jsem vždy z nich našel důstojné východisko.
Výroky a sliby nových koryfejů v roce 1989 – Havla, Klause, Dlouhého a dalších privatizátorů – o lásce, (ne)vzkvétání jsem považoval už tehdy za bludy. Ale celá společnost propad- la jalové falešné euforii a… dočkala se blbé nálady, krizí, zadlužení, okrádání a ironie »expertů« z NERVu i vlády premiéra Fialy.
Dala by se rozvádět situace, v níž komunisté obhájili legitimní vládu v roce 1948. K řešení vládní krize byl použit legální ústavní systém. Pučisté selhali v aritmetice. Bohužel, v důsledku i vnějších vlivů se potom zrodila i u nás několik let trvající nezákonnost. Jen k úvaze, ne jako její obhajobu, uvedu mccarthismus, vyhlášenou studenou válku, euforii z přežití apokalyps kapitalismu, nezkušenost, zbrklost, jistě i vliv Sovětského svazu, někdy i prostou lidskou pomstu.
Dnes všichni (i KSČM, ale provedla to i KSČ) odsuzujeme tragické, zbytečné chyby, které měly různé příčiny, mj. i západními rozvědkami dodané podlé návnady z období tzv. diktatury proletariátu. Ty dnes slouží k diskreditaci systému z let 1948–89 a ten celý byl v roce 1993 uzákoněn jako zavrženíhodný a zločinný. Nelze obhajovat všechny kroky, které vedly k likvidaci tzv. nepřátel, ať už tyto měly jakékoliv pozadí, konečně už KSČ se pokusila o jejich rehabilitaci. Ale jen štvaním se situace nezlepší!
Zamyslete se, prosím, vládo i poslanci, jak byste měli označit současné poměry, funkci soudů, státní správy, své výroky, svoji činnost! Pana Babiše pronásledujete už přes 10 let způsobem, jakým Karel May honil skutečné delikventy. A není spekulace jedním z prvků podnikání a kapitalismu? V socialismu by, možná, jeho počínání kolidovalo se socialistickou morálkou, ale v kapitalismu? Jiné příběhy, jakým je například hospodaření na MHMP, státní správu, Policii ČR ani pana Rakušana evidentně nezajímají (v případě zájmu komukoliv doložím).
Moje generace (plus minus 80) prožila život prakticky v míru, i přes zmíněné excesy. V roce 1989 byla u nás situace, kdy nebyli žebráci, nezaměstnaní, občan byl po hmotné stránce plně zabezpečen, a pokud nebyl zbabělcem, bez nákladů mohl uplatňovat své právo, národ vlastnil bez dluhů ohromný výrobní potenciál. To, co tu máme dnes, se neodvažuji pojmenovat. A systém před převratem měl rezervy v uplatnění logické teorie, organizaci i ve vizi bezpečné budoucnosti.
Hledejme, přemýšlejme, máme o čem!
2,K
předchozí článek
