Vojáci umírají i jen při čekání na vojenskou akci. Páchají sebevraždy přímo na svých stanovištích standardními zbraněmi. Jen za poslední měsíc spáchalo sebevraždu nejméně šest vojáků, pět jich pak 27. ledna zabil spolubojovník v Dněpropetrovsku, jeden byl zabit v Doněcké oblasti a dva se odpálili. Zřízení praporů teritoriální obrany a další militarizace země by mohly vést k prohloubení vojenského konfliktu a zvýšení počtu obětí.
Střelba na spolubojovníky kvůli šikaně
Zvýšená vojenská hysterie kolem Ukrajiny trvá již téměř měsíc. Americká média a dokonce i nejvyšší vedení USA tvrdí, že existuje »extrémní hrozba invaze« ze strany Ruska. Diplomaté v řadě západních zemí zahájili postupnou evakuaci, národní měna padá, občané vybírají peníze ze svých účtů, takže hrozí zhroucení bankovního systému…
V noci na 27. ledna zastřelil příslušník ukrajinské Národní gardy na stanovišti v závodě Južmaš pět svých spolubojovníků, včetně jedné ženy, a zranil dalších pět civilních zaměstnanců.
Národní garda je vnitřní armádou a jednotky Národní gardy se aktivně zapojily do vojenských operací v Doněcku a disponují celým komplexem pozemních armádních zbraní. Muž, který zastřelil své spolubojovníky, je 21 letý rusky mluvící mladík z Oděské oblasti, který před dvěma měsíci zastavil rvačku v jednotce a nahlásil ji svým nadřízeným.
Jeho nadřízení zcela ignorovali oznámení o nezákonných vztazích v jednotce a jeho kolegové na to reagovali šikanou. Počkal si tedy na vhodný okamžik – a vykonal svou pomstu. Nelituje toho, co udělal. Na videu ze zadržení mluví o tom, co se stalo, klidně, jednoduše, s detaily, někdy se usmívá, což naznačuje, že to udělal záměrně.
Počet sebevražd vzrostl
Ukrajinská armáda ještě před zapojením do bojů v Donbasu trpěla velkými ztrátami kvůli sebevraždám, ke kterým docházelo v jednotkách mezi vojáky. Počet vojáků, kteří v letech 2014 až 2019 ukončili svůj život na vlastní pěst, přesáhl 800, tedy celý armádní pluk.
V roce 2018 BBC uvedla, že v aktivní ukrajinské armádě spáchají sebevraždu 2-3 vojáci týdně. Jako možný důvod se tehdy uváděl stres z vojenských operací. V témže roce poslanec a člen profilového výboru Oleksandr Treťjakov uvedl, že 1 000 vojáků spáchalo sebevraždu poté, co se již vrátili do civilu.
V roce 2019 byly statistiky sebevražd v ukrajinské armádě zcela skryty. V roce 2021 generální štáb odmítl z »morálních a etických důvodů« informovat o počtu sebevražd v ukrajinské armádě.
Během poslední vojenské hysterie začal počet sebevražd stoupat i podle oficiálních zpráv, což nelze zastírat.
13. prosince 2021 se zastřelil voják v Doněcké oblasti, 23. prosince se v noci na stanovišti zastřelil smluvní voják v Luhanské oblasti a 29. prosince spáchal sebevraždu standardní zbraní další voják v zóně ATO.
Na Nový rok 3. ledna se na stanovišti u Doněcku zastřelil další voják. O týden později, 9. ledna, tam jeden z vojáků spáchal sebevraždu. Mezitím 6. ledna, rovněž v Doněcké oblasti, zastřelil voják svého spolubojovníka a pokusil se to zamaskovat jako sebevraždu. O pět dní později se dva vojáci vyhodili do povětří při dobývání území od »separatistů«.
18. ledna ukončil svůj život voják v Luhanské oblasti, který si podobným způsobem přiložil k bradě útočnou pušku kalašnikov.
Podle oficiálních zpráv se jen v zóně ATO za měsíc zabilo šest lidí, dva spáchali sebevraždu a jeden byl zavražděn. Mám na mysli pouze zónu spojenou s bojovými operacemi, a to právě v období vojenské hysterie.
Vojenský terbat do každého města
V očekávání plnohodnotné invaze ruských vojsk se Ukrajina rozhodla přijmout zákon o územní obraně. Tento zákon byl silně podporován Spojenými státy a Velkou Británií. Každému je jasné, že Ukrajina nebude schopna ustát střet s ruskou armádou, ale ukrajinská armáda je v pozici, kdy může způsobit maximální škody zavedením partyzánské války. To je kalkulace, která vychází z tvrzení, že Rusko se chystá okupovat Ukrajinu v plném slova smyslu – se zavedením vojenské správy a vpádem statisíců vojáků.
Národní garda, kde jeden z vojáků zabil pět lidí a dalších tolik zranil, jsou regulérní vnitřní jednotky s bojovými zkušenostmi, předpisy, akademií, zásobami a všemi atributy regulérních jednotek. Územní obrana je v životě země novým fenoménem. K něčemu podobnému došlo v roce 2014, kdy byly spontánně vytvořeny územní prapory, které byly později začleněny do ministerstva vnitra.
Z bojů v Donbasu se tyto teritoriální prapory vyznamenaly ilovajským kotlem, z něhož uprchly, rabováním, násilím na civilním obyvatelstvu a protežováním nelegálního obchodu, včetně zbraní a drog. Představitelé teritoriálního praporu Ajdar se vyznačovali vraždami ruských novinářů, krádežemi zemědělské techniky a dalšími loupežemi, prapor Azov, později britským tiskem označovaný za neofašistickou internacionálu, prapor Tornádo byl rozpuštěn za mučení, znásilňování, neposlušnost, týrání civilistů a vraždy.
Tyto zkušenosti však nestačily a budoucí teritoriální prapory bylo rozhodnuto rekonstruovat. Tyto jednotky jsou nyní legálně zřizovány ve všech oblastech a ve městě Kyjev. Zákon stanoví, že v každé oblasti a navíc v každém městě s více než 900 tisíci obyvateli musí být vytvořeny brigády územní obrany. Kromě toho se v každém okrese a v každém správním středisku regionu zřizují prapory teroristické obrany. Celkem tedy bude působit 25 brigád a více než 150 praporů.
To znamená, že kromě pravidelné armády budou do téměř vojenských operací tak či onak vtaženy další desítky tisíc ukrajinských občanů, protože tyto prapory nemohou sloužit jako aktivní vojáci nebo příslušníci pořádkových sil. Každý člen terbatu bude mít přidělenou zbraň a bude smět používat své vlastní registrované zbraně. Konečně, použití smrtící zbraně příslušníky těchto jednotek je nyní legální.
Podle zákona může dobrovolník usmrtit osobu, a to i loveckou zbraní, při plnění úkolů územní obrany v sebeobraně, jakož i »za účelem plnění úkolů k odražení ozbrojené agrese proti Ukrajině a při provádění činností k zajištění národní bezpečnosti a obrany, konkrétně k ochraně civilního obyvatelstva a/nebo civilních objektů před napadením; k osvobození ukořistěných objektů nebo k zabránění jejich ukořistění… jakož i zastavení jednání osob, které představují nebo mohou představovat nebezpečí pro účastníky územní obrany nebo jiné osoby.« Kdo představuje nebezpečí pro účastníky obrany proti terorismu, určí s největší pravděpodobností účastníci »obrany proti terorismu«.
Skupiny místních elit na místě se k vytváření takových oddílů hlásí především proto, že se jedná o legalizované vojenské skupiny na ochranu jejich majetku. Legalizované smrtící použití zbraní u těchto dobrovolnických jednotek je vágní a může být vykládáno velmi široce. Například pokus o přepadení určitého objektu – továrny, závodu, tepelné elektrárny – by mohl být považován za bezpečnostní hrozbu. V roce 2015 byl dokonce Rinat Achmetov nucen platit statisíce dolarů měsíčně pluku Azov, který střežil jeho majetek včetně tepelných elektráren. Ve skutečnosti se jedná o nepravidelné miniarmády se zbraněmi a značnou mírou sebeorganizace a samosprávy.
A konečně, když Putin nezaútočí a neokupuje Ukrajinu, což se pravděpodobně stane, co budou tyto desetitisíce lidí dělat? Kam budou směřovat svůj obranný zápal, až nebude třeba vést partyzánskou válku proti pravidelným jednotkám? Nebezpečí, že vytvoření takových praporů pouze posílí vojenský konflikt a povede k jeho rozšíření dovnitř, je větší než ruská invaze v plném rozsahu, jejíž hysterie již ukrajinskou armádu ničí.
Vasil MURAVITCKIJ