Do Afriky se vyváží z jiných zemí toxický odpad, mezi nímž nechybí plasty. Od Antananariva po Dakar přes Nairobi a Konakry jsou africké metropole zaplaveny tunami odpadu skladovaného pod širým nebem. Kromě pachu se z nich uvolňuje dým i toxické částice. Ti nejchudší sem přicházejí hledat něco, co jim umožní přežít, napsala agentura AFP.
Plast zamořuje oceány i zemědělské oblasti a ohrožuje zvířata, rostliny i lidi. »Ty plastové sáčky jsou opravu vražedné. Postupně zabíjejí náš dobytek, který se pase na plastem zamořené trávě,« říká pastevec Hama Abdoulaye, který žije u nigerské metropole Niamey.
Program OSN pro životní prostředí (UNEP) v nedávné zprávě konstatoval, že se v Africe plastový odpad netřídí a nejsou tam ani recyklační zařízení, takže ho tam přibývá, což ohrožuje životní prostředí i ekonomiky.
Ve světě je každý rok vyprodukováno 300 milionů tun plastového odpadu a z toho 11 milionů tun končí v oceánech. V Africe statistiky chybí. »Je nepochybné, že pokud nebudeme reagovat, stane se Afrika popelnicí plastového odpadu,« řekl Ousmane Danbadji z nigerské nevládní organizace pro ochranu vod.
Když Čína v roce 2018 a po ní Filipíny a Malajsie zakázaly dovoz plastového odpadu, vyvstala obava, že se bohaté země obrátí na Afriku. Dělají to tak už s nebezpečným odpadem jako jsou baterie nebo použité elektrické či elektronické součástky. Týká se to hlavně Ghany a Nigérie.
»Je velké riziko, že odpad z průmyslových zemí skončí u nás v Africe,« řekl šéf konžské nevládní organizace Zelená planeta Yves Ikobo.
Většina subsaharských států od roku 2000 zavádí zákony zakazující »výrobu, dovoz obchodování, používání a skladování plastových sáčků a obalů«, avšak tyto zákony často nejsou dodržovány vůbec nebo špatně.
John Gakwavu z rwandské organizace ochrany životního prostředí řekl, že porušování zákonů nelze zabránit, když se v tom neangažují politici.
Jedním z důvodů je fakt, že sektor plastů v mnoha zemích vytváří pracovní místa – v Jihoafrické republice v něm pracuje 65 000 lidí. Tamní ministryně životního prostředí Barbara Creecyová už prohlásila, že jakákoli mezinárodní dohoda o zákazu dovozu odpadu do Afriky musí brát v potaz »rozdíly v odpovědnosti a kapacitách i situaci jednotlivých zemí«. V JAR, v níž je 65 % mladých lidí bez práce, je to pochopitelné.
Afričané sami se alespoň snaží zachovat čistotu svých měst, vesnic a pláží sběrem odpadu. Věnují se tomu zejména v gabonském Librevillu a Abidžanu v Pobřeží slonoviny. V tomto městě vznikla s pomocí UNICEF a jedné soukromé kolumbijské společnosti továrna na recyklaci plastu. Vyrábějí z něj cihly, z nichž se staví v Pobřeží slonoviny školy.
(ici, čtk)
