Čínské sněžení a Lajna v praxi

Peking obstál. Tedy alespoň jako pořadatel XXIV. zimních olympijských her určitě. Ukázal, že i v covidové době se dá zvládnout tak monstrózní akce, koronavirová pandemie výsledky sportovních klání ovlivnila minimálně, v hry náhradníků, kterými olympiáda hrozila být, se tenhle svátek nakonec neproměnil. Tedy s výjimkou hokejového turnaje mužů, ale tam je na vině hlavně nekonečná hrabivost pánů z NHL, kteří podvedli hokejový svět.

Nejen ekologové brblali, že pořádat disciplíny na čistě umělém sněhu v polopoušti, kde zaprší nepatrně maximálně jednou za deset měsíců, je tristní, no ale nakonec se všichni divili. Čína potvrdila, že zřejmě umí poručit větru, dešti (v tomto případě sněhovým přeháňkám), protože hned třikrát během olympijských 19 dnů D parádně nachumelilo. A to tolik, že dobrovolníci se nestačili otáčet s odhazováním závějí a řidiči ratraků se také nezastavili. Zejména během obřího slalomu mužů. Několik odložených disciplín tak měl na svědomí paradoxně spíš ten vítr. Tady to s tím poroučením organizátorům pravda zas až tak moc nevyšlo. Vichry a mrazy byly tak silné, že občas překonávaly i ty čtyři roky staré rekordní korejské. Nárazový vítr proto částečně narušil úplnou korektnost několika akrobatických soutěží, ale to je celkem běžná záležitost na každých hrách. Tady toho naopak bylo fakt minimum. Takže ČLR obstála, ať si nepřejiči a propagandisté vykládají, co chtějí.

Ne tak už český hokej. Zejména ten v pánském provedení. Ten propadl natolik rekordně, až je z toho politikum. Dokonce to detailně rozebíral i publicistický pořad 168 hodin na ČT1.

Faktem je, že je co komentovat. Ne ve smyslu »Co Čech, to trenér«, i když to, že Pešán opravdu není muž na svém místě, je zřejmé – dokládají to jeho dlouhodobé výsledky. Ale pochopitelně to není jen o něm. On i šéf hokejového svazu Tomáš Král, tolik připomínající svou »brněnskou« seriálovou předlohu z dnes už legendární Lajny Televize Seznam, má másla na hlavě víc než dost. Přesto za to, že už 10-15 let paběrkujeme a nemáme kde brát ani mezi »dorostenci«, může paradoxně olympijské Nagano a následný zlatý hattrick z MS. Alespoň podle Josefa Marhy, bývalého reprezentanta a pětinásobného šampiona s Davosem. »Zamrzli jsme po Naganu… Byli jsme velmi namyšlení, přestalo se pracovat a teď se to vrací…« prozradil deníku Sport. Přitom navíc nic nenasvědčuje tomu, že by se chystala jakákoli změna, že by tu byl někdo, kdo se nebude bát »hodit do hokeje bombu«. Ta by se ostatně měla hodit nejen do hokeje…

Roman JANOUCH