Velký volební víkend

Lidé v Maďarsku v nedělních parlamentních volbách rozhodnou o tom, zda konzervativní premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz zůstanou u moci čtvrté funkční období v řadě. Volby se konají také v Srbsku. Srbové si v neděli zvolí prezidenta, parlament a vedení hlavního města Bělehradu i několika dalších obcí.

V Maďarsku Orbán, který je v politice 33 let, vyhrál všechny volby od roku 2010 a volební průzkumy naznačují, že by se mu to mohlo podařit i tentokrát. Proti němu se sice poprvé postavila sjednocená opozice se slibem »návratu k demokracii a principům právního státu«, mezi voliči Fideszu má ovšem odezvu Orbánův pragmatický přístup k ruské operaci na Ukrajině. Zároveň s parlamentními volbami se koná referendum týkající se lidskoprávními organizacemi kritizovaného »zákona proti pedofilii«. Kromě jiného zavádí zákaz šířit mezi lidmi do 18 let materiály zobrazující homosexualitu a změnu pohlaví.

Orbán nedělní volby vykreslil jako volbu pro mír a stabilitu, které podle něho může Maďarsku zajistit jedině Fidesz. V případě vítězství opozice podle něj hrozí zavlečení Maďarska do války na Ukrajině. »Musíme hájit naše vlastní zájmy… Musíme zůstat mimo tuto válku,« prohlásil Orbán na shromáždění svých příznivců ve státní svátek 15. března. Agentura Reuters připomíná, že maďarský premiér sice ruskou agresi vůči Ukrajině odsoudil, šéfa Kremlu Vladimira Putina osobně ale nekritizoval. Maďarská vláda na rozdíl od jiných členů Evropské unie a NATO nepodporuje Ukrajinu dodávkami zbraní ani nepovolila jejich převoz přes maďarské území.

Jadernou elektrárnu dostaví Rusové

Orbán dlouhodobě udržoval dobré vztahy s Ruskem, od kterého Maďarsko odebírá většinu své spotřeby zemního plynu a loni na podzim s ním uzavřelo novou dlouhodobou smlouvu o dodávkách této suroviny. A ani ruská operace na Ukrajině, s níž Maďarsko rovněž sousedí, nic nezměnila na stanovisku Budapešti, že jadernou elektrárnu Paks dostaví ruská společnost Rosatom. Maďarsko také loni schválilo použití ruských vakcín proti COVID-19 Sputnik V. Udělalo to jako jediná země sedmadvacítky a bez ohledu na to, že použití preparátu nedala zelenou unijní agentura pro léčivé přípravky (EMA).

Maďarsko se podobně jako další země, včetně České republiky, potýká s vysokou inflací. V únoru spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 8,3 procenta, nejvíce od srpna 2007. V polovině března zahájilo stávku několik učitelských odborových organizací, které požadují pro pedagogy vyšší platy a menší objem práce. Tyto problémy ale podle analytiků oslovených agenturou Reuters zastínila situace na Ukrajině, během které do Maďarska přišlo několik set tisíc ukrajinských běženců.

Budapešť doposud nemá přístup k penězům z unijního fondu obnovy po pandemii COVID-19. Brusel jí je odmítá poskytnout kvůli obavám z nedostatečného potírání korupce. Unijní instituce už léta s Orbánovou vládou vedou spory kvůli omezování základních hodnot EU, jako je dodržování principů demokracie a právního státu. Vytýkají jí potírání nezávislosti soudnictví, tvrdý přístup k migrantům z neevropských zemí, omezování plurality médií, akademických svobod nebo práv sexuálních menšin.

Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že Fidesz volby zřejmě vyhraje, pravděpodobně ale přijde o dvoutřetinovou většinu v parlamentu, díky které v posledních letech prosadil hluboké změny politického a společenského života. Podle v úterý zveřejněného průzkumu agentury Závecz měl Orbánům Fidesz jen těsný, dvoubodový, náskok před šestičlennou aliancí Společně pro Maďarsko. Šestnáct procent dotázaných uvedlo, že je nerozhodnutých, koho volit. Agentura Bloomberg ve středu zveřejnila průzkum na zakázku týdeníku HVG, podle něhož Fidesz podpořilo 50 procent rozhodnutých voličů a Společně pro Maďarsko 40 procent. Podle druhého průzkumu by Fidesz obsadil 128 křesel ze 199, na udržení ústavní většiny by to však nestačilo.

Čtyři otázky

V referendu budou voliči odpovídat celkem na čtyři otázky. Týkají se například toho, zda jsou pro to, aby »nezletilým byly v médiích bez omezení představovány materiály se sexuálním obsahem, které mohou ovlivnit jejich vývoj«. Vyjadřovat se budou také k tomu, zda se mají ve školách bez souhlasu rodičů konat programy, které představují sexuální orientaci, nebo zda mají být mezi dětmi propagovány zákroky vedoucí ke změně pohlaví. Zatímco premiér Orbán tvrdí, že chce Maďarsko ochránit přes »genderovým šílenstvím šířícím se ze Západu«, lidskoprávní organizace varují, že zákon je diskriminační a prakticky znemožní sexuální osvětu mezi mladými. Podle Evropské komise odporuje hodnotám, jako je tolerance a svoboda jednotlivce, a zahájila kvůli němu s Maďarskem řízení. Úřady výsledky referenda uznají jen tehdy, pokud platný hlas odevzdá více než 50 procent voličů.

V Srbsku o prezidentovi

V neděli budou volit i Srbové. Budou volit prezidenta, parlament a vedení hlavního města Bělehradu i několika dalších obcí. Za téměř jisté se pokládá vítězství dosavadní hlavy státu a určující osoby srbské politické scény Aleksandara Vučiče, který usiluje o druhé funkční období. Parlamentní většinu získá podle průzkumů opět jeho Srbská pokroková strana (SNS), která vládne v balkánské zemi posledních deset let. Opozice, jejíž větší část do voleb postavila společné kandidáty, si dělá naděje alespoň na post starosty srbské metropole.

Domácí témata byla v předvolební kampani zatlačena do pozadí situací na Ukrajině a obnoveným napětím ve vztazích s Kosovem, které se rozhodlo neumožnit tamním Srbům účast v srbských volbách. Skutečnost, že politickým debatám vévodí »národní zájmy«, nahrává SNS spíše než opozici, která se snaží profilovat na tématech jako korupce, zneužívání moci, vztah k Evropské unii či ochrana životního prostředí.

Kampaň pokrokové strany se situaci na Ukrajině přizpůsobila novým heslem: Mír, stabilita, Vučić. Má implikovat, že jedině nynější prezident může zemi zachránit od současného chaosu a ekonomického propadu. Vučić se proto mimo jiné navzdory tlaku Západu odmítl připojit k protiruským sankcím. Opozice o Vučičově postoji ani celkově značném vlivu Moskvy v Srbsku během kampaně nehovořila – s ohledem na fakt, že více než 80 procent Srbů chová k Rusku sympatie.

Většina tradičně rozdrobené opozice, která předchozí parlamentní volby v roce 2020 bojkotovala s odkazem na nerovné podmínky v kampani, jde tentokrát do voleb společně v koalici Sjednoceni pro vítězství Srbska. Postavila rovněž prezidentského kandidáta, kterým je bývalý náčelník generálního štábu Zdravko Ponoš. Jeho šance proti Vučičovi jsou nicméně pokládány za mizivé a současný držitel úřadu má podle sondáží nakročeno k obhajobě mandátu již v prvním kole. Naděje na zisk postu starosty v Bělehradě se tenčí i pro společného opozičního kandidáta Vladetu Jankoviče, jehož lokání kampaň podle komentátorů přehlušila celostátní témata, v nichž se daří dominovat SNS.

Podle průzkumu společnosti Faktor plus získá Srbská pokroková strana v parlamentních volbách 54 procent hlasů. Sjednoceni pro vítězství Srbska mohou počítat s přibližně 14 procenty a Socialistická strana Srbska (SPS) předsedy parlamentu Ivici Dačiče, která od roku 2012 vládne spolu se SNS, s přibližně deseti procenty. Zcela novou politickou silou je koalice několika nevládních organizací a stran s názvem Musíme, jíž sondáž přisuzuje pět procent. Členové této liberální formace se v uplynulých měsících podíleli na organizaci masových demonstrací proti těžbě lithia v zemi. Ostatní strany budou mít nejspíše potíže překročit tříprocentní práh pro vstup do Skupštiny.

V posledních volbách hlavy státu v roce 2017 získal Vučić v prvním kole 55 procent hlasů. V parlamentních volbách v červnu 2020 si SNS zajistila 188 z 250 mandátů, zatímco SPS se musela spokojit s 32 křesly. Konzervativní strana SPAS bývalého hráče vodního póla Aleksandara Šapiče byla v té době prakticky jedinou opoziční silou s 11 křesly v parlamentu. Mezitím se ale spojila se SNS a Šapić je nyní jejím kandidátem na pozici bělehradského starosty.

(cik) FOTO – pixabay