Není ambicí následujícího komentáře hodnotit jednotlivá opatření a čísla tzv. konsolidačního balíčku, to ponechme odborníkům. Je to pohled občana na bombastickou akci, která jednou vstoupí neblaze do dějin České republiky.
Je 11. 5., 11.55 hodin. Jak symbolické! Představení na Úřadu vlády ve Strakově akademii pod heslem »Česko ve formě« začíná, či spíše cirkus, v němž hlavními aktéry jsou amatéři. Skutečných komediantů v šapitó si člověk váží, protože ve svém oboru něco umějí. Tito patlalové si nic takového nezaslouží, přesto však přišli představit národu dort, který splácala dohromady pětice šéfkuchařů. Je opravdu nepoživatelný, bohužel, Češi, Moravané a Slezané by ho měli zkonzumovat v příštím roce. Tedy pokud nebude hozen do stoupy společně s jeho výrobci…
Galapředstavení bylo prezentováno jako tisková konference, která svou dvouapůlhodinovou délkou překonala světový rekord. Také překvapilo, že jako posluchači neseděli v auditoriu novináři, ale v první řadě se vypínali všichni méně důležité ministři. Ti více důležití seděli v předsednictvu.
Premiér opět nepřekvapil, když chvástavým způsobem označil za důvod bohatýrského počinu své vlády nezodpovědné chování předchozích populisticko-socialistických vlád. Představený produkt má podle něho »naši naprostou jednoznačnou podporu«, obávám se však, že takový guláš vzbudí naopak naprostý odpor většiny občanů. Po premiérovi defilovali před řečnickým pultíkem také jeho náměstci. Ten první šokoval prohlášením, že: »Naše země na tom špatně není. Podle některých měřitelných parametrů patříme k nejúspěšnějším zemím na světě.« Zřejmě tento učitel dějepisu a němčiny spadl z Marsu.
Mnohým ministrům na židličkách před pódiem spadla brada a postupně už ani nedávali najevo svou hranou pozornost a bez skrupulí se věnovali svým mobilům, případně si na nich zahráli pasiáns, což bylo v tuto chvílí smysluplnější než v dalších minutách poslouchat chaotického kolegu ministra financí a další aktéry, kteří neopomněli označit se za experty, že ano, paní Nerudová.
Co však vůbec během těchto únavných dvou a půl hodin planého řečnění ani jednou nezaznělo: Přišla by vláda s tímto tzv. konsolidačním balíčkem, kdyby se pod jejím vedením neřítil náš stát do ekonomické propasti? Ani náhodou, protože dosud bylo taktikou Fialova kabinetu nic nedělat, nic neřešit a čekat, jak to dopadne, případně čekat na pokyny z Bruselu. Předstupněm tohoto balíčku, či spíše dalšího zdražování všeho možného, bylo skandální snížení valorizace penzí a okradení důchodců v průměru o tisíc korun měsíčně od června tohoto roku. A tak tento pětispolek naprosto zbytečně spojil balíček s tzv. důchodovou reformou. Jurečkův elaborát navíc žádnou reformou není, jen shlukem nějakých tezí. A premiér má tu drzost prohlásit, že jsou »první vládou po deseti letech, která má odvahu přijít s touto reformou.« Lež jako věž. Po kolikáté už?…
Vladimír SLOBODZIAN
