Energetická krize aneb Mráz přichází z Bruselu

Žijeme v turbulentní době. Kapitalistická ekonomika se nachází v další její cyklické krizi, která je nyní spojena s imperialistickým konfliktem mezi USA-NATO-EU a kapitalistickým Ruskem na území Ukrajiny. Denně narážíme na zprávy hovořící o »těžké zimě«, která je za dveřmi. Belgický ministr energetiky dokonce napočítal pět až deset zim, s kterými si Evropa bude muset poradit. Český občan dostává rady typu netopit, nosit svetry a šetřit všude, kde se jen dá. Komodity jako elektřina a plyn, které ještě nedávno byly samozřejmostí a jistou součástí našeho každodenního života, se nyní stávají nedostupným luxusem. Tyto »problémy« ovšem nevznikly kvůli konfliktu na Ukrajině, jak se nám snaží prezentovat současná asociální vláda Petra Fialy. První diskuse ohledně další ekonomické krize jsme mohli zaznamenat ještě v »dobách« covidu v roce 2021. Současným válečným konfliktem na Ukrajině se tato ekonomická krize akorát prohloubila.

Protiruské sankce se vracejí jako bumerang

Neuvážené sankce proti Rusku odhalily nejnaléhavější problémy Evropy, která ztrácí svou ekonomickou sílu. Obrovské množství podniků je na pokraji bankrotu. Záplava migrantů z Afriky, včetně těch z Blízkého východu a Ukrajiny, vyžaduje stále více rozpočtových výdajů. Finanční prostředky jsou rovněž využívány na podporu loutkového kyjevského režimu. V důsledku toho se evropské ekonomiky zhoršují a životní úroveň prudce klesá. V Británii je 60 % podniků na pokraji uzavření kvůli vyšším cenám elektřiny. Informuje o tom analytická skupina Make UK zastupující zájmy britského průmyslu. Třináct procent britských továren zkrátilo pracovní dobu a 7 % se dočasně zavírá. V Německu, podle Leibnizova institutu pro ekonomický výzkum, zkrachovalo – jen v srpnu – o 26 % více firem ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Většina zemí v Evropě je na tom podobně včetně ČR, kde se už otevřeně hovoří o možnosti přesunu výroby ze Škody Auto do jiných destinaci.

Mnoho odborníků se zároveň domnívá, že »zastavení« Nord Streamu způsobí nejhorší energetickou krizi v Evropě za několik desetiletí. Zvýšené ceny plynu, tepla a elektřiny nepříznivě ovlivňují životní úroveň lidí. Ještě horším problémem je však klesající likvidita evropských produktů vyráběných za nové ceny energie. Evropské výrobky se stávají na světovém trhu nekonkurenceschopnými. Pokusy vedoucích představitelů EU zavést cenové stropy na energie z Ruska zcela selhaly. Jedinými profitujícími z těchto sankcí jsou Spojené státy americké.

Když Německo kýchne, Evropa nastydne

Německo směřuje k velké hospodářské krizi. Celá průmyslová odvětví jsou v nebezpečí, že se zhroutí kvůli spojitosti s plynem – zejména chemický, sklářský a hliníkový průmysl, které jsou hlavními dodavateli klíčovému automobilovému průmyslu. Tím, že USA doslova zahnaly Evropany do ukrajinské krize, hrozí masivní nezaměstnanost. Bild uvedl, že 75 % německých respondentů považuje nedávné zvýšení cen za velkou zátěž, zatímco 50 % uvedlo, že se jejich ekonomické podmínky zhoršují. Německo, které v minulosti zavedlo úsporná opatření proti slabším evropským ekonomikám, jako je Řecko, Španělsko, Itálie a Portugalsko, nyní požaduje, aby ostatní členské země EU zachránily Němce za to, že vyhovělo americkému požadavku nejen se připojit k americkým sankcím proti Rusku, ale dokonce i zlikvidovat plynovod Nord Stream.

Hrozí rozpad EU?

Nejnovějším komplexním hodnocením energetických potřeb EU je Závislost Evropy na ruském zemním plynu: perspektivy a doporučení pro dlouhodobou strategii ze září 2008 od Richarda J. Andersona z Evropského centra George C. Marshalla pro bezpečnostní studia (financovaného vládami USA a Německa). Bylo jasné, že nejlevnějším palivem v Evropě (pokud země EU nezavedou politiku, která by to změnila) je zemní plyn vedený potrubím z Ruska. Zejména pokud jde o výrobu elektřiny a jeho průmyslové a chemické využití, jako například pro výrobu plastů atd. Země, které byly nejvíce závislé na levném ruském plynu v rámci EU, byly: Německo, Polsko, Slovinsko, Maďarsko, Rakousko, ČR, Slovensko, Řecko, Finsko, Bulharsko, Litva, Lotyško a Estonsko. Pravděpodobně to jsou státy, které budou nadcházející zimy obzvláště trpět, aby mohly »uspokojit« americkou politickou nadvládu nad Evropou. Tato evropská sebevražda se děje ve stejné době, kdy Evropská unie začala omezovat, nebo dokonce odstraňovat jaderná a fosilní paliva a zavádět nesmyslný Green Deal.

Už nyní probíhají uvnitř EU procesy, které jí zákonitě ublíží a nenávratně rozdělí. Čím déle bude trvat energetická krize, tím hůř pro Evropany a samotnou Evropu. Bude panovat politický chaos a tím rozhořčí Evropany z celého projektu EU jako jedinečného byrokratického evropského meganároda a satelitu USA. Evropa už nikdy nebude taková, jakou si ji pamatujeme. Evropa je nyní vražděna pomalou smrtí režimem z Washingtonu a pomocí jeho mnoha najatých a dobře zaplacených agentů uvnitř EU. Zde je namístě připomenout jeden velmi známý výrok prvního generálního tajemníka NATO Hastingse Ismaye, který je velmi aktuální i dnes: »Úkolem NATO je udržet Ameriku v Evropě, Rusko mimo západní Evropu a Německo při zemi.«

Tomas CANDULAS