Velká část světové politické agendy se soustřeďuje kolem Ukrajiny. V posledních deseti dnech přiletěli do Kyjeva turecký prezident Erdogan, britský premiér Boris Johnson a francouzský prezident Emanuel Macron. Údajně přiletěli řešit vojenský konflikt, ale odletěli s drahými dary.
Nejprve Erdogan
V boji proti Rusku se ukrajinská vláda stává nesmírně vstřícnou ke každému, kdo vyjadřuje nespokojenost s Moskvou, a získává pro Kyjev i jen symbolickou podporu. Za to je Kyjev připraven dát hodně. Například i vlastní lehký průmysl.
3. února byla v Kyjevě podepsána dohoda o volném obchodu mezi Ukrajinou a Tureckem. Tato dohoda se připravovala dlouho, už před rokem 2022. Kyjev ji nechtěl zavést, protože podle všech odborníků je bezcelní obchod mezi Ukrajinou a Tureckem strategicky nevýhodný. Erdogan však přiletěl a slíbil, že na Ukrajině postaví továrnu na výrobu tureckých bezpilotních letounů Bayraktar, které byly před rokem úspěšně použity ve válce Ázerbájdžánu proti Arménii. A Zelenskij podepsal zónu volného obchodu.
Oficiální úřady tvrdí, že taková dohoda přinese + dvě procenta ukrajinského HDP, neoficiálně však odborníci a ekonomové tvrdí pravý opak.
Jednoduchý příklad: Ukrajina je severněji položená země a nemá tolik slunce jako Turecko. Proto je na Ukrajině více rozvinuto pěstování plodin jako rajčata a okurky ve sklenících než na poli. Pěstování ve skleníku vyžaduje velké množství energie, a většinu ceny tak tvoří účty za elektřinu a plyn.
Turecko i Ukrajina odebírají značnou část energie z Ruska, přičemž Turecko odebírá přímo za stanovenou cenu, a mají vybudovaný Turecký proud, čímž mimo jiné připravily Ukrajinu o část tranzitu. Ukrajina, která bojuje proti Rusku, tvrdošíjně odmítá nakupovat plyn přímo od Ruska, a proto nakupuje na spotovém trhu, kde mohou být ceny několikanásobně vyšší.
Ukrajina je tak v mnohem horší pozici než Turecko, které z obchodu s Moskvou těží, protože v obchodních vztazích s Tureckem je zpočátku v konfliktu s Ruskem. V důsledku toho budou po podpisu zóny volného obchodu ukrajinské farmy pěstující skleníkovou zeleninu vytlačeny tureckými producenty, protože jejich produkty jsou jednoduše levnější.
Ukrajina vyváží do Turecka především suroviny: pšenici, rudu, kovy a kovový šrot. Zašlo to dokonce tak daleko, že Turecko začalo na Ukrajinu vyvážet pšeničnou mouku vyrobenou z… Ukrajinská pšenice!
Turecká vláda aktivně sponzoruje svůj lehký průmysl a další průmyslová odvětví. A do tří let zaplaví ukrajinský trh bezcelně turecký textil, obuv a průmyslové výrobky. Ano, někteří ukrajinští výrobci (např. pěstitelé ořechů nebo hutníci) budou mít z dohody o volném obchodu prospěch, ale na oplátku riskují vytlačení celých průmyslových odvětví: především lehkého průmyslu a celých odvětví zemědělství.
Podle speciálních studií by dohoda o volném obchodu s Tureckem byla výhodná pouze v případě, že by Turci investovali na Ukrajině alespoň 10 miliard dolarů, jinak Ukrajina přijde o 1,5 % svého HDP.
Ukrajina sponzoruje také Británii
V roce 2020 se Zelenskij setkal s Borisem Johnsonem, s nímž jednal o společných projektech. Den před Johnsonovou návštěvou Kyjeva schválil ukrajinský parlament rámcovou dohodu o britské půjčce na podporu ukrajinského námořnictva. Zvláštní zákon byl přijat během několika dní – a to je vzhledem k celému postupu extrémně krátká doba, rekordně krátká doba. Vždyť Johnson ale přiletěl bránit Ukrajinu před ruskou agresí!
Spojené království prostřednictvím britského Oddělení pro záruky za vývozní úvěry (UKEF) poskytuje Ukrajině půjčku ve výši 1,7 miliardy liber na stavbu osmi raketových člunů, nákup dvou minolovek, výstavbu fregaty a dvou námořních základen v Černém moři.
UKEF přiděluje peníze pouze na nákup služeb a zboží od britských vývozců, v tomto případě nejméně 50 %, a zbytek je společná práce. UKEF přiděluje peníze i s úroky a peníze i úroky bude muset Ukrajina vrátit.
Analýza výdajových položek této půjčky, o níž zatím existují pouze předběžné informace, ukazuje, že značná část půjde na vývoj nových raketových člunů (zahájen ve Velké Británii, případně bude pokračovat na Ukrajině) a jejich vybavení raketovou a další výzbrojí. Tyto čluny mají nést protilodní střely pro odpálení na moře.
Ukrajina je nemá, Británie je vyvíjí, a podle všeho, což částečně potvrzují i oficiální ukrajinské zprávy, půjde o britskou střelu Brinstone Sea Spear.
Střela Brinstone je dobrá zbraň. Lze ji úspěšně použít proti tankům a bunkrům na vzdálenost přibližně 12 km. Námořní verzí této střely je Brinstone Sea Spear, která může být schopna zasáhnout cíle vzdálené až 100 km.
Jediný háček je v tom, že tato střela nejenže není ve výrobě, ale ještě není ani plně vyvinutá. Ve skutečnosti Ukrajina zaplatí Britům své vlastní peníze plus další procento na úrocích Britům za vývoj špičkových zbraní, a zaváže se, že výsledky tohoto vývoje koupí.
Možná bude vlastnit výsledky tohoto vývoje, pokud budou úspěšný, ale ne technologie. Podle ukrajinského vojenského experta Sergeje Zgurce Ukrajina vyčlení (ve skutečnosti sponzoruje) asi 700 milionů liber na vývoj protilodní střely s odpalováním z moře pro Británii a její následný nákup. A pak bude také platit úroky z této půjčky. Samotným Britům.
Podobná částka by přitom pravděpodobně stačila na modernizaci sovětské rakety pro podobné účely, ale… Loajalita Londýnu je důležitější než vlastní produkce.
Nejvíce nepříjemné je, že ani čluny vybavené touto střelou (pokud budou postaveny) nebudou schopny udělat nic vážného ani starým lodím ruské Černomořské flotily, protože podobné protilodní střely, které nese ruské námořnictvo, mají 2-4krát delší dolet než pokročilý Brinstone Sea Spear, který se zatím nevyrábí.
To znamená, že ve skutečnosti by byly britsko-ukrajinské lodě v této oblasti potopeny dříve, než by se dostaly na účinný dostřel.
Dárek i pro Macrona
Emmanuel Macron se chce znovu stát prezidentem. Jeho hodnocení ho však nutí dělat víc. Jako mírotvorce tak v těchto dnech létá do Moskvy. Macron říká, že pro řešení konfliktu jsou »rozhodující dny«, a den po setkání s Putinem jede do Kyjeva se stejnou větou. A v Kyjevě pokračuje to samé, co už léta – vágní prohlášení o odhodlání k jednání a… Podpis smlouvy o úvěru na nákup francouzských lokomotiv pro Ukrajinu.
Systém je mimochodem stejný jako ve Spojeném království, typický koloniální systém. Francouzští bankéři přidělují Ukrajincům francouzské peníze na nákup francouzského zboží od Francouzů a Kyjev jim za použití těchto peněz platí úroky.
Ukrajina v rámci tohoto programu nakoupí od Francie železniční lokomotivy a hasičské vozy. Výše půjčky činí 1,2 miliardy eur. Mimochodem, jen den předtím Argentina podobný nákup zamítla.
Donedávna měla Ukrajina kapacitu, i když ne na kompletní výrobu lokomotiv, tak na jejich lokalizaci nebo dokonce obnovení jejich výroby. Tomu ale překvapivě bránil nedostatek velkých zakázek pro domácí výrobce ze strany státu.
Smíření je výnosný obchod
Tyto dohody Ukrajina podepsala a dojednala v posledních dvou týdnech uprostřed vojenského nátlaku. Macron, Erdogan i Johnson se tak či onak chovali jako obránci Ukrajiny před ruskou agresí nebo jako mírotvůrci, ale nakonec Ukrajinu opustili pozlacení.
Smíření je výnosný obchod. Hlavní je proto udržovat válku, jinak nebude koho usmiřovat.
Vasilij MURAVICKIJ
6 komentáře
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/generalove-ve-vysluzbe-rusko-prezident-vladimir-putin-rezignace.A220213_121939_zahranicni_misl?utm_source=facebook&utm_medium=sharecd&utm_campaign=desktop
Já se tomu Blajdenovi nedivím. Když se synáčkovi Blajdenovi mladšímu nedaří utajit ty jeho kšefty v rámci ukrajinského “podnikání”, tak je potřeba odvést pozornost jinam.
Média poslušně rozbírají varianty první (v tom případě i poslední) jaderné války v dějinách této zeměkoule. Nám, starším dorostencům, to vadí. Něco jsme si přečetli o Nagasaki – o čemž mlaďasi takřka nic neví. Pletou si to se současnými divokými seriály. BOT TAK.
Svržením kyjevské fašistické diktatury nastoupí celý tento region cestu k míru a prosperitě. Bez svobody a demokracie to prostě nepůjde.
Boze kdyby nasi komousi a cele Rusko tahli někam. Vzdyt by se s nimi nepratelila ani Zlata horda, kdyby za cara nezabrali uzemi se zdroji
Tak ono toho o rusákách dost vypovídá, když se podíváte, kdo na ně ve světě “zbyl” za “spojence..”
Čína, Irán, Kuba, Venezuela, Severní Korea, Sýrie, Bělorusko..to je výkvět.. :))
Pořád je to lepší, než někomu lézt do análu, kdo si myslí, že může ovládat celý svět pro “své vlastní zájmy”. Ještě by mne zajímalo, co nabídlo USA Ukrajině za možnost vytvoření kontingentu na ukrajinském území? USA nejsou hloupým státem. Doposud z jakéhokoliv incidentu jen vydělali, i když to tak nevypadá. To je prostá politika kapitálu.
Komentáře jsou uzavřeny.