Naši planetu stále častěji zachvacují plameny. Úmorná vedra a sucho umocňují v přírodě jinak běžné požáry do epických rozměrů. Více než 40 lidí zemřelo v Alžírsku, Itálii a Řecku a tisíce byly evakuovány. Plameny sežehly desítky vesnic i mnohá prázdninová letoviska. Avšak horko a časté požáry trápí celou planetu již řadu měsíců. A vinen je podle všeho člověk, a to jednak nepřímo svou »zásluhou« na změnách klimatu, tak bohužel u lokálních požárů z více než osmdesáti procent i přímo zakládáním ohňů.
Náš svět se otepluje čím dál rychleji. Z analýzy dat Lipské univerzity vyplývá, že červenec 2023 se v globálním měřítku stane nejteplejším měsícem v historii měření. Ze vzorků ledu a z letokruhů stromů vědci dokonce usuzují, že bude nejteplejším měsícem za posledních 120 000 let. Už na jeho počátku zaznamenali nejvyšší globální teploty v dějinách naší civilizace.
Kvůli lesním požárům zažilo Řecko nejhorší červenec v historii. Tragické požáry, zejména na ostrove Rhodos, byly hlavním tématem minulých dnů. Ačkoliv nejsou požáry pro Řecko nic výjimečného, teplejší a sušší léto proměnilo oblast v jedno velké potenciální ohnisko, na které úřady upozorňovaly již v polovině měsíce. Ačkoliv turistický ruch přetrvával, obavy odborníků se bohužel vyplnily, a tak mnozí turisté včetně stovek Čechů místo vysněné dovolené zažili evakuaci z kouřem zamořených letovisek. Jen na Rhodosu podle řeckého média Kathimetini proběhla doposud největší evakuace v historii země, kdy bylo evakuováno téměř 19 tisíc lidí. Jde tak nejen o obrovskou lidskou a ekologickou katastrofu, ale také o velký ekonomický problém. Cestovní ruch představuje jeden z pěti pracovních resortů v Řecku, a toto odvětví je pro Rhodos a mnoho dalších ostrovů životně důležité.
Zkáza a smrt
Rhodos ale nebyl jediný. V tutéž dobu jen v Řecku hasiči bojovali s téměř osmdesáti aktivními požáry. Tisíce lidí byly evakuovány také na Evii a Korfu, zatímco Kréta – další hlavní prázdninová destinace – byla ve stavu nejvyšší pohotovosti. Oheň bere vše, lesy, zemědělskou krajinu, domy i celá turistická letoviska. A také lidské životy. Dva piloti zemřeli na ostrově Evia, severně od Atén, když se jejich hasičský letoun Canadair zřítil do rokle. Jinde na ostrově bylo v odlehlé venkovské chatrči nalezeno ohořelé tělo muže.
Média věnovala pozornost i dalším požárům, které zachvátily například Sicílii, a v Puglii donutily tisíce lidí uprchnout. A i zde bral oheň životy. Mrtvý pár ve věku 70 let byl nalezen v požárem zničeném prázdninovém domě poblíž Palerma na Sicílii. Nedaleko města zemřela také 88letá žena. Na pevnině, v Kalábrii, kousek na východ od Sicílie, byl muž ve věku 98 let uvězněn plameny ve svém domě a jeho dcera a zeť utrpěli popáleniny, když se ho snažili zachránit. Největší počet obětí byl dosud hlášen v Alžírsku, kde mezi 34 oběťmi bylo 10 vojáků obklopených plameny při evakuaci v pobřežní provincii Bejaia východně od Alžíru. Právě Bejaia je nejhůře postiženou oblastí, která má na svědomí 23 úmrtí, informují místní média. Plné ruce práce měli i hasiči v Chorvatsku, kde vypukly lesní požáry nedaleko historického města Dubrovník. Požár vznikl také v horách na hranicích mezi Itálií a Francií. S lesními požáry bojovali hasiči také na severu Korsiky, v Portugalsku a v Turecku.
Planeta hoří neustále
Letní požáry posledních týdnů ale nejsou ojedinělé. S velkými ohni bojují hasiči i sama příroda na celé planetě prakticky po celý rok. A jejich výskyt je stále častější, požáry spalují větší plochy než dříve a postupují mnohem rychleji.
Zejména lesy na severní polokouli letos na jaře zasáhly nezvladatelné požáry v dosud nejvyšší míře ve srovnání s předchozími lety. Před půl rokem velké požáry spalovaly Austrálii. Na jaře hlásily požáry Kanada, Španělsko i Mongolsko. Hořely lesy také v pásmu táhnoucím se od ruské Čeljabinské oblasti přes Omskou a Novosibirskou oblast. Velké požáry působí škody i na jihu středního Ruska, podél hranic s Kazachstánem a v Amurské oblasti dále na východě. V Kanadě, kde byla obzvlášť silně zasažena provincie Saskatchewan, byla v květnu zaznamenána jedna z nejvyšších zaznamenaných úrovní emisí. Pro představu, dosavadní nejvyšší naměřené míry emisí pro požáry zasaženou oblast Kanady podle Služby monitorování atmosféry Copernicus (CAMS) činil v květnu dvě megatuny. Letos byla tato hodnota s 23 megatunami překonána více než desetkrát. Vliv na rozmach těchto požárů měly i nadprůměrné teploty a sucho během poslední zimy.
Vinen je člověk
Za vznikem požárů stojí mnoho příčin, tou momentálně nejpalčivější je však lidský faktor. I když jsou samovznícení či úder bleskem v přírodě běžné, mohou jen za maximálně deset procent všech požárů. Naprostou většinu požárů tak způsobí člověk z nedbalosti nebo úmyslně. Podle dat různých studií 95 až 99 % případů má příčinu v lidském chování. Nejméně pochopitelné je žhářství. Italské úřady 27. července zveřejnily záběry z Kalábrie, na kterých se pohybuje muž rozdělávající oheň v lese, přičemž se následně snaží ujet z místa činu na motorce. Tamní policie věří, že jde o sériového žháře, který stojí za řadou dalších ničivých požárů v oblasti. Hasiči se kvůli nim prakticky od začátku července nezastavili.
Za požáry ale může i vypalování podrostů, což je stále zvykem v mnoha zemích, zakládání malých táborových ohňů, ale i prosté odhození nedopalku ve vyprahlé krajině. A právě velmi suchá a na proschlou biomasu bohatá krajina je ideální pro vznik dramatických požárů.
Za vyprahlost země mohou vedra, která toto léto sužují celou planetu v nebývalé míře. Podle World Weather Attribution Network (WWA) je jisté, že intenzivní vlny veder, které zasáhly jižní Evropu a jižní USA a Mexiko v červenci, kdy teploty dosahovaly běžně víc než 40 °C, by byly »prakticky nemožné« bez změny klimatu způsobené člověkem. Tyto události už navíc nejsou vzácné, varuje WWA. Pokud globální oteplování dosáhne plus 2 °C nad předindustriálním obdobím – než lidé začali ve velkém spalovat fosilní paliva – očekává se, že k těmto událostem dojde každých 2–5 let.
Za vznikem horkých dní mohou takzvané »tepelné kopule« – oblasti vysokého tlaku, kde je horký vzduch tlačen dolů a zachycován na místě, což způsobuje nárůst teplot na velkých plochách. Jedna z teorií naznačuje, že vyšší teploty v Arktidě – která se oteplila více než čtyřikrát rychleji, než je celosvětový průměr – způsobují zpomalení silných větrů nazývaných »jet stream«, čímž se zvyšuje pravděpodobnost vzniku nehybných tepelných kopulí. Tyto výkyvy pak nejvíce dopadají na místa s řídkou či proschlou vegetací a na velká města, tedy místa, které sama o sobě kumulují teplo kvůli holé zemi či betonovým stavbám a kde není dostatek živé zeleně a vodních ploch, které by klima částečně ochlazovaly.
Za šíření požárů ale může i změna lesního a zemědělského hospodaření. Vznik lesních požárů ovlivňuje nejen sucho v létě i v zimě. To, jak se lesní požár vyvíjí, silně závisí také na řadě dalších faktorů: na struktuře lesa, na tom, jaké stromy se v oblasti nacházejí nebo jakého jsou stáří.
V Řecku například za požáry podle výzkumníků z Institutu středomořských lesních ekosystémů a technologie lesních produktů může konec hospodaření v přírodě. »Navyšujeme síly, jsme schopni uhasit požáry až do určité úrovně, ale bez lesního hospodaření vytváříme biomasu, kvůli které je příští incident výbušnější,« řekl Ekathimerini Gavriil Xanthopoulos.
Dříve byly nejen v Řecku větší plochy rozdělovány na pole, přehrazovány zídkami, lesy byly probírány a páleny menšími ohni. Dnes je mnoho plochy ponecháno ladem, zarůstá křovím, a to vytváří v létě spousty proschlé biomasy, dřeva, větví a listí i proschlé země, které pak fungují jako troud pro rychlý vznik a masivní šíření požáru. Přidá-li se k požáru ještě prudký vítr, je jeho zastavení prakticky nemožné. A vědci bohužel očekávají, že požáry budou v budoucnu častější a intenzivnější právě kvůli kombinovaným účinkům využívání půdy a probíhajícím změnám klimatu.
Helena KOČOVÁ
