Třetího února uplynulo 24 let od tragické události v italském Cavalese, kdy piloti USAFE umístění na letecké základně Aviano při svém letu (který nebyl legální, protože byl podle falešného letového plánu a nesloužil ani tzv. »hlídkovací misi nad Bosnou v rámci operace Rozhodná síla«) zabili 20 lidí, civilistů, kteří byli v kabině lanovky. V žádných českých sdělovacích prostředcích nikde ani zmínka, přitom probíhá neustálá mediální masáž, kdo a jak ohrožuje mír a komu bude kdo dodávat zbraně a náboje. Snad někdo alespoň vzpomene, když už se jedná o vojenské přítomnosti vojáků USA v Evropě, že následně rok poté 4. března 1999 vynesl americký vojenský soud na základně Camp Lejeune v Jacksonville v Severní Karolíně osvobozující rozsudek nad dvěma příslušníky US Air Force, kteří byli obviněni z neúmyslného zabití a ze zabití z nedbalosti. Pro slouhy amerických zájmů, ale asi jde o banální informace, tak proč vzpomínat na 20 nevinných civilistů a excesy Američanů?
Ale já jsem přesvědčen, že to má smysl a považuji naopak za velice důležité se k této události vracet! Tento rozsudek vojenského soudu totiž skandálně ukazuje na to, jak nebezpečné jsou smlouvy o pobytu vojáků USA na území kteréhokoli státu, ať je či není členem NATO.
Poslušní slouhové amerických zájmů namítnou, že takové nehody se stávají, tak proč to připomínat. Právě proto je to nutné, že za neštěstí mohl nade vší pochybnost tzv. lidský faktor, a to sice hrubá nedbalost a nezodpovědnost posádky amerického letounu, který zcela ignoroval italská nařízení a předpisy, riskantním letem přeťal nosné lano a svrhl tak kabinu i s dvaceti cestujícími do propasti. O život přišlo 8 Němců, 5 Belgičanů, 3 občané Itálie, dva Poláci a po jednom z Rakouska a Holandska.
Piloti amerických leteckých sil v Evropě umístění na základně Aviano totiž rádi létali při svých cvičných letech níže a rychleji, než to povolovaly italské zákony a nařízení. Tenkrát se čtyřčlenná posádka letounu Grumman EA-6 Prowler, která skončila hlídkovací misi nad Bosnou, rozhodla, že si ještě udělá dobrodružný výlet nad Itálií s letadlem, které nad Itálií už vůbec nemělo vzlétnout a následující den se mělo vrátit do USA. Navigátor si navíc půjčil videokameru, aby se doma mohl pochlubit, jak nízko a rychle si oni mohou dovolit nad Alpami a alpskými městečky létat. Aby se vyhnuli zákazu letu od italských úřadů pro jejich stroj, předložili navíc falešný letový plán týkající se jiného letounu, stíhačky F-16. Opět jako obvykle se při letu ignorovaly italské předpisy ohledně rychlosti i výšky letu, asi také proto, aby bylo co točit. Ze stejného důvodu se nakonec zřejmě rozhodli také podletět nosné lano lanovky, až ho nakonec ve výšce 110 metrů (3x níže, než bylo povoleno létat) pravým křídlem přeťali, kabina se z výšky 80 metrů zřítila a všech dvacet turistů zahynulo.
Tragédie i skandální rozsudek vyvolal pochopitelně v Itálii rozhořčení a mohutné protiamerické demonstrace požadující odchod všech amerických jednotek z Itálie, ze strany proamericky naladěných politiků pak alespoň »přísný trest pro všechny viníky«. Dva z posádky, pilot a navigátor se tak nakonec ocitli před soudem ještě jednou, přišli o vojenský důchod a pilot byl navíc odsouzen na šest měsíců vězení. Ale ne pro to, co spáchali, za hrubou nedbalost, falšování dokumentů, ignorování italských zákonů a nařízení, za dvacet životů zmařených v důsledku toho, ale prý za maření spravedlnosti a chování nehodné důstojníka, protože zničili videozáznam, kterým se chtěl doma navigátor pochlubit a který by rozmetal lživé argumenty obhajoby.
Myslím, že i tento případ ukazuje na nebezpečí a rizika, která s sebou nese plíživá militarizace myšlení a neustále sílící bubnování na válečné bubny, snahy budovat stále nové a větší americké základny pod hlavičkou NATO. Ukazuje, jakou váhu pak mají zákony, soudy, úřady nebo veřejné mínění dané země, když dojde takzvaně na »lámání chleba«. Měli bychom si to připomínat o to víc, o co častěji jsme svědky pokusů některých českých politiků (a političek) prosadit konečně trvalou přítomnost amerických vojenských jednotek na našem území, o co častěji jsme svědky ohýbání ústavy a zákonů v souvislosti s teatrálními přejezdy a transporty vojenské techniky po našich silnicích a podobně. Také proto, kromě prostého připomenutí památky obětí, má smysl připomínat »Případ Cavalese«. Jako příklad totální nespravedlnosti a toho, co opravdu nelze ospravedlnit. Tedy »válečná« dobrodružství. Ale připomínat to musíme také jako příklad nerovného postavení občanů před zákonem, kdy např. český občan nemá zastání, a americký voják je v místě, kde spáchal trestný čin s následkem smrti, beztrestný. Jak nechutné!
Vojtěch FILIP, advokát
20 komentáře
Přítomnost spojenecké Sovětské armády byla v Československu nezbytná, abychom společně odstrašili agresory ze zločineckého Severoatlantického paktu. To se podařilo a díky tomu nezemřely možná statisíce lidí.
Naproti tomu americká armáda je v Itálii jenom okupační silou. Když Italové v 70. letech zvažovali účast (zcela krotké) Italské komunistické strany ve vládní koalici, americký režim vzkázal, že to “nedovolí”. Tolik k té jejich “svobodě a demokracii”.
Mimochodem, když byl Humanitární Bombarďák ještě prezidentem, “preventivně” požádal Severoatlantický pakt o vojenský zásah, pokud by byl někdy ohrožen současný buržoazní režim (samozřejmě nemohl doufat v totální neschopnost funkcionářů a lídrů KSČM).
No a do třetice, podpora ukrajinských pučistů zeměmi NATO.
Invaze spojeneckých armád velice poškodila komunistickou ideu. Jak u nás, tak v zahraničí. Nezbytná nebyla, kdyby se věci nenechaly dojít tak daleko. Do rozhodujících funkcí se dostali lidé, kteří na to neměli předpoklady, nebyli včas nahrazeni a tak jim bylo umožněno dovléci situaci až do stavu, kdy ztratili reálnou kontrolu. Už to nebyli oni, kdo určoval dění, události se začaly vyvíjet samy, živelně. To je pro každý systém průšvih, těžko ještě řešitelný standardními politickými nástroji. Spojenci tedy přistoupili k ráznému řešením zvenčí, když urgence na včasnou stabilizaci zevnitř zůstaly bez efektu. Provedení této už tak neblahé akce se navíc neobešlo bez chyb a selhání, což celé věci také nepřidalo. A v neposlední řadě byla podceněna propaganda nepřátel socialismu. Ve výsledku se tedy systém podařilo opět stabilizovat, ale za hodně vysokou cenu.
Je však nutné uznat, že není snadné provést intervenci v zemi, která je považována za přítele a pro níž je intervenující rovněž přítel. Otřesům ve vztazích se v takovém případě nelze vyhnout. To není jako když američané provádějí intervence v zemích, kde si pouze dosazují své diktátory, ale obyvatelstvo k nim nemá buď žádný vztah, nebo jsou rovnou za nepřátele. Proto když američané vtrhnou třeba do Panamy a bez váhání postřílí každého, kdo se jen špatně podívá, nijak si tím neuškodí, protože nic jiného se od nich ani nečekalo. Ale SSSR měl u Čechoslováků zcela jiný obraz před a po intervenci.
Právě poškození dobrého jména SSSR bylo cílem celé té frašky s “pražským jarem”. Určitě doufali, že bude krveprolití jako v Maďarsku, ale to se jim nevyplnilo.
Pozoruhodné přitom je, že kořeny “reforem” souvisejí s krachem třetí pětiletky, který byl ovšem způsoben zejména roztržkou s Čínou.
Příšerný čin “pilotů”-měl být exemplárně potrestán…
NATO nebudí žádnou důvěru!
1. V 70. a 80. letech tu pokud vím, vládla jakási KSČ, která označovala okupaci naší vlasti za použití vojenské síly jako přátelskou pomoc. KSČM nejen svým jménem, ale i svými názory na tuto dobu nepokrytě navazuje a adoruje ji.
2. Jednání jednotlivců americké armády jistě v pořádku nebylo.
3. Pokud si myslíte, že ruští viníci v zmiňovaných případech potrestáni byli, není nic jednoduššího než sem vložit odkaz dokazující jejich potrestání. Já nic odtajňovat nemusím. Míč je na vaší straně.
Pokrytecké od Filipa je především to, že pravidelně připomíná podobné kauzy v zahraničí, ale ty domácí, kdy oběťmi byli naši nevinní občané, ne.
pro Rudy
1. Správně. V 70. a 80. letech zde vládla nikoli jakási, ale skutečná KSČ. Ta ukončila činnost v roce 1990. Později vznikla KSČ, jejímž představitelem se stal Miroslav Štěpán a tato strana se ustanovila pokračovatelem KSČ. Nicméně mnoho komunistů nepovažovalo politiku předlistopadové KSČ za bezvýhradně hodnou následování a rozhodli se po počátečním tápání s nalezením vhodného levicového subjektu založit komunistickou stranu zcela novou – KSČM. Takže to byl malý exkurz do historie, která vás k mému potěšení a pro dobro komunistické myšlenky bytostně velice zajímá. Teď však k té omluvě, zeptám se ještě polopatičtěji. Proč by se KSČM měla omlouvat za nehody vojsk Varšavské smlouvy během jejich intervence? Zvláště když si uvědomíme, že zaprvé žádost o pomoc zaslalo pouze několik členů bývalé KSČ, kteří nejsou a nikdy nebyli členy současné KSČM, a zadruhé že tato intervence proběhla proti vůli tehdejšího vedení KSČ
Prosím podrobně objasnit tok vašich myšlenek.
2. Opravdu v pořádku nebylo? Jste si tímto svým pocitem zcela jist? Proč vás tedy rozlítila připomínka této tragédie panem Filipem? A to natolik, že jste pocítil nutkavou potřebu vystartovat stylem “A vy zase bijete černochy!”? Opravdu cítíte ve svém něžném srdci to neštěstí 20 nevinných lidí, padajících v kabině do 80m propasti nikoli nešťastnou náhodou vlivem nehody, ale kvůli hloupému rozmaru amerických pilotů?
3. Já si vůbec nic nemyslím a proto si, narozdíl od vás, nedovoluji používat tak rezolutní závěry. Tak jste schopen své tvrzení doložit, nebo toho schopen nejste?
Chápu, že vy ve své bolševické namyšlenosti těžko budete hledat příčinu zbytečných obětí našich spoluobčanů v roce 1968 v hloupému rozmaru starců kremelského komunistického politbyra.
I proto diskuzi s někým, kdo se ve vlastním stranickém tisku bojí odhalit své skutečné jméno, pokládám za bezpředmětnou.
Mám tomu rozumět tak, že tímto je váš argumentační potenciál v této věci vyčerpán? Zcvrklý na “hloupý rozmar starců kremelského komunistického politbyra”? Jak “nápadité”! Jak “duchaplné”. Jak “zdrcující”!
Vaše starost o mé skutečné jméno je zcela irelevnatní. Mně je také naprosto lhostejné, jestli uváděné jméno máte v občance, nebo jste si ho pro trollování zde vymyslel. Tématem je problematičnost přítomnosti cizích vojsk, nikoli pátrání po identitách.
Přatele a sympatizanti KSČM.Vite co mi připadá podivné? Člankům chybi jakykoli pohled do budoucnosti!
Co vlastně ti členové KSČM chtěji,nikdo z nich se nestará o voliče a jejich navrhy na záchranu strany,která je na konci svých sil.
Jsou tu jakesi staré věci, kde to prozatim nijak potřebné neni a to v situaci kdy jim svým návrhem skutečné potřebného programu se zkratkou PNZ lidé chtěji pomoci a žadaji ,aby se tady na webu k němu uspořadala diskuse k jednotlivým bodům tohoto PNZ.
Neni to podivné?
Namisto toho je tady zcenzurován každy ,kdo na to upozornuje a samotné noviny nepřinášeji odkazy na děni na http://www.střipkyzesvěta.cz kde historik Skala má už 16 500 přiznivců!
Nejsou tu ani odkazy na pana Pjakina,který 31.1.2022 vysvětluje co se děje v Rusku a to přimo a svěže.to nesvědči o snaze dostat se znovu do parlamentu,ale spiše prodat majetek strany a ukončit jeji činnost!
teď zjištuji,že komentař mi pravděpodobně vnitáci vraci a to už POT
ŘETI.
Kdo děla admina tohoto webu a proč to dovoli?O totéž se pokoušeji asi piratšti vnitráci se svým “Digitalnim koncentrakem”mizi tady přispěvky a v textu se objevuje upozorněni,že pry mam skončit.
Kdo jsou ti zločinci a jejich pomahači v samotné KSCM?
Budoucnost je temná, Anno. A to ani ne z hlediska role komunistů v ní – dokud bude společenským systémem kapitalismus, bude vždy dostatek lidí, jejichž zájmy se prolínají s ideály komunistů. Budoucnost je temná hlavně z hlediska tohoto národa, ale také Evropy. Přijde mi, že jsme za vrcholem nějakého vývojového cyklu a nic nenasvědčuje tomu, že by se jednalo jen o malé zakolísání. Vždyť se rozhlédněte, jaké podřadné typy lidí to vedou. To má být elita? Ti nejlepší z nejlepších? Posránci a lokajové, primitivní maloměšťáci, kývalové bez nápadu, bez vlastní invence, bez páteře, bez důstojnosti, bez mravnosti, bez špetky cti, bez čehokoli, co chlapa dělá chlapem.
Přatele a sympatizanti KSČM.Vite co mi připadá podivné? Člankům chybi jakykoli pohled do budoucnosti!
Co vlastně ti členové KSČM chtěji,nikdo z nich se nestará o voliče a jejich navrhy na záchranu strany,která je na konci svých sil.
Jsou tu jakesi staré věci, kde to prozatim nijak potřebné neni a to v situaci kdy jim svým návrhem skutečné potřebného programu se zkratkou PNZ lidé chtěji pomoci a žadaji ,aby se tady na webu k němu uspořadala diskuse k jednotlivým bodům tohoto PNZ.
Neni to podivné?
Namisto toho je tady zcenzurován každy ,kdo na to upozornuje a samotné noviny nepřinášeji odkazy na děni na http://www.střipkyzesvěta.cz kde historik Skala má už 16 500 přiznivců!
Nejsou tu ani odkazy na pana Pjakina,který 31.1.2022 vysvětluje co se děje v Rusku a to přimo a svěže.to nesvědči o snaze dostat se znovu do parlamentu,ale spiše prodat majetek strany a ukončit jeji činnost!
Přatele a sympatizanti KSČM.Vite co mi připadá podivné? Člankům chybi jakykoli pohled do budoucnosti!
Co vlastně ti členové KSČM chtěji,nikdo z nich se nestará o voliče a jejich navrhy na záchranu strany,která je na konci svých si.Probiraji se tu jakesi staré věci,a kde co prozatim nikak potřebné a to v situaci kdy jim svým návrhem skutečné potřřebného programu se zkratkou PNZ lidé chtěji pomoci a žadaji ,aby se tady na webu k němu uspořadala diskuse k jednotlivým bodům tohoto PNZ.
Neni to podivné?
Chtelo by to tez nazory s. Grebenicka, ve svych 74 letech se blizi prumernemu veku clenu KSC
Ano, souhlasím. Je v zájmu všech, aby moudrost stáří dostala co nejvíce prostoru a hlavně sluchu. Ale zrovna zde asi není připomínání této samozřejmosti úplně na místě, pan Filip už také není tak docela mladík.
Dne 21. srpna 1968 v Desné při sjíždění z dlouhého táhlého kopce sovětskému vozu s přivěšenou cisternou selhaly v zatáčce brzdy a narazil do budovy Jabloneckých skláren. Následně došlo k výbuchu pohonných hmot, po němž následoval požár. Při nehodě zahynula M. Vodáková i její vnučka.
Dne 12. října 1968 na rovném úseku silnice mezi městy Svitavy a Litomyšl z nikdy nevysvětlených příčin dostal nákladní vůz sovětské armády smyk a otočil se bokem tak, že zablokoval celou vozovku, srazil auto Chlupových do příkopu a ještě se na něj převrátil. Na místě zahynuli rodiče a jejich syn.
… Jedni z mnoha obětí ruské okupace. Viníci nebyli nikdy potrestáni. KSČM se nikdy neomluvila.
Mohl byste, prosím, rozvést svou myšlenku, za co by se měla KSČM ohledně těchto nehod omlouvat?
Mohu se vás zeptat, jak při svém zřetelném a zcela jistě nepředstíraném útlocitu hodnotíte v článku popsanou tragickou událost a svévolné jednání americké armády?
Ještě bych vás rád požádal o laskavost, a to jestli byste mohl, prosím, odtajnit, jakým způsobem jste si ověřil, že viníci nebyli nikdy potrestáni?
Rudy:neznám Vaše stáří,ale odpovězte mi na otázku:
1.Kdo k nám pozval vojska s SSSR svým zvacím dopisem:
……..V této těžké situaci se obracíme na vás, sovětské komunisty, vedoucí představitele KSSS a SSSR, s prosbou o poskytnutí účinné podpory a pomoci všemi prostředky, které máte k dispozici. Jedině s vaší pomocí lze dostat ČSSR z hrozícího nebezpečí kontrarevoluce.
Uvědomujeme si, že pro KSSS a SSSR by tento poslední krok k ochraně socialismu v ČSSR nebyl snadný. Proto budeme ze všech sil bojovat vlastními prostředky. V případě, že by však naše síly a prostředky byly vyčerpány nebo nepřinesly pozitivní výsledky, považujte toto naše prohlášení za naléhavou prosbu a žádost o vaši akci a všestrannou pomoc. Vzhledem ke složitosti a nebezpečnosti vývoje situace v naší zemi vás žádáme o maximální utajení tohoto našeho prohlášení. Z tohoto důvodu píšeme osobně přímo Vám v ruštině.
Alois Indra, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek, Vasil Biľak
2. Dočasný pobyt vojsk Střední skupiny vojsk SSSR na území ČSSR byl byl legalizován smlouvou, kterou vláda přijala dne, 16. října 1968 v Praze.
3.Do likvidace ekologických škod na území, které využívala vojska SSSR, stát od roku 1991 vložil několik miliard korun a stále nejsou dokončeny. K nejzatíženějším lokalitám patří letiště Hradčany na Českolipsku, bývalý vojenský prostor Milovice a Jánská na Děčínsku.
4.Dne 16. listopadu 1990 na liberecké ulici zemřel chodec Josef Vajdák, kterého srazilo sovětské nákladní auto. Stal se tak poslední obětí ze 402 československých občanů, kteří zahynuli v souvislosti se sovětskou okupací od 21. srpna 1968 do června 1991.
Rudy stačí Vám to!!!!!
1. Nechápu vaši otázku, vždyť si na ní sám odpovídáte.
2. To souhlasí
3. A?
4. Smutné
K čemu by mi to mělo stačit?
Když už jste se tak angažovaně, byť poněkud “zvláštním” způsobem zapojil do mé konverzace s p. “Ivo Šálek”, můžete mu pomoci zodpovědět mé otázky.
Od neštěstí v Itálii,jste se statečně propindal až k roku 68.Z Vás by byl politik-budižkničemu,jedna radost.Gratuluji.
Komentáře jsou uzavřeny.