Sotva zaschl inkoust na volebních protokolech, už se začal čistit a zkrášlovat profesní životopis nové hlavy státu. Server Seznam Zprávy hned po volbě aktivisticky, pod názvem Kořeny Petra Pavla: rázný otec v zeleném, matka s »buržoazním původem«, přinesl Pavlovu biografii, kterou postavil na jeho knize V první linii. Všechna úskalí Pavlovy kariéry, která mohou být i bezpečnostním rizikem pro Českou republiku nebo jsou morálně sporná (jako jeho dvojí slib – nejdříve Varšavské smlouvě, pak NATO, přičemž oba vojenské pakty stály proti sobě), elegantně obešel.
I z celkového tónu a vyznění článku čouhá jako sláma z bot, jak Pavlovi fandí. Fakt, že Pavel vstoupil do Československé lidové armády, byl v ní vojákem z povolání a ještě do 17. listopadu 1989 pracoval velmi cílevědomě na své kariéře v rámci ČSLA i KSČ, aby se poté stejně cílevědomě »přeonačil« na naťáka, shrnul článek do rozkošného sousloví: Pavel si vybral »dráhu v zeleném suknu«.
Skutečnost, že Pavlův otec Josef působil ve vojenském zpravodajství socialistického státu, popisuje čerstvě povolební článek slovy »i otec se totiž podstatnou část života věnoval průzkumu, a to radiovému. To byl i zásadní důvod, proč se Petr Pavel v roce 1961 narodil v Plané u Mariánských Lázní, tedy poblíž hranic s tehdejším západním Německem – otec tam měl choulostivou práci. V Klenčí pod Čerchovem a v Milířích u Tachova byly tzv. hlásky radiového průzkumu. Otcova jednotka tam s pomocí pasivních radiolokátorů sledovala pohyb západoněmeckých a amerických vojsk na druhé straně hranice«.
Povšimněme si, prosím, že o některých politicích sdělovací prostředky hlavního proudu hovoří naprosto bez skrupulí jako o estébácích, bolševicích, pro současnou identifikaci používají dávná krycí jména (domnělá či skutečná), zato u zvoleného prezidenta se nic takového – třeba krycí jméno Pávek – nedozvíte. A činnost vojenského špiona proti Západu, čímž byl Pavlův otec, je na tomto serveru popsána přímo rozkošně: Pavlův otec vykonával »choulostivou práci«! Ale ani kapka kritiky, že se Petr Pavel kariéristicky hrnul dopředu a nahoru a využíval pro to i funkci předsedy ZO KSČ a známosti svého otce »v zeleném suknu«, se v článku neobjevila. Jen takřka poetická věta – »Načatý příběh každopádně nikdy dopovězen nebyl. Uprostřed kurzu přišla sametová revoluce«…
Součástí Pavlova faceliftingu je i jeho znalost (on tvrdí, že neznalost) toho, že jeho otec byl veden od roku 1964 jako agent vojenské kontrarozvědky pod krycím jménem Hrušovský, jak uvádí server. Samozřejmě, že syn neodpovídá za své rodiče, a to platí i naopak, rodiče neodpovídají ze své dospělé děti. Ale je nám předkládáno k věření, že se Petr Pavel o skutečném poslání tatínka dozvěděl až po jeho skonu. A to již nikdo nemůže prověřit. Až dojemně má vyznít, že prý »generál v záloze tím vším byl podle svých spolupracovníků velmi překvapen, a hlavně zalitoval, že už se na toto téma nebude moci zemřelého otce nikdy zeptat. A že nezjistí důvody, proč se komunistické tajné službě upsal«.
Pavlovu protikandidátovi v souboji o Pražský hrad se vytýká, že nemluví pravdu. Ba ještě peprněji – že lže. Hm, a co se děje na Pavlově straně, v jeho týmu a u některých médií, která mu otevřeně fandila a evidentně fandí dál? Náš týdeník před prezidentskými volbami přinesl řadu materiálů, včetně rozhovoru s Pavlovým spolužákem z elitního kurzu pro socialistické rozvědčíky, jenž upozornil na rozpory v jím udávaném životopise. Je jen na občanech, zda to všechno přijmou, aniž by si něco pomysleli o dvojím metru.
Monika HOŘENÍ
