Smrdutý český politický rybník rozvířila mimo jiné zpráva ministerstva obrany, že Česká republika darovala válčící Ukrajině zbraně a munici za šest a třičtvrtě miliardy korun. Pobouření je zcela oprávněné, protože na jedné straně pětidemoliční vláda Petra Fialy sdírá z kůže široké vrstvy obyvatel a rdousí českou ekonomiku, na druhé straně vynakládá miliardy korun na zabíjení, mrzačení a zraňování lidí a ničení majetku. Jinou skutečností je, že jde podle všeho o zbraně a munici za částku mnohem vyšší.
Zpevňování železničních a silničních mostů, aby se přes ně daly přepravovat tanky 60-65 tun těžké, nestojí málo. Zahrnuto je ale v rozpočtu resortu dopravy. Přezbrojení útvaru, kterému se setrvačně říká Armáda ČR, moderní západní technikou, jež buď není určena k obraně (stíhačky F-35) nebo se ve válce na Ukrajině zjevně neosvědčila (západní tanky všech typů, obrněné transportéry ad.), veřejné finance ČR nutně položí.
Velká válka Rusko versus Západ na Ukrajině zuří již dva a půl roku. Její bilance je jistě otřesná, ale jde ji velmi obtížně vyčíslit. Existuje vojenské tajemství, běží nelítostná informační válka, v které prakticky každá lež včetně operací pod falešnou vlajkou je dobrá, existují i vážné metodické problémy vyčíslení takové pomoci. Mezi odborníky ale vládne shoda, že bilance této války je děsivá.
Biliony dolarů na oltář války
Zapomeňme na údaje zveřejňované mainstreamem, který se chová jako pobočka ukrajinského ministerstva propagandy. Nezávislé západní zdroje docházejí k nákladům války na Ukrajině ve výši 2-3 bilionů amerických dolarů, v přepočtu asi 50-75 bilionů (50-75 tisíc miliard) Kč. Částka je to obrovská, promrhaná ve světě sužovaném četnými problémy včetně hladu, což je zjevně trestuhodné. Rozpětí této částky je jistě velké. Problémy s vyčíslením nákladů na tuto válku jsou ale rovněž velmi velké. Tyto náklady mají nést v rozhodující míře Ukrajina a státy Evropské unie.
Západ dodává Ukrajině zbraně nejčastěji staré dvacet, třicet i více let. Je možné je ocenit nulou Kč (plně odepsané), stejně jako výší jejich pořizovací hodnoty (většinou se tak činí). Že jich část na frontu nedorazí, protože se stanou cílem nepřátelské palby, se stávalo i v minulých válkách. Že část těchto zbraní a munice není použitelná v bojích, je prý jen malá vada na kráse. Tedy, až na ty proto zabité vojáky. Problémem je nemožnost je používat, protože nejsou náhradní díly. Munice z jednotlivých států mívá rozdílné nekompatibilní parametry. Část techniky není s to bojovat v náročných ukrajinských podmínkách. Pokud britský tank Challenger je s to jezdit pouze po asfaltových silnicích, které nepřátelské dělostřelectvo kropí granáty a neprůjezdnost jistí drony, má to na ukrajinských bojištích hodně těžké. DVD ukazující hořící německé tanky Leopard 2 po zásahu »za pár šupů« pořízených ruských dronů nevyžadují komentář.
Které zbraně se osvědčily
Problém je také strukturální. Představy o velké válce vedené konvenčními zbraněmi typu velkých tankových armád vzaly rychle zasvé, neboť průběh bojů zásadně změnily při oboustranném monitoringu bojišť pomocí družic raketové a letecké vojsko a drony, zbraně to nebezpečné pro soustřeďování vojsk k větší ofenzívě. Již za první války v Zálivu v lednu a únoru 1991 platilo, že kdo ovládne vzduch, zvítězí. Vzduch ovládal Západ, jen za války NATO proti Jugoslávii na jaře 1999 se o vzduch bojovalo a letectvo NATO tehdy plně neovládlo tamní vzdušný prostor. Proti mohutné letecké převaze USA, Velké Británie a některých dalších států NATO neměl šanci Afghánistán na podzim 2001, Irák na jaře 2003, Libye na jaře a v létě 2011 ad. Podobně ruské rakety v první etapě války zničily četná i obří skladiště zbraní a munice Ukrajiny, vojenská letiště, zásobníky pohonných hmot, zbrojovky a průběžně ničí západní zbraně a munici, dopravovanou na Ukrajinu zejména přes Polsko, a její sklady.
V září 2022 kolovala letecká fotka bojiště po přechodu ruských vojsk přes řeku Severodoněck. Dalo se na ní napočítat na 150 zničených tanků. Z fotky nešlo určit, čí tanky to byly, nejspíš obou válčících stran. Jisté bylo jen to, že padly na oltář války.
Něco říká i ruská, zřejmě nadsazená zpráva o ukrajinských ztrátách k 16. květnu 2023: celkem mělo být od začátku tzv. speciální vojenské operace ozbrojeným silám Ukrajiny zničeno 427 letadel, 233 vrtulníků, 4178 bezpilotních letounů, 422 protiletadlových raketových systémů, 9176 tanků a dalších obrněných bojových vozidel, 1100 raketových systémů s vícenásobným odpalováním, 4828 polních děl a minometů, 10 233 speciálních vojenských vozidel. Otázkou je, jak je ekonomicky ocenit. Rozsáhlé válečné ztráty jistě pokračovaly i poté. Rozsáhlé ztráty vojenské techniky mělo jistě i Rusko, byť ani nezávislí západní experti si je netroufají odhadovat.
Na ukrajinských bojištích spíše uspívá stará bytelná sovětská vojenská technika, zatímco moderní složitou techniku západní nejednou vyřadí z provozu i prach či mráz. Rusko i při své zjevné převaze ve výzbroji zpravidla nasazuje techniku o jednu, dvě generace zastaralou. Moderní typy tanků a podobné techniky do bojů dosud nenasadilo. Výjimkou jsou drony, nový druh vojenské techniky, který významně změnil způsob válčení na Ukrajině.
Podle vojenských odborníků prakticky žádná významnější západní zbraň neuspěla při střetu s obdobnými zbraněmi ruskými. Zatímco západní tanky odcházejí zpravidla po prvním ruském zásahu, nové ruské tanky nejčastěji až po zásahu pátém.
Západní zbraně selhávají
Tristní je bilance moderního amerického protiraketového systému Patriot. Jeden jeho kus stojí asi miliardu a čtvrt USD. Ruská hypersonická střela Kinžal ho spolehlivě zničí, aniž by byl s to se jí bránit. Tak už byly zničeny čtyři Patrioty a Západ při jejich velmi pomalé výrobě odmítá Ukrajině dodat další se zdůvodněním, že si i tak vyzbrojováním Ukrajiny vážně oslabil vlastní obranu. Není to překvapivé, poradce ministryně války Černochové, slovenský exministr obrany Naď, je dnes na Slovensku trestně stíhán za svévolné zničení slovenské protiraketové a protiletecké obrany. Rakety S-300 z dob socialismu, které při dělení Československa byly nechány Slovensku s tím, že v případě potřeby budou od východu chránit i Českou republiku, daroval v létě 2022 Ukrajině, kde je vzápětí s množstvím dalších zbraní a munice zničily na třech místech tři dvojice ruských raket Kalibr, takže je Slovensko a jeho prostřednictvím i Česko bez jakékoliv protiraketové ochrany. Loni svévolně daroval Ukrajině slovenské nadzvukové stíhačky MIG-29. Dnes je z nich nejspíš také šrot. Česko v protiletecké obraně má sice poměrně kvalitní švédské stíhačky Gripen, ale část jich chrání Pobaltí, a hlavně je chce česká pětidemoliční vláda nahradit superdrahými americkými stíhačkami F-35, které nejsou určeny k obraně českého vzdušného prostoru, ale k dálkovým úderům, takže svou schopností nosit nezjistitelně jaderné zbraně z nás po dodání v případě velké války učiní prvořadý terč nepřátelského jaderného úderu.
Nebezpečí jaderné války roste
Ano, sklady zbraní a munice mnoha členských států NATO zejí prázdnotou, ale zběsilé dodávky zbraní Ukrajině pokračují včetně souhlasu k jejich použití k zabíjení ruských civilistů hluboko v zázemí. Ukrajina si od počátku velké války svévolně přiznala právo ignorovat mezinárodní právo válečné i civilní. Nebezpečí světové jaderné války roste. Nové zbraně stojí přitom desetkrát i vícekrát více než zbraně staré, přitom jejich efektivnost větší být nemusí.
Mnohé africké a arabské státy si již dva roky stěžují, že Západ prostřednictvím Ukrajiny vyzbrojuje četné teroristy v jejich zemích. Totiž, zkorumpovaní ukrajinští politici a důstojníci významnou část dodávané munice a lehkých zbraní přeprodávají do jiných států a ty často končí u teroristů. Konečně, i velkou obchodní ukrajinskou loď nedávno tutsijští rebelové u Jemenu potopili protilodní střelou, kterou Západ dodal Ukrajině proti Rusku. Zdůvodnění, že nerespektovala zákaz obchodování s genocidním Izraelem, který tutsijští rebelové vyhlásili, je stejně (ne)relevantní jako tisíce embarg, které Západ v rozporu s mezinárodním právem uvalil na státy provádějící nezávislou politiku. Kromě Kuby jich zdaleka nejvíc uvalil na Rusko, a to již dlouho před 24. únorem 2022.
Jiným problémem je skutečnost, že Rusko vyrábí základní používaný typ granátu ráže 155 mm asi za 10 % nákladů, co západní státy. Která z těch dvou cen je relevantní? Zřejmě ta ruská v Rusku a ta západní na Západě. Totiž, v USA vyzbrojovací politika slouží zájmům amerických zbrojařů, v Rusku zájmům ruské armády.
Jan ZEMAN
