Z ukrajinských měst se podařilo přes humanitární koridory evakuovat 6623 lidí. Oznámil to zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko. Je to mnohem méně osob než v pátek, kdy jich bylo evakuováno přes 9000. Podle Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) od začátku invaze na Ukrajinu zahynulo nejméně 847 civilistů, včetně 64 dětí. Ruská vojska zahájila invazi 24. února.
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková uvedla, že by se mělo na Ukrajině otevřít deset humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů z obléhaných či ostřelovaných měst a pro dopravu základních potřeb. Pokračovat měla podle Vereščukové také evakuace Mariupolu, kde kvůli útoku ruských vojsk uvázly stovky tisíc lidí.
Od začátku invaze se prostřednictvím humanitárních koridorů podařilo evakuovat na 190.000 civilistů, upřesnila později Vereščuková. Koridory v oblasti Kyjeva a Luhansku fungovaly, plánovaný koridor vedoucí do obléhaného Mariupolu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním videoprojevu vyzval Moskvu ke smysluplným a upřímným mírovým rozhovorům, jinak se podle něj Rusko bude z války na Ukrajině zotavovat řadu generací. Kyjev podle Zelenského od začátku nabízí mírové řešení, rozhovory ale zatím nepřinesly zásadní průlom.
Později Zelenskyj vyzval švýcarskou vládu, aby zmrazila bankovní účty ruských oligarchů. Podle televize SRF kritizoval i švýcarskou potravinářskou společnost Nestlé, která sice v Rusku omezila činnost, z ruského trhu se ale úplně nestáhla.
Boje na Ukrajině pokračovaly i v oblasti Mariupolu, kde se v krytech a sklepích ukrývá přes 300.000 lidí. Neznámý zůstává osud asi tisíce lidí v krytu pod troskami rozbombardovaného mariupolského divadla, odkud se zatím podařilo vyvést zhruba 130 lidí. Tvrdé boje se u Mariupolu vedou také o velké ocelárny Azovstal.
Ruská armáda v bojích na Ukrajině použila hypersonické střely Kinžal. Podle ruského ministerstva obrany střely v pátek zničily velký podzemní sklad ukrajinských raket a munice v Ivano-Frankivské oblasti na jihozápadě země. Ukrajinská strana nepotvrdila, že šlo skutečně o Kinžal. Rusové také v pátek zaútočili na kasárna u jihoukrajinského přístavního města Mykolajiv, kde zahynuly desítky ukrajinských vojáků. Záchranáři stále pátrali po možných přeživších.
Britský premiér Boris Johnson varoval, že by se Západ po ruské invazi na Ukrajinu neměl pokoušet o normalizaci vztahů s prezidentem Vladimirem Putinem. Na konferenci Konzervativní strany v Blackpoolu označil útok ruských vojsk za bod zlomu pro celý svět. Podle britského premiéra se Putin rozhodl zahájit invazi na Ukrajinu ze strachu, že bude mít za souseda svobodný, demokratický národ. Udělal nicméně katastrofální chybu. Jestliže by invaze postupovala podle plánů Moskvy, Putin se podle Johnsona nezastaví na Ukrajině.
Americký ministr obrany Lloyd Austin navštívil Bulharsko, kde potvrdil, že Spojené státy v rámci posílení východního křídla NATO dodají Bulharsku bojová vozidla Stryker. “Jde o silný vzkaz všem naším spojencům v NATO,” uvedl Austin.
Britská ministryně zahraničí Liz Trussová v rozhovoru s listem The Times Putina obvinila, že nepřistupuje k rozhovorům o řešení situace na Ukrajině vážně a používá je jen jako zastírací manévr před novou ofenzivou. Ruské síly se podle Trussové jednáním pouze snaží získat čas, aby se přeskupily a mohly na Ukrajině postoupit ve svých vojenských operacích.
Uvnitř Ukrajiny je podle pátečního odhadu Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) na útěku před válkou asi 6,5 milionu lidí. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky oznámil, že počet uprchlíků, kteří odešli do zahraničí, za den vzrostl o další desetitisíce na bezmála 3,33 milionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko odmítl spekulace týkající se zdraví ruského prezidenta. “Putin je absolutně fit, je v lepší kondici než kdy jindy… Je to psychicky i fyzicky naprosto zdravý člověk, je atlet,” dodal Lukašenko.
Polský premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že Polsko navrhlo Evropské unii, aby zavedla úplný zákaz obchodování s Ruskem. Podle českých analytiků ale takový návrh nemá šanci na schválení, protože by to znamenalo ukončit nákup ruského plynu a ropy. Evropská unie tento týden uvedla do praxe už čtvrtý balík sankcí proti Rusku. Čínské ministerstvo zahraničí protiruské sankce kritizovalo a z podílu na válce znovu obvinilo NATO. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury TASS mezitím řekl, že spolupráce mezi Ruskem a Čínou se bude za současných okolností ještě prohlubovat.
Novinářský tým Investigate Europe (IE) tento týden ve svém článku napsal, že podle veřejně dostupných dat Rusko nejméně do roku 2020 nakupovalo vojenské vybavení ze zemí EU, včetně České republiky, přestože unie v roce 2014 zavedla embargo na export zbraní a souvisejícího materiálu. Některé ze zbraní dodaných z EU by podle něj nyní Rusové mohli používat ve válce proti Ukrajině.
Německá společnost Bosch, která je největším dodavatelem automobilových součástek na světě, omezuje své aktivity v Rusku. Firma už pozastavila dodávky součástek pro nákladní automobily ruským zákazníkům, čímž reagovala na obvinění, že součástky se využívaly k vojenským účelům. Bosch také předpokládá, že zcela přeruší výrobu ve všech svých ruských továrnách. Podnik v Rusku zaměstnává kolem 3500 lidí, napsal web Automotive News Europe.
Papež František překvapil svou návštěvou 19 ukrajinských dětí, které utekly před boji ve své zemi a nyní se o ně starají v dětské nemocnici Bambino Gesù v Římě. Podle Vatikánu se v římské nemocnici od začátku války léčilo už asi 50 ukrajinských dětí.
Některá zahraniční média se pozastavují nad tím, že tři ruští astronauti, kteří v pátek večer dorazili na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), se následně ukázali v přímém přenosu ve žlutomodrých kombinézách. Podle zpravodajské společnosti BBC se oděv v barvách ukrajinské vlajky jevil jako vyjádření odporu proti napadení Ukrajiny. Sami astronauti to nepotvrdili, jeden z nich věc vysvětlil potřebou využít nahromaděné zásoby.
(čtk)
3 komentáře
To neštěstí, které Zelenskyi způsobil ho z účasti na dalším jednání diskvalifikuje.
Souhlasím, jen ne s tím, že jim teče bot. Je to proto, že Zelenskyj nemá žádnou záruku, že by jim někdo z NATA poslal vojáky, pouze příslib, že mu budou dodávat zbraně. Tím jsou nepřímými účastníky války.
Ukrajinaská vláda “chce jednat” vždycky, když jí “teče do bot”. Viz porážka u Ilovajsku = Minsk 1, porážka u Děbalceva = Minsk 2. Ani jednu dohodu neplnila, jenom získávala čas na oddech a doplnění výzbroje. A “garanti” dohod – Německo a Francie – se na ni nepokusili tlačit na realizaci. O realizaci mírových dohod a příměří usilovala celých osm let pouze RF. A západ posílal zbraně. Teď ukrajinská vláda znovu chce jednat. A zase západ posílá zbraně. Z uvedeného je zřejmé, kdo NECHCE ukončit válku.
Komentáře jsou uzavřeny.