Ceny za vodu jsou mnohde alarmující, občané by se měli bránit

Vodu potřebujeme k životu všichni. Neměla by být tudíž předmětem spekulací, přeprodávání a vydírání, ale samozřejmostí, jako tomu bylo v minulosti. Voda by nás všechny měla spojovat. Proč by její spotřeba, tedy prodej, měly být předmětem lichvy a prodeje na základě nepoctivých smluv? Proto je potřeba se podívat na smluvní podmínky, podívat se, do kdy tyto smlouvy platí, a přinutit představitele k změně myšlení, a tudíž takových podmínek, které budou výhodné pro obce a města. Následně tedy pro nás občany.

Blíží se komunální volby. Tam, kde chtějí ať již strany, koalice, nebo i nezávislí zabodovat, měli by mít tuto záležitost ve volebních programech. Ano, možná si řeknete, že je to zbytečné, vždyť smlouvy platí až do takových let, že přesahují i volební období. Nic to neznamená. Je třeba dát najevo, že následně s tímto nešvarem budete bojovat a budete v tom pokračovat. Ale někde smlouvy končí. Jde o to, docílit a zamezit podpisu další smlouvy o prodloužení, případně doplňku ke smlouvám. Zastupitelé by měli vyzvat představitele měst a obcí, aby tyto skutečnosti rozkryli. Občan by měl vědět, komu vodu platí a proč tak draze.

Cena vody v roce 2022 je pro prosté občany mnohde alarmující a také se projevují velké rozdíly v cenách. Lví podíl na tom mají pochopitelně zahraniční koncerny. Španělská Aqualia patří k těm, co nejvíce občany odírá. Shodou okolností na Liberecku a Ústecku, kde cena vodného vystoupala na alarmujících 112,50 Kč. Na Kladensku si lidé kupují vodu za 115,40 Kč, na Hradecku za 112,00 Kč. Pozadu nezůstává ani francouzská Veolia. Podobně se chová rakouská Energie AG. Máme zde ještě další francouzskou Suezu a německý koncern Gelsenwasser. Ani oni nezůstávají pozadu. Přesto jsou místa na cenové mapě, kde se voda prodává levněji. Například na Klatovsku je za 68,60 Kč, ale v Plzni již za 102,50 Kč. Sokolováci platí vodu ve výši 109,00 Kč, příhraniční moravské okresy v ceně cca 109,00 Kč. Nejlacinější voda na Moravě je v Přerově za 85,50 Kč.

Podíl na celkovém neutěšeném stavu má i výše daně z přidané hodnoty. DPH a její vývoj od roku 1993 je pozoruhodný. DPH činila pro vodné a stočné v roce 2007 5 %. V letech 2008–2009 již 9 %, a v letech 2010 až 2011 10 %. V roce 2012 došlo k dalšímu navýšení na 14 % a konečně v následujícím roce, tedy 2013, zvýšení na konečných 15 %. Za zvýšení sazby v roce 2007 nesou odpovědnost ODS, KDU-ČSL a SZ. Byla to hlavně ODS, která během šesti let sazbu DPH ztrojnásobila. Následně ODS, ale i ČSSD volaly po snížení DPH s tím, že se sníží i cena vody. Heslo používaly vždy v rámci volebních kampaní. Nic ale neudělaly. Smutné je, že za tímto účelem byli osloveni téměř všichni senátoři. Drtivá většina se tím nechtěla zabývat (jako by měli hodně práce). I to je třeba si pamatovat a vzít v úvahu. Vždyť v jedné třetině obvodů se letos v zářijových volbách budou volit i noví senátoři.

Jan REJFEK, zastupitel městyse Dešenice