Výzva do Moskvy k okamžitému příměří

od redakce

Německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron v sobotním 75minutovém telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyzvali k okamžitému příměří na Ukrajině. Oznámil to mluvčí německé vlády. Putin však podle činitele Elysejského paláce nedal najevo ochotu boje ukončit. Podle Kremlu informoval oba evropské státníky o dosavadním vyjednávání mezi Moskvou a Kyjevem.

»Rozhovor byl součástí pokračujícího mezinárodního úsilí o ukončení války na Ukrajině,« uvedl v prohlášení německý vládní mluvčí. Macron a Scholz hovořili o příměří jako o podmínce pro plnohodnotné vyjednávání s Ukrajinou. Vyzvali také Putina, aby ukončil obléhání Mariupolu, kde »na evakuaci čekají desítky tisíc civilistů«. Situace ve městě je podle nich neúnosná. Na vyjádřené obavy ohledně humanitární situace na Ukrajině Putin podle Kremlu odpověděl, že je to ukrajinská armáda, kdo se dopouští porušování lidských práv. Paříž to označila za lži. Scholz v tentýž den mluvil i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který kritizoval Západ, že se v jednání o ukončení války na Ukrajině angažuje nedostatečně. Na to reagoval Washington, který je prý připraven učinit takové diplomatické kroky, které bude Kyjev považovat za prospěšné.

Putin informoval Scholze s Macronem o dosavadních rozhovorech ruských a ukrajinských představitelů. Tato jednání kromě zčásti nedodržované dohody na koridorech pro evakuaci civilistů zatím nepřinesla výrazný pozitivní posun. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v sobotu upozornil, že rozhovory po osobních setkáních v Bělorusku pokračují online formou. Za Rusko je stále vede Vladimir Medinskij.

Mluví se o pokroku

Ruský delegát pro jednání s Ukrajinou Leonid Sluckij ale uvedl, že v jednáních se podařilo dosáhnout významného pokroku a je možné, že delegace brzy dosáhnou »společné pozice«. O možném pokroku, jehož by se mohlo podařit dosáhnout v příštích dnech, hovořil i zástupce Ukrajiny na jednáních Mychajlo Podoljak. »Podle mých osobních očekávání může tento pokrok v nejbližších dnech přerůst ve společné stanovisko obou delegací, v dokumenty k podpisu,« řekl předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Sluckij. Zatím ale není zřejmé, jaký by mohl být rozsah takových dokumentů. »V zásadě neustoupíme v žádných pozicích. Rusko to nyní chápe. Už začíná mluvit konstruktivně. Myslím, že nějakých výsledků dosáhneme doslova v řádu dnů,« uvedl zástupce kanceláře ukrajinského prezidenta Podoljak. Podle něj ruská strana přestala mluvit v ultimátech a pozorně poslouchá návrhy Ukrajiny. Putin v pátek řekl, že došlo k určitým »pozitivním posunům«, ale neupřesnil je.

Rakety u polských hranic

Při ruském raketovém útoku na vojenskou základnu ve městě Javoriv, které leží jen zhruba 20 kilometrů od polských hranic a 50 kilometrů severozápadně od centra Lvova, zahynulo nejméně 35 lidí. Na 134 lidí utrpělo zranění. Bilanci zveřejnil gubernátor Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj. Tato část Ukrajiny zatím zůstávala konfliktu do velké míry ušetřena, do Lvova a okolí se uchýlila část prchajících Ukrajinců. Kozyckyj uvedl, že ruské jednotky vypálily na středisko přes 30 raket. Exploze byly slyšet i v polské Přemyšli.

»Toto je nový teroristický útok na mír a bezpečnost poblíž hranice EU-NATO,« napsal na Twitteru ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Podle něj na základně s názvem Mezinárodní centrum pro udržení míru a bezpečnosti působili i zahraniční instruktoři, převážně z USA a Kanady, a sloužila hlavně pro výcvik jednotek do mezinárodních misí. Zařízení o rozloze 360 kilometrů čtverečních je jedním z největších na Ukrajině. Moskva v sobotu prostřednictvím vysoce postaveného ruského diplomata varovala USA, že zahraniční dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu považuje za »legitimní cíle«. Protiletecké sirény se rozezněly v řadě ukrajinských měst včetně Charkova, Kyjeva či Oděsy, uvedl portál The Kyiv Independent. Starosta Ivano-Frankivsku Ruslan Marcinkiv na Facebooku napsal, že terčem útoku se stalo místní letiště.

Protesty i podpora

Na demonstracích proti válce bylo v Rusku zadrženo na 320 lidí. Uvedla to organizace Ovd-Info, podle níž byli lidé zatýkáni ve 27 městech po celém Rusku. Akce se konaly např. ve Vladivostoku, v Irkutsku u Bajkalského jezera, v sibiřském Tomsku, ale i v Moskvě a Petrohradu. V Banja Luce přišlo několik desítek bosenskosrbských nacionalistů ruský vstup na Ukrajinu podpořit. Podle nich jde o bitvu za osvobození podrobeného ukrajinského lidu. Účastníci akce mávali ruskými vlajkami a rozhodnutí Putina podle ČTK označovali za legitimní. »Rusko není ve válce s Ukrajinou, je ve válce s temnými euroatlantickými silami, které chtějí ovládnout svět a zničit ho,« řekl jeden z účastníků Zdravko Močevič, předseda sdružení Srbsko-ruský most. Shromáždění zorganizovali bosenskosrbští členové ruského motorkářského klubu Noční vlci. Minulý týden manifestovaly na podporu Ruska také tisíce lidí v srbském hlavním městě Bělehradě. Organizátoři z řad krajně pravicových organizací vyzvali vedení země, aby se nepřidávalo k sankcím, které na Rusko uvalil Západ.

Rosatom v kontaktu s MAAE

Ruská jaderná společnost Rosatom oznámila, že je v kontaktu s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) ohledně zajištění bezpečného provozu dvou ukrajinských jaderných elektráren, které obsadili ruští vojáci. Korporace uvedla, že s obnovením dodávek elektrické energie do odstavené Černobylské jaderné elektrárny pomáhá formou konzultací tým ruských odborníků, napsala v sobotu RIA Novosti. Elektrický proud je třeba pro ochlazování jaderného paliva, které se v areálu, kde se v roce 1986 odehrála jaderná katastrofa, stále nachází. MAAE ale už dříve uvedla, že přerušení dodávek elektřiny do Černobylu nepředstavuje kritický bezpečnostní problém.

(ava)

Přečtěte si další články

13 komentáře

fronda 15/03/2022 - 22:49

Do Moskvy? To měli adresovat do Kyjeva.

Rudy 14/03/2022 - 12:24

Vyvíjí se to dobře. Zdá se, že už by na Ukrajině mohl být brzy klid a v této zemi by se konečně, po 30 letech, mohl zastavit ten děsivý úpadek a rozvrat.

o.motl 14/03/2022 - 19:32

Když to dobře dopadne, bude tam klid hřbitova. Stejně jako v Čechách a na Moravě v letech 11939-45

miro 14/03/2022 - 10:14

Putin si je vědomí že Ukrajinu musí vyčistit od fašistů a banderovců a musí tam zavést 2xDD, v druhé fázy musí dostat NATO na hranice roku 1997,pokud se do te doby nerozpadne USA a EU příde další fáze odsun atom.zbraní z Europy.

o.motl 14/03/2022 - 13:44

Už dva a půl milionu fašistů a banderovců z Ukrajiny uprchlo. Nejmladší z nich ještě ani nechodí do školy.

Miroslav Rys 14/03/2022 - 14:32

Zopakuj si zvláštní školu, negramote. Putin zaslouží jen jedno, kulku mezi oči.

Jaroslav Prchal 14/03/2022 - 21:03

miro – Nauč se česky, blbe.

NINO 14/03/2022 - 09:47

Nebudu se zde hádat o nerozumné a reagovat na návodné protože platí náhubkový zákon.

Komentáře jsou uzavřeny.

Nasepravda.cz 2023. Všechna práva vyhrazena. Vydavatel: Futura, a.s.