Kdo poškodil Nord Stream?

V čím zájmu byla sabotáž plynovodu Nord Stream? V posledním zářijovém týdnu došlo k řadě úniků v Nord Stream 1 a 2, které vyvrcholily 29. září velkou trhlinou. Výstavba plynovodu Nord Stream stála miliardy, aby se zemní plyn dostal z Ruska do Německa. Vede podél mořského dna Baltského moře; prochází také švédskými a dánskými vodami, které obě země vyhlásily za »zvláštní ekonomické zóny«, tedy jasně za své teritoriální vody.

Spojené státy americké se velmi dlouho stavěly proti projektu Nord Stream, což vyvrcholilo 7. února letošního roku, kdy Bidenův režim prohlásil: »Nord Stream 2 už nebude. My ho ukončíme.« Když novinář amerického prezidenta požádal, aby to objasnil, řekl záhadně: »Slibuji vám, že to budeme schopni udělat.« Spojené státy byly nespokojené s německou i francouzskou prací na volné noze při uvolňování napětí mezi Ukrajinou a Ruskem. Obě země v roce 2014 sponzorovaly dohodu Minsk 2 mezi Ukrajinou a Ruskem.

Když se však ukrajinská vláda vrátila do Kyjeva, otočila se k ní zády pod tlakem Spojených států i Británie. Obě země už nějakou dobu připravovaly válku s Ruskem; jejich plánování a intervence na Ukrajině vyvrcholily v roce 2014 převratem. Německý parlament, Bundestag (nebo chcete-li, Spolkový sněm; pozn. překl.), hlasoval proti zvýšení dodávek zbraní na Ukrajinu v poměru 476 ku 179. Stalo se tak v reakci na sílící tlak německého lidu, který požaduje ukončení války a zrušení sankcí vůči Rusku. Německo, vývozce špičkového spotřebního zboží do Číny i Ruska, bylo tvrdě zasaženo nezákonně uvalenými americkými sankcemi proti oběma zemím. Německý lid také zaznamenal zvýšení cen potravin o 19 procent.

Německo, tahoun Evropy, je hlavní silou při prosazování nezávislejší politické a vojenské strategie Evropské unie stálé strukturované spolupráce (PESCO), která by prosazovala a chránila zájmy EU jak v Evropě, tak celosvětově. Po podezření z teroristického útoku na plynovody Nord Stream vyzval jeden z předních německých výrobců, Wolfgang Grupp, k »rozchodu s Amerikou«. S blížící se zimou by požadavky německých dělníků jen zesílily a existovala jednoznačná možnost, že německá vláda bude nucena rozejít se s válečnou strategií USA. Rozchod se sankční politikou mohl vyústit ve znovuotevření plynovodů Nord Stream 1 a 2, aby lidé mohli vytápět své domovy. Sabotáž plynovodů nyní tuto možnost blokuje.

Návštěva německého kancléře Olafa Scholze v oblasti Perského zálivu (Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Katar) 24. a 25. září ve snaze o další dodávky ropy nepřinesla výsledek, v jaký doufal. Aby Německo získalo přístup k ruskému plynu, bude muset jít žebrat na Ukrajinu a do Polska, aby umožnilo dodávky plynu starými plynovody Jamal a Družba, vybudovanými Sovětským svazem. To oslabuje všechny potenciální mírové iniciativy přicházející z Německa pod tlakem německého lidu.

Sabotáž plynovodu byla protilidovým útokem, který měl zabránit lidem zajistit mír na Ukrajině a v Evropě.

Zavedením nezákonných sankcí vůči Rusku, zejména v souvislosti s dodávkami energie, donutily Spojené státy americké evropské státy nakupovat americký frakovaný (získávaný štěpením hornin pomocí kapaliny pod tlakem; pozn. překl.) plyn – a platit osminásobek až desetinásobek smluvní ceny u ruské firmy Gazprom. Americká zástupná válka na Ukrajině tedy posloužila řadě strategických cílů. Za prvé uvěznila Rusko ve válce, z níž, jak se zdá, není cesty ven: musí to být vojenské vítězství jedné či druhé strany. Za druhé donutila významné neutrální evropské státy (alespoň dříve neutrální) přihodit svůj úděl a vstoupit do NATO. Za třetí to byla výzva k poslušnosti pro jakékoliv další samostatné kroky Německa či Francie v jejich jednáních s Ruskem a bezpochyby i s Čínou. Za čtvrté, sankce vůči Rusku a nucená závislost na americkém plynu reálně poškozují ekonomiku členských států EU, čímž oslabují významného konkurenta amerického nadnárodního kapitálu. USA nyní posílily svou politickou, ekonomickou a vojenskou kontrolu nad Evropskou unií – i když ne všechny složky ve vládnoucích třídách EU budou s tímto strategickým obratem událostí spokojeny, což může vést pouze k rostoucímu napětí uvnitř členských států EU a mezi nimi a mezi EU a Spojenými státy.

Další velká zkouška: Dokážou Spojené státy americké najít nezpochybnitelnou strategickou dominanci se svým ekonomickým a vojenským obklíčením Číny? Svět byl zatlačen na extrémně nebezpečné místo akcemi a strategiemi zejména amerického imperialismu. Je tedy jasné, čí zájmy sloužily tomu, aby byl plynovod Nord Stream trvale vyřazen z provozu: zájmy Spojených států amerických.

Mír, jak v Evropě, tak celosvětově, nám nebude dopřán, ale je třeba o něj bojovat. Výchozím bodem v Irsku je ukončení angažmá administrativy šesti hrabství v NATO požadavkem, aby každá podpora a zařízení, které NATO získá nebo využije, byly uzavřeny. Musíme požadovat ústavní dodatek, aby se neutralita dostala do irské ústavy. Musíme ukončit veškerou »konstruktivní vojenskou spolupráci« s Evropskou unií, zejména naši účast v PESCO. A letiště Shannon musí být uzavřeno pro všechny vojenské lety. Pouze taková politika může přispět k nastolení míru.

Eugene McCARTAN pro The Socialist Voice 4. října

(Autor je generálním tajemníkem KS Irska.)

Přeložil Vladimír SEDLÁČEK